Článek
Když společnost Open AI spustila 30. listopadu 2022 první veřejnou verzi svého velkého jazykového modelu (LLM), mnozí z nás ani netušili, že vývoj generativní umělé inteligence (AI) vůbec probíhá. Co se týče proměny kultury, zejména hudebního průmyslu, pomalý přerod doutnal již několik let předtím na streamovacích platformách, YouTube a sociálních sítích. AI teď jen o několik málo let později dává muzice další pomyslný hřebíček do rakve.
Algoritmy mění hudbu v produkt
Na konci minulé dekády právě digitální streaming a sociální sítě převzaly téměř úplnou kontrolu nad tím, co běžní lidé poslouchají. Algoritmy technologických gigantů tlačí obsah, o kterém je jisté, že se bude líbit masám. Co na tom, že jde o jednoduchou skladbu, jejíž motivy jsou tisíckrát ohrané. Takové písničky si posluchači dobře zapamatují, obzvlášť pokud ji zazpívá hvězda těch správných marketingových proporcí.
Na druhou kolej jdou v tomto modelu začínající autoři, kteří se snaží prosadit. Jasně, pokud udělají hit jako stvořený pro algoritmus, šance na úspěch tu je. Jenže úspěch se nerovná kvalita.
A tak talentovaní umělci bez silného online marketingu nebo virálních triků zůstávají stranou. Jakékoliv vybočení od standardních popových a povrchních trendujících klišé snižuje možnost, že streamovací platforma takového umělce zařadí do nějakého playlistu, který by mu dal šanci vydělat a prosadit se.
Pravděpodobnější scénář je takový, že hodnotné skladby nových umělců zůstanou téměř bez poslechů a bez zaplacení, protože například již zmiňované Spotify a YouTube dává autorům odměnu až ve chvíli, kdy má skladba dostatečný počet přehrání, a tím jsou myšleny stovky tisíc. Jak trefně popisuje Michal Bulíř z Headlineru, k takovému počtu se tvůrce „dobere pouze tak, že bude dělat opičky na TikToku.“
K tomu se váže ještě jedna skutečnost, na kterou upozornil Vojtěch Novotný z Lidových novin v článku Internet je zahlcen autorskými výtvory, které nikoho nezajímají. V textu zmiňuje, že většinu hudby na platformách jako Spotify nikdo neposlouchá. Ze 184 milionů písní na této službě (listopad 2025) byly dvě třetiny poslouchány méně než stokrát, přičemž čtvrtina z nich nebyla přehrána ani jednou. A jen malý zlomek umělců, konkrétně 2,6 %, si streamingem vydělá alespoň tisíc dolarů ročně. Pokud jde o YouTube, polovina z téměř 10 miliard videí (údaje z roku 2022) má méně než 35 zhlédnutí, což ukazuje na obrovskou nerovnost mezi populárním a téměř neviditelným obsahem na internetu.
V takto komplikovaném hudebním světě plném playlistů se zcela rozpadá dosavadní praxe hudebníků, kapel a vydavatelství.
A do toho všeho vstupuje umělá inteligence. Platformy Suno nebo Udio dokáží generovat skladby v takovém tempu, že jim umělec nemůže stačit. Stačí zadat prompt, v jakém stylu by měla skladba být, jak by měla být dlouhá, případně co by její text měl obnášet a song máte za chvíli na stole a co víc, běžný posluchač nic nepozná.
Spoluzakladatel platformy Suno Mikey Shulman tento trend obhajuje. Hovoří o jakémsi procesu demokratizace hudby, kde AI může pomoci lidem rozšířit si hudební obzory, ale kladně se vyjadřuje i s ohledem na umělce, kterým takováto tvorba může pomoci. Ano, některým lidem bude asi jedno, že poslouchají jakousi muziku bez duše, ale jinak je Shulmanova vize postavena na velmi účelových základech.
