Článek
Lomnický štít
Cesta trvala něco málo přes sedm hodin, my jsme jí skoro celou prospali, takže nám utekla jako voda.
Ubytování jsme sehnali doslova pár kroků od nádraží v jednom menším hotelu. Pokoj byl malý ale čistý a na přespání plně vyhovující.
V Popradu jsme navštívili centrum města, kde je spoustu obchůdků, kaváren a restaurací. Poté jsme se vydali do místního Aquacity Poprad, kde jsme si krásně odpočinuli po dlouhé cestě ve venkovních termálních bazénech s výhledem na město.
Druhý den po snídani jsme vyrazili vláčkem směr Tatranská Lomnica, odkud nás čekala cesta dvěma lanovkama na Skalnaté pleso, kde jsme měli čas asi půl hodiny do odjezdu na Lomnický Štít. Vstupenku na Lomnický Štít s konkrétním časem a termínem jsem kupovala dva týdny dopředu na internetových stránkách Tatranské Lomnice a vybrala jsem nám čas v jednu hodinu odpoledne.
V horách je počasí nevyzpytatelné, ale nám ten den opravdu přálo štěstí. Poté, co nás červená kabinka vyvezla na vrchol, se nám naskytly opravdu dechberoucí výhledy. Můžete se kochat čtyřicet minut a dát si k tomu něco dobrého v místní kavárně. My nepohrdli vynikající slovenskou borovičkou, která nás pořádně zahřála, jelikož nahoře foukal silný ledový vítr. Po vyvolání našeho čísla, které dostanete při příjezdu jsme nasedli do lanovky a nechali se odvézt zpět do Tatranské Lomnice, kde jsme si dali vynikající oběd, prošli se a vyrazili zpět do Popradu. Další den po snídani jsme se vydali opět přímým spojem do Prahy.
Výlet na Lomnický Štít se nám moc líbil a vřele ho doporučuji všem sběratelům nezapomenutelných zážitků.
