Článek
Česko je obvykle vnímáno jako země nevěřících. Z pohledu tradičních monoteistických náboženství tomu tak skutečně je. Až na výjimky nás nelákají žádné církve, křesťanské svátky jako Vánoce a Velikonoce slavíme spíše pro zábavu než pro víru a do kostela chodíme maximálně jako turisté, abychom obdivovali sakrální architekturu.
Podle nového dokumentárního cyklu Markéty Nešlehové ale velká část Čechů věří v něco, co nás přesahuje – v energie, v sílu kamenů, kartám nebo třeba v ducha stromů. Tvůrci sice neříkají, kolik takových lidí v Česku žije, což s ohledem na neorganizovanost těchto jednotlivců a skupin ani nejde, ale i tak nabízejí zajímavý pohled na životy těch, kteří se vydali „vlastní“ cestou.
Každá epizoda z cyklu Ezoterické Česko se věnuje jinému aspektu „alternativní spirituality“. Od hledání prvotního „svého Boha“, přes víru v předpovědi, návraty k pohanským kořenům až po víru v energie, bytosti či duchovní světy.
Tvůrci zvolili formu osobních příběhů obyčejných lidí, jejichž život určuje alternativní víra, jakási duchovní cesta, která se vymyká obvyklým náboženským pravidlům. Vidíme tak muže, který objímá stromy, ženu věřící kartám, ale i takzvané novopohany, jejichž víra se mísí například s domnělými staroslovanskými či keltskými rituály. Tyto příběhy jsou komentovány různými religionisty a zasazují tak netradiční víry do historického a společenského kontextu. Tím vzniká pohled na českou společnost z neobvyklé perspektivy.
Dokument se zcela odklání od pojmů „věřící vs. nevěřící“ ve smyslu tradičních církví. Ukazuje, že i když se Češi často nehlásí k institucionalizovaným náboženstvím, nemusí to znamenat, že jsou bez víry nebo duchovna. Také pomáhá porozumět sociálním faktorům, například co lidi vede hledat spiritualitu jinou než klasickou církev.
Jak „Ezoterické Česko“ vyvrací představu o Česku jako o ateistické zemi
Skutečnost, že jen relativně malá část populace je členem nějaké církve, možná neznamená, že Češi nemají víru. Mnozí z nás jen zkrátka věří něčemu, co nás přesahuje a co exaktní věda neumí vysvětlit. Dokument tak částečně naznačuje, že alternativní spiritualita může být v Česku masivnější jev, než se na první pohled může zdát. Česká společnost tak je z tohoto ohledu mnohem složitější a pestřejší. Označení „nevěřící Čech“ pak v tomto ohledu získává trhliny.
Důvodů, proč v posledních letech roste počet lidí, kteří se obracejí k různým formám spirituality označovaných takzvaně New Age, je celá řada. Současná společnost je rychlá, často neosobní a klade vysoké nároky na výkon. Mnozí tak hledají oporu jinde než v klasických náboženských strukturách. Pro někoho je duchovno způsobem, jak si v chaotickém světě udržet pocit rovnováhy, jiní v ezoterice hledají vlastní identitu. Sociální sítě, jak navíc dokument zmiňuje, podobné směry paradoxně ještě více zesilují a videa s rituály, tarotem nebo prací s energiemi jsou dnes mnohem dostupnější než kdy dřív.
Část společnosti se ale na ezoteriku dívá s pochybnostmi a upozorňuje na rizika spojená s neodbornými radami, manipulací nebo obchodem se strachem. Dokument však tyto obavy nevyhrocuje. Ukazuje, že svět alternativní spirituality může být pro někoho cestou k vnitřnímu klidu, ale zároveň podotýká, že ne každá cesta je bezpečná a nemusí být vhodná pro každého.
Divákovi tak Ezoterické Česko nabízí nejen vhled do různých duchovních směrů, ale i možnost zamyslet se nad tím, co si z nich může odnést. Série nehodnotí a nic nepodsouvá. Spíše ukazuje, že víra v něco, co nás přesahuje, je v Česku rozšířenější, než se na první pohled zdá.
Poslední díl, který byl věnován víře v anděly a vyvolávání duchů, naznačil, jak široké a někdy až překvapivě hluboké kořeny mají podobná přesvědčení v současné společnosti. Diváci se v něm totiž setkali s lidmi, kteří tvrdí, že komunikují s bytostmi z jiných úrovní existence.
