Článek
Problémy s duševním zdravím sužují v Česku statisíce lidí. Tuzemské psychologické a psychiatrické kapacity jsou však přetížené a nemocní často čekají na pomoc i měsíce. Odborníci z Masarykovy univerzity se ale zaměřili na výzkum duševního zdraví LGBTQ+ lidí, kteří z tohoto ohledu patří k ještě rizikovější skupině.
Vědci z institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity sesbírali data od 3 300 osob patřících mezi sexuální či genderové menšiny. Inspirovali se zahraničními výzkumy, ze kterých vyplynulo, že tyto osoby patří k ohroženým, co se duševního zdraví týče.
Výsledky výzkumu odhalily poměrně závažná čísla, která reflektují trend narůstajících psychických potíží v celé populaci:
- zhruba 50 % trans a nebinárních lidí se nachází ve vysokém až extrémním riziku depresivity,
- podobně jsou na tom pansexuální a asexuální lidé,
- osob s homosexuální orientací je takto ohroženo asi 30 %,
- až 26 % LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl.
„Známky depresivity jsou mnohdy spojené se zvýšenou osamělostí, ztrátou smyslu života a nízkou sebehodnotou. Nejnižší podporu okolí, zejména rodiny, pak vnímají především trans muži a asexuální a nebinární lidé,“ doplňuje výzkumnice Andrea Stašek z INPSY, která studii vedla.
Z výzkumu tedy plyne, že LGBTQ+ identita může znamenat větší ohrožení duševního zdraví. Strach z vyhledání odborné péče, ale i nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by dokázali s LGBTQ+ afirmativně pracovat, toto ohrožení ještě zvětšuje. Další faktory zvyšující riziko depresivity představuje nízký socioekonomický status, nízký věk, život v obci do 100 tisíc obyvatel a méně viditelné identity. Nejméně jsou naopak ohroženy osoby, které žijí v jedné domácnosti s partnerem, mají vyšší socioekonomický status, jsou starší 25 let a žijí ve městě nad 100 tisíc obyvatel.
Česko je k LGBTQ+ osobám průměrně přívětivé
Česko je podle rozsáhlého výzkumu Williamsova institutu při právnické fakultě na Kalifornské univerzitě k LGBTQ+ komunitě spíše přívětivé. Výzkum, který probíhal na základě dat sesbíraných mezi lety 1981 a 2020, analyzoval údaje ze 175 zemí, z nichž vytvořil index přívětivosti k LGBTQ komunitě, který vycházel primárně z dat v letech 2017 až 2020.
Nejvyššího hodnocení na škále 0 - 10 bodů dosáhl Island (9,78), následovaný Nizozemím (9,46) a Norskem (9,38). Česko dosáhlo spíše průměrného indexu 5,87.
