Článek
Svět kolem něj směřoval k počítačům, dálnicím a moderním technologiím, ale on snil o časech trapperů, lovců kožešin a osamělých mužů putujících americkou divočinou. Žil v horách, lovil zvěř, spal pod širým nebem a vyhýbal se civilizaci, jak jen to šlo.
Pak ale přišel leden 1981. Během několika minut zemřeli dva strážci parku a z podivínského samotáře se stal jeden z nejhledanějších mužů Spojených států. Příběh, který následoval, připomínal spíše western než skutečnou událost.
Miloval divočinu víc než lidi
Claude Dallas se narodil v roce 1950 v Louisianě, ale od mládí ho přitahoval americký Západ. Ne však ten turistický, známý z pohlednic a národních parků, ale drsná krajina, kde se člověk musí spoléhat hlavně sám na sebe.
Díky knihám, které v dětství četl, ho fascinovaly příběhy starých lovců kožešin, kteří v 19. století trávili měsíce daleko od civilizace. Postupně začal žít podobně. Toulal se po odlehlých oblastech Idaha a Nevady, chytal kožešinová zvířata, lovil a přespával v provizorních táborech.
Divoká krajina amerického státu Idaho
Rozhodně ale nešlo o žádný romantický život. I na horkém západě jsou zimy kruté, krajina je navíc nehostinná a Dallas neměl zrovna moc peněz. Jemu to ale vyhovovalo. Měl rád samotu a svobodu. Pravidla, úřady a předpisy naopak nesnášel.
Právě to ho postupně dostávalo do konfliktů se zákonem. Lovil samozřejmě bez povolení a navíc používal pasti, které byly zakázané. Přesto o něm lidé z okolí většinou mluvili jako o samotářovi, nikoli jako o nebezpečném zločinci.
Konec svobody a dva mrtví
Vše se změnilo 5. ledna 1981. Dva strážci přírody, Bill Pogue a Conley Elms, tehdy kontrolovali odlehlou oblast poblíž řeky Owyhee v jihozápadním Idahu. Také narazili na Dallasův tábor a zjistili, že používá nelegální pasti. Dallas o blížící se kontrole věděl a jak řekl jednomu svému známému, „byl na ně připraven.“ Nespecifikoval však jak.
Co se přesně osudný den odehrálo, bylo později předmětem sporů a soudních jednání. Jisté však je, že oba strážci byli zastřeleni. Pogue zemřel na místě, Elms podlehl zraněním krátce poté.
Zpráva o jejich smrti otřásla celým regionem. Z běžného případu pytláctví se najednou stal hon na ozbrojeného muže podezřelého z dvojnásobné vraždy.
Lovec se mění v kořist
Po střelbě Dallas zmizel. Nebyl to ale obyčejný uprchlík. Většinu života strávil v horách a pouštích amerického Západu. Uměl přežít v drsných podmínkách, orientoval se v krajině a dokázal se pohybovat tam, kde by většina lidí dlouho nevydržela.
Do pátrání se zapojily desítky policistů i agentů FBI. Média sledovala každý nový detail a veřejnost se začala o případ intenzivně zajímat.
Claude Dallas na plakátu FBI
Nakonec se však ukázalo, že ani zkušenosti z divočiny nestačí. Dallas byl po 15 měsících na útěku dopaden agenty FBI v sousední Nevadě. Odsouzen byl k 30 letům odnětí svobody za dvojnásobnou vraždu. Celou dobu sice tvrdil, že jednal v sebeobraně, protože na něj jeden ze strážců vytáhl jako první zbraň, ale vězení neunikl.
Zdálo se, že příběh skončil. Ve skutečnosti byl teprve v polovině.
Útěkem oživil legendu
Dallas po pětiletém pobytu za mřížemi dostal příležitost pracovat mimo přísně střežený areál, a tak v březnu 1986 jednoduše utekl.
Najednou byla Amerika svědkem dalšího honu na muže, který jako by vypadl ze starých westernových příběhů. Noviny přinášely zprávy o tom, kde byl údajně spatřen, a veřejnost se nemohla rozhodnout, zda sleduje nebezpečného zločince, nebo romantického rebela, jemuž nebyl umožněn svobodný život v divočině.
Téměř rok se úspěšně skrýval. Používal falešnou identitu, pohyboval se po severozápadě Spojených států a detektivům znovu dokazoval, že unikat umí docela dobře.
Nakonec ho ale nezradila divočina ani nedostatek schopností. Stačila jedna chyba. Zašel si na severu Kalifornie do samoobsluhy, tam ho poznali, a tak skončil znovu v rukou policie. Tentokrát už natrvalo.
Útěkář, který rozdělil Ameriku
Dodnes patří Claude Dallas mezi nejrozporuplnější postavy moderní americké kriminalistiky. Pro rodiny obětí a mnoho dalších lidí byl především vrahem dvou mužů. Pro jiné představoval symbol odporu proti světu plnému regulací a úředních pravidel.
Právě tento rozpor z něj vytvořil téměř legendární postavu. Některá média mu začala říkat „poslední psanec amerického Západu“. Dallasův život totiž skutečně připomínal dobu, kdy se hranice civilizace teprve posouvala napříč Amerikou.
Jenže skutečný život bývá složitější než legendy. Za romantickým obrazem muže žijícího podle vlastních pravidel zůstala tragédie, která stála dva lidské životy.
Když se minulost střetne se současností
Claude Dallas byl po více než dvaceti letech za mřížemi v roce 2005 podmínečně propuštěn. Od té doby se drží stranou veřejného zájmu.
Jeho útěky ale dodnes fascinují historiky, novináře i čtenáře. Lidé v jeho činech vidí střet dvou světů. Na jedné straně stojí moderní společnost se svými zákony a pravidly. A na druhé straně je muž, který se snažil žít tak, jako by se stále psal rok 1880. Narodil se zkrátka do špatné doby.
Zdroje: murderpedia.org, findingnevadawild.com, latimes.com
