Žena, která se v křesle vznítila a změnila v popel: Smrt Mary Reeserové děsí dodnes

Reeserová žila ve floridském St. Petersburgu v nájemním bytě. Když jí toho dne ráno dorazil telegram, bytná jej šla postarší ženě do bytu předat. Zarazila ji ale podezřele teplá klika, a tak raději zalarmovala policii.

Ještě než muži zákona vnikli do bytu, ucítili podivný zápach spáleniny linoucí se zpoza dveří a překvapilo je i silné teplo sálající zevnitř. To ale stále ještě neměli tušení, jaká hrůza je čeká uvnitř a že budou svědky jednoho z nejpodivnějších úmrtí v moderní historii.

Reeserová, tehdy 67letá vdova, seděla podle všeho ve svém křesle. Tedy, měla tam sedět. Na něm totiž zbyla jen hromádka jemného popela, kus páteře, scvrklá lebka a zuby. Pod křesílkem zůstala část nohy nazutá v botě. Okolí křesla zůstalo téměř nedotčené. Pouze několik plastových předmětů bylo v blízkosti ostatků zkroucených teplem a blízké stěny byly lehce zabarvené kouřem. Nic ale nenasvědčovalo tomu, že v místnosti proběhl požár. A už vůbec ne požár o teplotě potřebné k tomu, aby spálil lidské tělo téměř na prach.

Policie zpočátku předpokládala, že šlo o nehodu. Reeserová užívala silné prášky na spaní a současně byla vášnivou kuřačkou. Zapálila si cigaretu a usnula v křesle? Možná. Tato verze však měla hned několik na první pohled jasných nesrovnalostí. Cigareta hoří pomalu a nikdy nemá teplotu, která by dokázala spálit lidské tkáně do takové míry, aby se proměnilo v popel. Oheň by navíc musel zapálit okolní předměty. To se ale nestalo.

Hlavní vyšetřovatel J. R. Reichert napsal vedení FBI bezradnou zprávu: „Žádáme o jakékoli informace nebo teorie, které by mohly vysvětlit, jak mohlo být lidské tělo tak spáleno, jak mohl být oheň omezen na tak malou plochu a jak mohlo dojít k tak malému poškození konstrukce budovy a nábytku v místnosti.“

Ani přizvaní experti nedokázali vysvětlit, proč se tělo změnilo v popel, přičemž okolí zůstalo prakticky neporušené. Teploty potřebné k úplnému spálení lidských pozůstatků běžně dosahují 1 000 stupňů Celsia i více. V krematoriích navíc spálení trvá i dvě hodiny. V malém bytě Marie Reeserové se ale nic takového nestalo, přesto byla téměř kompletně zpopelněna. Navíc další obyvatelé domu by si jistě požáru všimli.

Později přišli s takzvanou hypotézou knotu. Podle této teorie může lidské tělo fungovat podobně jako svíčka, pokud se oblečení nasákne tělesným tukem a hoří pomalu, lokalizovaně a s vysokou teplotou. Plamen je přitom relativně malý, a proto nenapáchá škody v okolí. Reeserové podle FBI upadla cigareta do klína, když usnula a zapálila si tak noční košili. Ženin tuk začal následně pomalu hořet, přičemž noční košile sloužila jako další palivo. „Někdy může takové spalování pokračovat až do stadia, kdy dojde téměř k úplnému zuhelnatění těla,“ uvedla FBI v závěrečné zprávě.

Ale ani tady není vše jednoznačné. Kdyby Reeserová skutečně hořela podle tohoto mechanismu, proč se nespálilo ani křeslo? Proč nebyl v domě kouř? Místo činu působilo obzvláště „čistě“, až téměř sterilně.

Smrt Mary Reeserové se rychle stala senzací. Noviny po celé zemi psaly o „spontánním lidském vznícení“, tedy jevu, který ale vědci nikdy nepotvrdili. Policie nakonec na základě doporučení FBI případ uzavřela jako „smrt způsobenou nešťastnou nehodou“.

Více jak sedm desetiletí poté působí případ stejně podivně jako tehdy. Obhájci vědeckého vysvětlení se ale opírají o zmíněný efekt knotu. Racionální vysvětlení podporuje experiment z roku 1998, kdy vědci zabalili tělo mrtvého prasete do deky a tu zapálili pomocí malého množství hořlaviny. Vznícení těla sice trvalo delší dobu, ale poté hořelo několik hodin při velmi vysoké teplotě nízkým plamenem. Prohlídka ostatků následně prokázala, že maso a kosti byly skutečně spáleny na popel, aniž by došlo k poškození předmětů v okolí.

K dalšímu podobnému zaznamenanému případu došlo až v roce 2006, kdy našla ženevská policie v bytě mrtvého muže, jehož tělo bylo mezi hrudníkem a koleny téměř celé spálené. Podle vyšetřovatelů muž zřejmě prodělal infarkt, když kouřil a následně začal hořet podobně jako Reeserová. Křeslo, ve kterém seděl, bylo z větší části ohořelé, zatímco ostatní vybavení místnosti zůstalo téměř nedotčené. V jiné místnosti byl nalezen mrtvý také mužův pes, jenž uhynul v důsledku otravy oxidem uhelnatým.

Je jisté, že je podobná smrt extrémně výjimečná, a proto zmiňované případy podněcují touhu zkoumat záhady tohoto světa. Racionální vysvětlení tedy existuje, jen lidská fantazie někdy dokáže hledět mnohem dále. A proto je takzvané „samovznícení“ stále skloňováno mezi milovníky záhad.

Zdroje: bbc.co.uk, northeastjournal.org, stpetecatalyst.com