Článek
Henryho Forda známe především jako muže, který v roce 1913 zavedl pásovou výrobu modelu Ford T a výrazně tak zpřístupnil automobil masám. Díky této modernizaci průmyslu se stal symbolem amerického technologického pokroku. Jeho jméno je však také spojeno s velmi kontroverzním postojem vůči Židům, přičemž je právě tato temná stránka jeho osobnosti často opomíjena, přestože měla zásadní dopad na společnost doma i v Evropě.
Fordův antisemitismus
Fordovy antisemitské postoje rozhodně nebyly jen špatně interpretovaným názorem nebo nějakými ojedinělými výkřiky. Odpovídaly jeho dlouhodobému přesvědčení, že Židé ovládají světové finance, média i kulturu, čímž podkopávají tradiční americké hodnoty. Tyto postoje prezentoval veřejně i v době, kdy jeho automobilka rostla a získávala si oblibu u Američanů, kteří se začali ve velkém motorizovat.
Na rozdíl od mnoha jiných podnikatelů v tehdejší době, kteří si rasistické nebo xenofobní názory nechávali spíše jen pro sebe, Ford díky expanzi modelu T využil popularitu a finance k tomu, aby svoje myšlenky ještě více šířil nejen do americké společnosti, ale i za oceán.
The Dearborn Independent
V roce 1919 koupil Ford noviny The Dearborn Independent. Prostřednictvím tisku pak začal vydávat své vlastní texty plné antisemitismu. Jejich obsah se rychle proměnil v propracovanou systematickou kampaň proti Židům z celého světa.

Úvodní strana The Dearborn Independent s antisemitským textem
Od roku 1920 do roku 1922 psal sérii s názvem The International Jew (Mezinárodní Žid), ve které čtenáře varoval před „židovským spiknutím“. Články pak vyšly v několika knižních vydáních. Ford jim totiž jako slavná osobnost dodal punc důvěryhodnosti, a tak se publikace staly jedním z nejvlivnějších antisemitských spisů první poloviny 20. století.
Ford čerpal z konspiračních teorií, informací vytržených z kontextu a dokonce i z čistých lží. Mimo jiné také šířil Protokoly sionských mudrců, ruský pamflet, který stál za globálním rozšířením antisemitismu. Nicméně už v době, kdy Ford protokoly kopíroval, bylo známé, že jde o podvodnou publikaci, která čerpala zejména ze staré politické satiry.
Průmyslník tehdy nehrál pouze roli pasivního majitele novin, které by mu vydělávaly další peníze. Obsah si nechával předkládat, pečlivě jej schvaloval a aktivně podporoval další šíření zejména zmíněných antisemitských textů. The Dearborn Independent se distribuoval v celé dealerské síti Fordu po Spojených státech a všichni prodejci vozů museli mít noviny viditelně vystavené.
Tento druh židovských podvodníků, pronásledovaných detektivy, stále hlídaných tajnou službou Spojených států, pranýřovaných novinami, poháněných k soudu a vrhaných do vězení, tento druh Židů je nevyhubitelný.
Vlna antisemitismu v USA a nečekané evropské souvislosti
Fordova sláva dodala jeho výrokům váhu, kterou běžný publicista neměl. Je tak zcela nesporné, že právě jeho články a texty výrazně posílily antisemitskou náladu ve Spojených státech, které se po první světové válce potýkaly s nárůstem xenofobie.
Ještě znepokojivějším faktem je, že publikace Mezinárodní Žid měla dopad i na Evropu. Fordovy názory četli němečtí nacisté včetně Adolfa Hitlera. A právě Hitler viděl v osobě Henryho Forda člověka, který „si udržuje nezkažené myšlení“. V nacistické propagandě se pak Ford stal symbolem amerického průmyslníka, který jako jeden z mála „pochopil pravdu o Židech“.

Henry Ford a jeho syn Edsel
Ford se naopak stal velmi aktivním podporovatelem nacistů a Hitlera. Němcům dodával armádní vozy a vůdci posílal každý rok 50 tisíc dolarů k narozeninám. Štědrý byl i k NSDAP. V roce 1938 pak udělila nacistická vláda Fordovi nejvyšší vyznamenání, jaké mohl cizinec dostat: Velký kříž německého orla.
Nevěrohodná omluva
Ford se paradoxně za své výroky o Židech veřejně omluvil už v roce 1927. Tvrdil, že o obsahu antisemitských textů moc nevěděl a že jej podřízení uvedli v omyl. Historici se však shodují, že šlo spíše o pragmatické rozhodnutí, protože automobilka v té době čelila soudním sporům a hrozilo jí značné poškození pověsti. Navíc někteří distributoři nechtěli prodávat jeho noviny.
Ačkoli Ford připustil chybu, nikdy se od svých názorů nedistancoval. Jeho omluva nezabránila tomu, aby Mezinárodní Žid dál koloval po světě. A když v roce 1941 Amerika vstoupila do války, do válečné mašinérie odmítal svoji výrobu zapojit.
Rozporuplný odkaz
Henry Ford zůstává i dnes ikonou amerického průmyslu, ale jeho odkaz nese silnou pachuť nenávisti. Na jedné straně mu nelze odepřít zásadní inovace, které umožnily vznik pásové výroby, na druhou stranu to byl právě on, kdo výrazně pomohl legitimizovat nenávistnou ideologii.
Fordův antisemitismus měl dalekosáhlé důsledky. Ovlivnil americkou společnost, inspiroval radikály a stal se součástí ideologického arzenálu nacistického Německa. Zkrátka a jednoduše byl člověkem, který sice přispěl k pokroku lidstva, ale současně šířil nebezpečné myšlenky, které nemají v civilizované společnosti co pohledávat.