A oklikou přes Suno a Udio se znovu vracíme ke streamovacím platformám. Spotify muziku vytvořenou umělou inteligencí označuje, ale jak píše Bulíř ve výše zmíněném článku, záplava umělé muziky je tak obrovská, že dnes už tvoří možná pětinový podíl na streamu. Také vyjadřuje obavu, že algoritmus Spotify tlačí umělé skladby do playlistů, protože za ně zkrátka nemusí nic platit.
Alba ustupují playlistům a tradiční rádia ztrácejí vliv
V takto komplikovaném hudebním světě plném playlistů se zcela rozpadá dosavadní praxe hudebníků, kapel a vydavatelství. Hudební alba zajímají stálé méně posluchačů, víceméně hlavně ty, kteří si na model alb navykli a kupují je ze setrvačnosti či k lásce ke svým umělcům.
Koncept hudebních alb se vlivem streamingu bortí
Přitom právě koncepce alb je to, co tvoří umění. Dobrý producent jen nesestavuje nové písně na album, ale vypráví jakýsi příběh. Kontinuita písniček je pak jako kniha a když se skutečně povede, fanoušek si desku zamiluje a pouští si ji i po letech stále rád. Playlisty na streamingu tuto úroveň vnímání umění ničí.
Alba jsou tak odsouvána na okraj. Libují si v nich především zarytí fanoušci starších kapel, zejména rockových a elektronických. Ale až tito posluchači a hudebníci odejdou, alba se zřejmě stanou minulostí. To samé se v podstatě dá říci o tradičních rádiích. Ta česká, až na výjimky typu Radia 1 nebo Express FM, s objevováním nových jmen v podstatě rezignovala a už od devadesátých let hrnou posluchačům do ušních bubínků víceméně tu samou břečku. Tvůrci rádiových playlistů zřejmě nemají odvahu zkoušet „otravovat“ posluchače něčím, co by éter alespoň trochu oživilo. A tak je nasnadě, že i běžná rádia odejdou se svými posluchači.
Ostatně podobný ortel už potkal hudební kompilace, které se masově vydávaly v devadesátých letech a jen díky nim se dokázala prosadit řada hudebníků, třeba Paul van Dyk. Kompilace měly tu sílu, že vydavatelství mezi velká jména vkládala i nováčky, přičemž tím testovala jejich šance na úspěch. Tehdy šlo o fér boj. Dnes se s playlisty bohužel takto neexperimentuje.
Hudební kompilace dnes tvoří hlavně algoritmy a nová jména se pak těžko prosazují
Budoucnost nové hudby není veselá
Z tohoto nejen mého pesimistického pohledu na současný vývoj hudby je zřejmé, že nová hodnotná hudba se stane ještě okrajovější záležitostí, protože bude zajímat stále méně posluchačů.
Pryč už je doba velkých jmen typu David Bowie nebo Black Sabbath. Tito a další umělci dokázali oslovit jak alternativně laděné publikum, tak mainstream.
Začínající hudebníci tvořící hodnotnou muziku se dnes jistě také najdou, ale současná vydavatelství pro ně nemají žádný velkorysý prostor. A tak je jejich šance na úspěch, jak jsem uvedl, mizivá. Publikum, které skutečně vyhledává umění, je tak malé, že je neuživí. A s příchodem AI hudby bude ještě hůř.
Tento trend se ale možná dá alespoň částečně eliminovat. Aby se budoucí posluchači hledající kvalitu nemuseli jen vracet do minulosti, nesmí být dnešní posluchači pasivní. Současné alternativní, mediálně neprosazované, avšak kvalitní tvůrce je třeba podporovat návštěvami jejich koncertů, aktivně na Spotify či Apple Music vyhledávat jejich skladby a hlavně nepodléhat algoritmům. Za zmínku stojí i možnost nákupu jejich muziky v digitální podobě nebo přímo na fyzických nosičích.
