Článek
Značku Temu jsme ještě před rokem vůbec neznali, případně jsme se o ní mohli dočíst jen ze zahraničních zdrojů. Její brutální reklamní kampani se ale dnes v online prostoru prakticky nedá vyhnout. Někoho obtěžuje, jiní jsou z prezentovaných nízkých cen nadšeni.
Masivní nástup Temu ohrožuje český trh
Online platforma Temu na náš trh vlétla s neuvěřitelnou razancí. Je na sociálních sítích, ve sponzorovaných výsledcích vyhledávání se zobrazuje snad u všech dotazů a vždy před konkurencí. To samozřejmě pro místní prodejce není dobrá zpráva. Finance, které Temu nalilo do online reklamy, musí být obrovské a naprosto přesahují možnosti běžného lokálního prodejce. Ti už teď pociťují odliv objednávek, a to již v souvislosti s příchodem polského Allegra.
Tuzemští prodejci tak musí zákazníky více přesvědčovat, aby si nakoupili právě u nich. Sice dráž, ale možná v lepší kvalitě a se zákaznickým servisem.
Na druhou stranu současná doba i společenská nálada nahrává gigantickým internetovým tržištím a prakticky kopíruje trend, který jsme zhruba před dvěma dekádami mohli pozorovat u klasických kamenných obchodů. Menší prodejny tehdy začaly válcovat hypermarkety a nákupní centra.
Levné výrobky jsou možná draze zaplaceny jinde
Informací, proč na Temu nakupovat či nenakupovat, se už na internetu objevilo mnoho, proto se je pokusím shrnout.
Temu je marketplace, nejedená se tedy o klasický e-shop, ale o platformu, která poskytuje prostor jiným obchodníkům typicky z Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie. Své obchodní partnery tlačí k prodeji za co nejnižší možnou cenu, aby byl konkrétní kus vždy levnější než u konkurence. Tato strategie má samozřejmě své plusy a mínusy. Zákazník nakoupí levně, otázkou je však kvalita. Doprovodným jevem tlaku na co nejnižší cenu pak může být vcelku pochopitelně nespokojenost zákazníka, který obdrží nepoužitelný výrobek.
V loňském roce výbor Sněmovny reprezentantů Spojených států informoval o existenci „extrémně vysokého rizika, že jsou dodavatelské řetězce Temu kontaminovány nucenou prací“. Jedná se zejména o ujgurskou menšinu, která je v Číně vystavována represím komunistického režimu.
Za úžasnou cenovkou každého výrobku tak může stát porušování lidských práv, nucené práce a další nešvary typické pro totalitní země. Nákupem na Temu převádí zákazník své peníze do Číny a nepřímo tak podporuje místní režim.
Ruslan Skopal, zakladatel úspěšného projektu Trenýrkárna, uvedl v rozhovoru pro týdeník Hrot, že zákazník k dodaným výrobkům třeba nedostane český návod, což je v rozporu s legislativou, ani doklad, že je zboží zdravotně nezávadné. Inu další faktor, který je vykoupen extrémně nízkou cenou.
Osobní údaje v ohrožení?
Dalším otazníkem spojeným se společností Temu je především její nákupní aplikace. Tu už prověřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) na základě investigace společnosti Grizzly Research. Ta dokonce uvádí, že je aplikace Temu v současné době nejnebezpečnější malware. Proč?
Odborníci analýzou zdrojových kódů aplikace Temu zjistili, že jsou v ní implementovány skryté funkce, které dokáží poskytovat potenciální přístup do zařízení zákazníka, dokonce i ke kameře či mikrofonu. Sběr osobních údajů od čínského provozovatele aplikace ostatně není novinkou, NÚKIB například před časem varoval i před TikTokem.
Důvodů, proč Temu pravděpodobně sbírá údaje o zákaznících ze západního světa, je několik. Jednak je možná střádá za účelem prodeje, aby společnost udržela své podnikání (údajně zatím tratí na jednom balíčku 30 dolarů), nicméně existuje také hrozba, že by o osobní údaje mohla mít zájem i čínská vláda.
Zákazník, který je ochoten podstoupit všechna výše zmíněná rizika, si může říci, že jeho osobní údaje budou Temu beztak k ničemu. Tento názor je ostatně v internetových diskuzích hojně rozšířený. Jasně, jedna kapka v moři je zanedbatelná, ale miliony těchto kapek, představujících ve světě Temu objednávky, už tvoří jezera, moře a oceány. A získávat informace ze soukromí jednotlivců byla vždy specialita totalitních režimů, které si z těchto oceánů dat dokáží vyselektovat přesně to, co potřebují. Na základě takových informací pak mohou zkoušet ovlivnit veřejné mínění v Evropě či v USA.