Článek
Ještě než výrobci začali tato víčka nasazovat na své produkty, po vypití lahve jsem víčko vzal, našrouboval jej na její hrdlo a láhev zmačkanou vyhodil do žlutého kontejneru. Jak snadné.
Dnes musím mít neoddělitelný uzávěr na hrdle lahve, dokud nápoj nevypiji. To je nepříjemné třeba v autě. Napít se je nekomfortní a otravné.
Jenže neoddělitelné víčko není až tak neoddělitelné. K plastovému kroužku okolo hrdla lahve je obvykle přichyceno dvěma malými proužky plastu. Ty lze snadno odtrhnout a PET lahev je tak možné používat jako před zavedením opatření. Dělám to tak já a dělají to tak mnozí další.
Problém nastává v okamžiku, kdy se dva malé spojující proužky plastu oddělí od lahve i od kroužku na hrdle. Jejich velikost je tak malá, že jsou v podstatě nerecyklovatelé, a i kdyby byly, tak se většinou po otevření lahve někde ztratí. Poctivý třídič odpadu jako jsem já nemá moc na výběr. Produkuje se tak nový kus těžko recyklovatelného materiálu, který v minulosti nevznikal. Navíc je problematické i druhotné použití lahve třeba na naplnění vodou.
Odrtžené víčko a dva proužky plastu, které mohou unikat recyklaci
Neoddělitelná víčka zřejmě nejsou tou správnou cestou ke zlepšení životního prostředí. Kdo poctivě třídil před zavedením opatření, třídí dál bez ohledu na víčka. A ti, kteří separaci odpadu neřeší, vše nadále vyhazují do komunálního odpadu.
Důsledky novinky z pera Evropské unie však nepředstavují jen malé kousky plastu, které unikají žlutým popelnicím, ale narůstá i frustrace unijních obyvatel z práce „těch nahoře“. Každá kapka vylitého mléka v lednici, které nejde pořádně kvůli neoddělitelnému víčku uzavřít, každá pokapaná košile od limonády i zalepený volat v autě od coly, to jsou přesně ty střípky obtěžující život, které z globálního ekologického hlediska nepředstavují ani tu pomyslnou kapku v moři, pro níž by se vyplatilo obětovat trochu svého pohodlí.
