Článek
Strávil mezi zdmi nehezké věznice prakticky celý život, aniž by byl souzen. Osud tuláka a vraha Charlese Foussarda, který zůstal téměř 71 let uzavřen v jakési časové kapsli, ze které nikdy nevyšel, je temný jako jeho mladické činy.
Vraždil pro malichernosti
Narodil se v roce 1882 v Nové Kaledonii, která byla tehdy součástí Francouzské koloniální říše. Jako dospívající pracoval jako dělník na lodích, ale v sedmnácti letech uprchl ze své lodi, jež kotvila v Sydney. Od té doby to s ním začalo jít z kopce. Potuloval se v okolí Melbourne nebo Adelaide, příležitostně si přivydělával jako dělník a kradl.
Tehdy by asi netušil, že jeho skutečný život se blíží ke konci, ale ne ke konci definitivnímu, tedy smrti. O rekordně dlouhé odnětí svobody se připravil 28. června 1903 spácháním vraždy, kterou provedl na ostrově Skye. Tam zastřelil pěti ranami muže jménem William Thomas Ford jen kvůli botám. Poté uprchl do pohoří Dandenong, kde se snažil ukrýval, ale marně. Během té doby ještě zřejmě zavraždil dalšího muže, indického sokolníka jménem Sultan Allem.
Foussard v roce 1903
Přestože byl Foussard dobře stavěn na život bez střechy nad hlavou a výborně se orientoval v divočině, byl díky spolupráci policie a domorodců brzy dopaden. Zapíral, ale důkazy v jeho neprospěch hovořily jasně. Mimo jiné měl při dopadení na nohou boty zavražděného.
Při výslechu se nakonec přiznal a doznal se i k vraždě Allema, se kterou jej vyšetřovatelé původně nespojovali. Od tohoto tvrzení ale následně odstoupil, i když bylo policistům zřejmé, že měl s činem co do činění. Na místě vraždy se totiž orientoval a věděl i fakta, která by lidé s případem neobeznámení nemohli tušit.
Místo pro zapomenuté existence
Foussardův případ se začal zamotávat. Mladý vrah od jisté chvíli vše jen zapíral, ale zároveň nesmyslně fantazíroval. V srpnu 1903, kdy soud rozhodoval o jeho vzetí do vazby, se ukázala jako stěžejní výpověď vládního lékaře, který mladíka prohlásil za duševně chorého muže, jenž trpí bludy a není schopen absolvovat soudní řízení.
Foussard byl tedy shledán nepříčetným a převezen na dobu neurčitou do vazby v zařízení pro duševně choré ve věznici J Ward, která se nacházela v blízkosti nechvalně proslulého blázince v Aradale.
J Ward nebylo žádné přívětivé místo. Australané sem totiž neumisťovali jen duševně choré zločince, ale i osoby, které byly tak nebezpečné, že nemohly být drženy v klasických věznicích ani psychiatrických léčebnách. Bylo to jakési odkladiště.
Zařízení J-Ward bylo uzavřeno v roce 1991
A tak zde souběžně s Foussardem pobýval třeba šílený kuchař, který jedl nedopalky vykouřených cigaret. Dále pak horník, jenž brutálně podřezal svoji snoubenku v den, kdy mu oznámila konec vztahu, nebo šílenec, který ubil k smrti muže, jenž si v kavárně zapálil cigaretu.
V hale hlavního vězeňského bloku visela šibenice tak, aby pod ní vězni neustále procházeli, čímž jim byla připomínána tíživost jejich situace. V blízkosti oprátky se nacházela cela smrti, v níž odsouzenci trávili poslední noc, aby na provaz po celou dobu viděli. Zde popravili tři vrahy, jejichž těla nechali pracovníci zařízení pohřbít vzpřímeně bez rakví přímo do vězeňských zdí – to aby jejich duše nenašly nikdy klid.
Na takovém místě zůstal prakticky zapomenut i Charles Foussard. Ačkoliv prokazatelně vraždil, nikdy se nedočkal soudu ani přezkoumání svého psychického stavu. A zůstal zde až do své smrti v roce 1974, kdy mu bylo 91 nebo 92 let (přesné datum jeho narození není známé). Vězněn by 70 let a 303 dní a dnes je považován za nejdéle vězněného člověka.
Svět v roce 1974 vypadal po sedmi dekádách úplně jinak
Za těch sedm dekád se svět změnil k nepoznání, proběhly dvě světové války, koně vystřídala auta, začalo se telefonovat, přišel rozhlas i televize. Nic z toho Foussard neznal. Neměl příbuzné, nikdo ho nenavštěvoval ani nečetl. Zemřel jako by byl zamrazen v roce 1903 a o životě mimo zdi J Ward neměl ani tušení.
Druhý nejdéle vězněný člověk se dočkal propuštění
Druhým nejdéle vězněným člověkem byl Američan Francis Clifford Smith. Ten byl k trestu smrti odsouzen za vraždu, přičemž do vězení nastoupil 3. června 1950. V roce 1954 mu byl trest změněn na doživotí, a to pouhé dvě hodiny před popravou.
Osud tohoto muže je zajímavý v tom ohledu, že po 70 letech a 31 dnech byl podmínečně propuštěn. Vzhledem ke svému vysokému věku a neznalosti poměrů moderní doby dožil za zdmi pečovatelského domu. Smith se tak do kronik zapsal jako člověk, který strávil nejdelší čas za mřížemi a byl propuštěn.
Zdroje: escape.com, trendydigests.com, bostonglobes.com
