Adblock. Dosud tolerovaná praktika na hranici etiky bude mít zřejmě utrum

Uživatele, kteří si nainstalují blokátor reklam na jednu stranu chápu. Některé weby jsou totiž doslova zahlceny bannery s otravnou a nijak neoznačenou reklamou, jíž je někdy více než obsahu. Na takové stránce se obsah ztrácí a je otázkou, zda je potřeba takový web vůbec navštěvovat. Nefér je to pak vůči seriózním magazínům a webům, které to s reklamou nepřehání a oddělují ji od zpravodajského či lifestylového obsahu.

Reklama zajišťuje příjmy nejen velkým mediálním domům, ale především malým tvůrcům, kteří díky ní mohou financovat svou tvorbu a nabízet obsah zdarma. Často jsou to hodiny práce, jež se díky blokátorům ani nemusí zaplatit.

Proto používání blokátorů reklam rozděluje uživatele internetu na dva tábory. Jedni je berou jako způsob, jak mít zážitek z internetu příjemnější a surfování si bez nich nedovedou představit, což třeba dokládají i rychlejším načítáním stránek. Druhá skupina naopak jejich používání považuje za šmejdskou praktiku podobnou nákupu bez zaplacení.

A ono to tak v podstatě je. Je velmi nefér konzumovat obsah zadarmo a ještě se vyhýbat reklamám. Blokátory reklam vedly některé vydavatele k částečnému zpoplatnění obsahu, aby si tak kompenzovali ušlé zisky. Odhaduje se, že počet uživatelů s blokátory je možná až 35 %. A takové číslo už znamená problém.

Z etického hlediska je tedy zřejmé, že blokátory poškozují férové tvůrce. Přitom je řešení jednoduché. Nastavení antireklamních doplňků prohlížeče nabízí řadu možností. Lze si vybrat webové stránky, na kterých lze reklamu povolit. Také je možné blokovat jen nejagresivnější reklamy. Zkrátka a dobře, odblokování zobrazovaných reklam na vašich oblíbených webech je vstřícným krokem vůči tvůrcům a hlavně podporou jejich práce.

Naopak u webů fungujících na principu, aby uživatel za každou cenu (i omylem) na reklamní sdělení nebo banner klikl, je alespoň částečné užití blokátoru na místě.

Reklama není nepřítel uživatelů internetu, ale představuje součást ekosystému, který umožňuje existenci bezplatného obsahu. Noviny, které jsou například na zastávkách hromadné dopravy rozdávány zdarma, jsou také plné reklamního obsahu a nikdo se nad tím nerozčiluje a reklamy nevystříhává.

V posledních letech se začaly objevovat kroky, jak problému s blokátory čelit. Některé weby například zavádějí technologie bránící přístupu k obsahu, pokud má uživatel aktivní blokátor reklam. To se ale často setkává s nepochopením běžných uživatelů. Jiné weby jdou, jak už jsem uvedl výše, cestou placeného obsahu.

S výrazným a možná tak trochu radikálním řešením přišli tvůrci nejpoužívanějšího prohlížeče Chrome. Ten totiž přechází na novou technologii Manifest V3, která s ohledem na bezpečnost uživatelů znemožňuje do Chromu přidávat většinu rozšíření včetně blokátorů reklam jako je třeba uBlock.

Existují samozřejmě alternativy fungující i s V3, avšak s malou efektivitou a uživatel se stránek zcela bez reklam nedočká. Další možností je přechod na jiný prohlížeč, jako je třeba Opera nebo Safari, nicméně lidé nemají změny rádi a možná se raději přizpůsobí stránkám s reklamním obsahem. A navíc ani u alternativních prohlížečů není jistota, že na Manifest V3 v blízké době nepřejdou.

Chrome tak na jednu stranu přišel s dobrou zprávou pro vydavatele. Na druhou stranu je stále ve hře, že prohlížeč brzy přestane podporovat cookies třetích stran, což provozovatelům webů značně zkomplikuje servírování reklamy podle zájmů čtenářů. To se samozřejmě opět promítne ve finanční bilanci provozovatele.