Ewa Paradies. Poslední popravená dozorkyně polévala nahé ženy v mrazu, pak je bila

Ewa Paradies se narodila v prosinci 1920 v polském městě Lębork do německy mluvící rodiny. Z jejího dětství a dospívání nejsou známy prakticky žádné informace. Údajně měla jeden čas dělat průvodčí. A tak z jejího krátkého života víme jen to, jak bezcitně se chovala k nevinným vězňům v koncentračním táboře Stutthof.

Tam nastoupila k výcviku pro dozorkyně v průběhu roku 1944. Tehdy oslabená německá armáda potřebovala na frontu každého schopného muže a dozorci z koncentračních táborů byli ideálními adepty. V rolích strážců je v některých táborech nahrazovaly ženy. Ty sice nebyly oficiálními členkami Schutzstaffel (SS), nicméně plnily rozkazy dle pokynů této nacistické organizace.

Nacistická propaganda dokázala vymýt mozky velké části německého národa. Systematické odebírání práv Židům a stavění jich do role „těch, co za všechno mohou“ se podepsalo buď v apatii nebo v bezcitnost, se kterou nakonec byli v koncentračních táborech Židé a političtí odpůrci mučeni a vražděni. Dozorci a dozorkyně ztratili v táborech veškeré lidství a morální zábrany. S neprávem vězněnými zacházeli jako s věcmi, zcela bez soucitu, ale za to s obrovskou nenávistí. Přesně tak, jak si propaganda žádala.

Ewa Paradies byla po takové průpravě umístěna v říjnu 1944 jako dozorkyně v pobočném ženském táboře Bromberg-Ost a v lednu 1945 se přesunula do hlavního tábora Stutthof. Tam rychle nechvalně proslula jako náruživá nacistka, která vehementně plní rozkazy a ráda rozdává rány. Její specialitou však bylo ještě něco horšího – v mrazu vyháněla zcela nahé vyzáblé vězenkyně z baráků a polévala je vodou. Když se některá jen nepatrně pohnula, dostala krvavý výprask. Takové bití nezřídka kdy skončilo smrtí, obzvláště měla-li Paradies špatnou náladu a hůl po ruce.

V dubnu 1945 doprovázela jeden z posledních transportů z tábora, který byl evakuován, protože se z východu blížila rudá armáda. Pochodem smrti, jak se těmto přesunům začalo říkat, začala přeživším vězenkyním nová muka. Paradies vraždila každou nebožačku, která už nemohla pochodovat.

Osud tábora Stutthof se krvavě uzavřel na konci dubna, kdy jej Sověti z pevniny zcela obklíčili. Stovky posledních vězněných byly vyhnány do moře a tam kulometem postříleny. Odhaduje se, že za celou dobu existence Stutthofu zemřelo za ostnatými dráty 25 000 nevinných osob. Když rudá armáda na místo dorazila, našla jen několik desítek zubožených vězňů, kterým se při evakuaci podařilo ukrýt.

Paradies po kapitulaci Třetí říše uprchla a skrývala se. Nicméně polští důstojníci ji vypátrali a postavili ji před soud v takzvaném prvním stutthofském procesu. Tam po boku dalších chycených dozorkyň, třeba Gerdy Steinhoff, zlehčovala obvinění, tvrdila, že vše činila na rozkaz, a dokonce i vtipkovala. Úsměv jí ze rtů opadl, až když tváří v tvář čelila výpovědím přeživších z tábora. Ti popisovali její vraždy i mučící metody. Rozsudek byl jednoznačný - oběšení.

Trest byl vykonán 4. července 1946 na vrchu Biskupia Górka. Tam s oprátkou na krku, kterou jim přes hlavu navlékali bývalí stutthofští vězni, skončilo dalších deset nacistických zločinců. Celému aktu přihlíželo 200 tisíc lidí. Lidé nemuseli do práce a rozvášněný dav, který veřejnou popravu bral jako určitou satisfakci za hrůzná příkoří, musely krotit ozbrojené složky, aby nedošlo k lynčování.

Poprava začala v 17 hodin a pro odsouzené byla nejen potupná, ale i bolestivá. Svázáni na rukou a nohou byli umístěni na odkryté korby nákladních vozů a se spoutanými končetinami čekali, až se auto rozjede. Jakmile popojelo, tělo spadlo z malé výšky tak, aby nedošlo ke zlomení vazu. Šlo o takzvanou metodu krátkého shozu, kdy se oběšenec na provaze dusil až 20 minut, kroutil se a během tohoto „tance“ dav skandoval radostí. Tomu museli přihlížet i ti odsouzení, kteří ještě nebyli na řadě.

Paradies byla až na konci a čekala dlouhé desítky minut. Byla poslední oběšenou ženou a její tělo, včetně dalších popravených, posloužilo v hodinách anatomie. Bylo jí pouhých 25 let.

Zdroje: YouTube@World History CZ, taz.de, timenote.info