Hlavní obsah
Názory a úvahy

Kde je Sociální demokracie? Kdysi tradiční strana skomírá i po krajských volbách

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pan Sova

Krajské volby konané o víkendu mají své vítěze i poražené. Nebudu zde psát o vítězství uskupení ANO, ani o pádu Pirátů, který rozebírají snad všechna média. Totální prohrou, jež tak trochu zůstává ve stínu voleb, je i skomírání Sociální demokracie.

Článek

Sociální demokracie (SOCDEM), dříve Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je nejstarší dosud fungující stranou. V polistopadovém dění její politici tahali za nitky vrcholné politiky, pak ale přišel strmý propad její popularity a dnes to vypadá, že brzy skončí v propadlišti dějin.

Sociální demokracie dokázala ve svých moderních dějinách mobilizovat voliče zejména za éry Miloše Zemana nebo Jiřího Paroubka. V parlamentních volbách v letech 1998 nebo 2006 získala strana více jak 32 % hlasů, bodovala i v krajích. Zlom v úspěších Sociální demokracie ale přišel po roce 2011 během předsednictví Bohuslava Sobotky. Předčasné volby v roce 2013 sice ČSSD vyhrála, ale jen s 20,45 % hlasů, což bylo pod všeobecné očekávání. Koalici tak sestavila s nově vzniklou stranou Andreje Babiše a s KDU-ČSL. Pak však přišly fatální kiksy, které začaly tradiční straně lámat vaz.

Foto: Volné dílo, Wikimedia

Jiří Paroubek, jeden z prvních polistopadových „populistů“.

Podivná koalice v Duchcově

V komunálních volbách v roce 2014 vytvořili na radnici v severočeském Duchcově bizarní koalici mezi ČSSD, KSČM a DSSS (Dělnická strana sociální spravedlnosti, nástupnická strana neonacistické Dělnické strany). Vedení ČSSD sice duchcovskou koalici odsoudilo a navrhlo zrušení místní stranické organizace, jenže krajské vedení ČSSD se odmítlo podřídit.

ANO, začíná pád

Za éry Bohuslava Sobotky začal nenápadně ze stínu vystupovat vícepremiér Andrej Babiš. Právě jeho uskupení ANO 2011 stojí dle většiny politologů za pádem Sociální demokracie. Postupný přeliv voličů slyšících na jednoduchá hesla měl za důsledek, že ČSSD v parlamentních volbách v roce 2017 krachla. Oslovila jen 7,27 % voličů, méně než komunisté. Vítězné ANO 2011 naopak trumfovalo s 29,64 %.

ČSSD se do vlády nakonec dostala, ale pouze za cenu částečné spolupráce s komunisty, kteří vládu podpořili. Jenže to už se strana s nevýraznými osobnostmi, zastíněná velkopodnikatelem z ANO, topila v bahně. V roce 2018 vypadla ČSSD z pražského zastupitelstva, o rok později z Evropského parlamentu. A pak přišel covid-19.

Během pandemie se na nějaký čas stal výraznější osobností ministr vnitra Jan Hamáček, jenže ani on nedokázal ČSSD vyvléct z krize. Už předposlední krajské volby v roce 2020 lze pro stranu označit jako debakl. Z pěti hejtmanů zůstal jediný, konkrétně Martin Netolický v Pardubickém kraji, přičemž v zastupitelstvech zasedli zástupci ČSSD jen v 8 ze 13 krajů. V senátních volbách pak sociální demokraté vyšli zcela naprázdno.

Další debakl strana utrpěla ve volbách do Poslanecké sněmovny před třemi lety. Se ziskem 4,65 % hlasů nezískala ani jeden mandát. Jan Hamáček tak rezignoval na post předsedy a pak už to šlo s dříve dominujícím politickým uskupením od deseti k pěti.

Poslední křeč před smrtí

V červnu 2023 se delegáti strany usnesli, že stranu přejmenují. Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) se tak proměnila na Sociální demokracii (SOCDEM) s novým oranžovým logem připomínajícím gilotinu.

„Socdemáci“ se mezi lidmi straně již dříve říkalo, ale spíše v pejorativním smyslu. Je až nepochopitelné, že politici k takové změně názvu přistoupili a v podstatě tak dobrovolně přijali dříve hanlivé označení strany. Ještě více nepochopitelné je, že se zbavili tradiční zkratky ČSSD, kterou si nijak právně neošetřili. Toho využila politička Jana Volfová, bývalá členka původní ČSSD a zkratku zaregistrovala pro svoji stranu Česká suverenita sociální demokracie, jejíž předsedou se stal Jiří Paroubek.

Nově vzniklá SOCDEM se v loňském roce snažila zaujmout veřejnost podivnou až sebeparodující marketingovou kampaní, přičemž dominujícími slogany byla prázdná hesla typu „Chci vyšší mzdu“ nebo „Chceme dostupnou péči“. Zároveň reklamní plakáty ukazovaly premiéra Petra Fialu jako sobeckého čerta.

Foto: Petr Kutka

K čemu to všechno vedlo?

Prakticky neviditelná Sociální demokracie byla mírně úspěšná jen na Vysočině, kde oslovina 5,65 % voličů a získala tak tři mandáty. Ve zbytku republiky se výsledky strany pohybovaly hluboko pod pětiprocentní hranicí. V Pardubické kraji pak lze za mírný úspěch považovat výsledek koalice SOCDEM+VČ+SproK.

Není to na tak tradiční stranu málo? Troufám si říci, že není. Po všech těch politických faux pas za posledních deset let jako je paktování se s komunisty nebo DSSS, amatérské reklamní kampani, bizarní změně názvu a hlavně šílenému a ničím nebráněnému odlivu voličů k Babišovi, je SOCDEM přesně tam, kde si být zaslouží.

Anketa

Vrátí se ještě někdy Sociální demokracie na výsluní?
Ano
26,2 %
Ne
73,8 %
Celkem hlasovalo 282 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz