Článek
Psal se rok 1923 a japonský profesor Eizaburo Ueno už několik let vyučoval na zemědělské univerzitě v Tokiu. Byl známý svou láskou k přírodě a miloval psy. Jeho oblíbeným psím plemenem byl Akita Inu, a tak si jednoho dne přinesl z nedaleké farmy štěně, které pojmenoval Hačikó. Eizaburo si pejska okamžitě zamiloval a pečlivě se o něho staral. Denně mu vyčesával hustou srst, krmil ho vývarem s rýží a chodil s ním na dlouhé procházky. Hačikó se stal jeho věrným přítelem, a ti dva spolu trávili každou volnou chvíli.
Eizaburo si dokonce s Hačikem vytvořili každodenní rituál, který jejich pevné pouto utužoval. Každé ráno Hačikó doprovázel profesora na cestě do práce. Došel s ním až na železniční stanici Shibuya Station, kde Eizaburo nastoupil do vlaku a odjel. Jeho věrný čtyřnohý přítel se pokaždé odpoledne na stanici vrátil, aby svého pána opět přivítal. Tato idyla však netrvala věčně. 21.května 1925 vyprovázel Hačikó svého milovaného pána naposledy. Třiapadesátiletý profesor zemřel během výuky na cévní mozkovou příhodu a pes již svého nejlepšího přítele nikdy nespatřil.
Hačikó se toho večera smutně vrátil domů, ale hned druhý den šel na železniční stanici znovu. A tak tomu bylo i následující dny. Profesorova žena se mezitím rozhodla opustit Tokio a pejska nechala u příbuzných. Hačikó nadále chodil na místo, kde svého pána viděl naposledy, a dlouhé hodiny čekal a doufal, že se jeho milovaný přítel zase objeví. Zaměstnanci železnice ho krmili a postavili mu přístřešek, který ho chránil před špatným počasím.
8.března 1935 byl pes ve stanici nalezen mrtvý. Bylo to na stejném místě, kde se před deseti lety naposledy rozloučil se svým pánem. Hačikó je dodnes symbolem věrnosti a přátelství. Na jeho počest byla na vlakovém nádraží Shibuya vystavena bronzová socha.
Zdroje: https://www.svetkrmiv.cz/haciko-skutecny-pribeh-psi-vernosti-p229383/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ha%C4%8Dik%C3%B3
