Velkolepý vetřelec z Kavkazu: Bolševník nejprve okouzloval, teď ohrožuje naši krajinu i zdraví

Bolševník velkolepý je rostlina, která mate názvem i tělem. Jeho obří zelené listy o velikosti polštářů, mohutný stonek s fialovými skvrnami a květenství připomínající deštník pro obra mohou připomínat květinu ze světů Tima Burtona. Vypadá totiž skoro až pohádkově. Jenže ruku v ruce s velkolepostí se s bolševníkem pojí i nebezpečí, které představuje jak pro lidi, tak pro přírodu.

Bolševník je totiž v české přírodě tak obrovským problémem, že přímo zákon nařizuje majitelům pozemků zabezpečit nešíření této rostliny. Fyzickým osobám při neplnění své povinnosti hrozí pokuta až 10 tisíc korun, u právnických osob je to až milion. Jak se k nám tento invazivní druh dostal a proč je tak nebezpečný?

Bolševník velkolepý (latinsky Heracleum mantegazzianum) pochází z Kavkazu, kde roste ve volné přírodě bez větších problémů. Do Evropy se dostal v 19. století jako okrasná rarita pro botanické zahrady. Tehdejší nadšenci do exotiky ho obdivovali pro jeho výšku, která dosahuje až pěti metrů. Fascinující je také rychlost růstu bolševníku a jeho impozantní vzhled.

Na území dnešního Česka se pravděpodobně dostal prostřednictvím daru od ruského cara Alexandra I., který semínka věnoval knížeti Metternichovi na kongresu ve Vídni v roce 1815. První záznam o pěstování této rostliny však pochází z roku 1862, kdy rostla v parku na zámku Kynžvart, který mimochodem v té době patřil Metternichům. Botanici krátce poté, konkrétně v roce 1877, zaznamenali první plané rostliny v blízkosti zámku.

Semena této obrovské rostliny se totiž velice snadno šíří větrem, ale i skrze vodní toky či podrážky a daří se jim prosperovat téměř všude. Nejprve rostl nenápadně podél říček a silnic, kde měl vlhko a klid. Ještě v roce 1950 nebylo takových lokalit mnoho a záznamy o jeho šíření se pojí zejména se zanedbanými místy. Tehdy ale šíření bolševníku nikdo moc neřešil. Publikace pro zahrádkáře jej ještě v polovině minulého století uváděly pouze jako nenáročnou a okrasnou rostlinu, a tak si je mnozí dokonce v plané podobě vysazovali na svých zahrádkách. Při dotyku ovšem zjistili, že tahle květina není moc kamarádská.

Na první pohled je bolševník jen „velká kytka“. To platí, pokud se jej nedotýkáte. Ale jakmile přijde vaše kůže do kontaktu s květinou, načež pak na pokožku dopadne sluneční světlo, může dojít k chemické reakci, která má velmi nepříjemné následky.

Rostlina totiž obsahuje furanokumariny, což jsou látky, které způsobují těžké popáleniny. V kombinaci s UV zářením dochází k zarudnutí, tvorbě puchýřů a bolestivým ranám, které se hojí týdny. Některým lidem pak zůstávají pigmentové skvrny na celý život. Zkrátka kontakt s bolševníkem může způsobit podobnou reakci jako běžné popálení.

Ale nebezpečí se netýká jen lidí – bolševník rychle vytlačuje původní rostliny a tím narušuje ekosystémy. Kvete totiž brzy z jara a roste mnohem výše a rychleji než okolní vegetace. Tím si vytváří půdu pro další expanzi. A není snadné se ho zbavit. Jeho semena zůstávají v půdě klidně i pět let a čekají na svou příležitost znovu vyklíčit. Jedna rostlina jich přitom vyprodukuje až dvacet tisíc, což představuje jakousi neviditelnou invazivní armádu.

Proto také dochází k systematické likvidaci bolševníku, nicméně kvůli jeho odolnosti jde spíše o boj s větrnými mlýny.

Pokud máte pozemek a na něm vyrůstá bolševník, zákon jasně říká, že jste povinni jej likvidovat. Nejlepší metodou je pravidelné sekání, ideálně dřív než rostlina vykvete. Pokud ji objevíte až s květenstvím, je potřeba bílý květ odříznout a bezpečně zlikvidovat. Určitě jej neházejte do kompostu.

Likvidace bolševníku je však ošemetná. Určitě se do práce nepouštějte v kraťasech a tričku. Nutností jsou dlouhé rukávy, silné rukavice i ochranné brýle. V ideálním případě také nepracujte na sluníčku.

Samotné posekání, pokud není seč pravidelná, nestačí. Efektivnější likvidace spočívá ve vykopání kořenu. Botanici uvádějí hloubku minimálně 10 cm. Ani tím ale není zajištěno, že v okolí nečekají nějaká „hybernovaná“ semena, proto je vhodné místo pravidelně hlídat.

Bolševník je bohužel příkladem toho, jak může špatný nápad s dobrými úmysly změnit krajinu na desetiletí. Tato rostlina, ačkoliv je názvem velkolepá, je biologickým vetřelcem, který narušuje biodiverzitu a přírodní rovnováhu.

V současnosti se vyskytuje skoro v celé Evropě a na téměř celém území naší republiky. Nejhustší výskyt má v Karlovarském a Plzeňském kraji.

Zdroje: asz.cz, mzp.gov.cz, invaznidruhy.aopk.gov.cz