Článek
Proč jaderné ponorky vůbec vznikly?
Jaderné zbraně sloužily a slouží dodnes hlavně jako prostředek odstrašení. Máme je my a má je i náš nepřítel. Použije je jeden a může počítat s jasnou odpovědí. Tyto zbraně se původně shazovaly z letadel. Pro takovou akci je ale samozřejmě nutné ovládat vzdušný prostor nad cílovou oblastí, což nemusí být vždy snadný úkol.
Další možností bylo odpalování raket s jadernými hlavicemi. Buď z mobilních odpalovacích zařízení, nebo ze stacionárních jaderných sil. Ale co když nepřítel zaútočí jako první a podaří se mu sila zničit ještě před odvetným odpalem? Co kdyby byl cíl až příliš vzdálen od sila a raketa by na něj nedoletěla? Přesně z těchto důvodů se začínají hned po 2. světové válce hledat další možnosti a vzniká strategie tzv. nukleární triády.
Nukleární triáda se skládá z mezikontinentálních balistických raket, balistických raket odpalovaných z ponorek a jaderných bomb a raket odpalovaných z letadel. Jejím účelem je zajistit, že jaderné zbraně určitého státu nebudou nikdy celkově vyřazeny prvním útokem nepřítele a budou schopné odpovědět.
Téměř neviditelné a smrtelné
Dává to smysl. Ponorka je dobře skryta, může se pohybovat po celém světě a vzhledem k její neustále měnící se poloze není dost dobře možné ji vyřadit z provozu jako raketové silo. Jediný problém u konvenčních ponorek byla samozřejmě nutnost doplňovat palivo, a tím pádem jejich omezený akční rádius (přesto existují i balistické ponorky bez jaderného pohonu).
A tak se začaly světové mocnosti zabývat jinými variantami a v roce 1952 vznikla první ponorka s jaderným pohonem USS Nautilus. Odstartovala se tak nová éra ve zbrojení. Jaderná ponorka se totiž dodává s palivem až na 30 let (většinou na celý její životní cyklus) a díky elektrolýze si dokáže pod vodou vyrábět i vlastní kyslík. Kromě zásobování potravinami je tak prakticky samostatná a pod vodou může zůstat i měsíce.
Výzbroj
Hlavní výzbrojí jsou samozřejmě balistické rakety, které dokáží nést i jaderné hlavice. Jejich počet se liší podle typu ponorky. Například francouzská třída Triomphant jich má 16, americká třída Ohio 20 a třída Virginia může mít od 12 do 40 odpalovacích stanovišť pro rakety Tomahawk (podle verze). První ponorky musely pro odpálení raket vyplout na hladinu, dnes se rakety běžně odpalují pod vodou.
Kromě této výzbroje nechybí klasické torpédomety a většina moderních ponorek disponuje také protileteckými raketami, případně i raketami s možností útoku na pozemní cíle a minami.
Modus operandi
Cílem jaderných balistických ponorek je především odstrašení nepřítele. Nenápadně se vyplavit na moře/oceán a hlídkovat. Pokud by nepřítel zaútočil, vždy má jistotu, že přijde odvetný jaderný útok.
Tomu odpovídá i jejich fungování. Nejméně určitá část ponorek musí být vždy na moři. Záleží dle jednotlivé země a množství ponorek. Francouzské námořnictvo má vždy alespoň jednu ponorku mimo přístav. Toto číslo se může neustále měnit. Třeba nedávno byly údajně na hlídce 3 francouzské jaderné ponorky. Přesné počty ponorek, které operují na moři, jsou samozřejmě přísně utajené.
Na většině ponorek taky pracují dvě posádky. Obě tyto posádky mají svého kapitána a celé se střídají po 12 hodinách.
Život na palubě
Hlídkovací mise, která může trvat i měsíce, je psychicky náročná. Proto mají posádky ponorek většinou nejlepší jídlo, a to jak kvalitou, tak variací. Na ponorkách se nacházejí společenské místnosti, posilovny (dost sevřené) a např. ruská třída Projekt 941 měla i bazén a saunu. Po náročné plavbě samozřejmě následuje dlouhé volno.
Kuriozity
Těchto ponorek není mnoho a oceány jsou obrovské, přesto se stalo již několik „dopravních“ nehod. Menší výběr z nich:
V roce 1993 se srazila americká jaderná ponorka USS Grayling s ruskou jadernou ponorkou K-407 Novomoskovsk přibližně 150 km severně od ruské námořní základny v Severomorsku. V roce 2009 se zase srazily britská jaderná ponorka HMS Vanguard s francouzskou Le Triomphant. A např. v roce 2016 se srazila americká ponorka třídy Ohio s podpůrnou lodí USNS Eagleview.
Ponorky byly poškozeny, ale vždy dokázaly „odkulhat“ zpátky do nejbližšího přístavu.
Závěr
Jaderné ponorky s balistickými raketami jsou vrcholem techniky. Jsou prakticky neviditelné a mohou zasadit smrtící úder odkudkoliv. Neslouží k přímé konfrontaci s nepřátelskými silami, ale k nukleárnímu odstrašení.
Po USA začal budovat tyto ponorky i Sovětský svaz a přidaly se další země. Dnes jsou ponorky na jaderný pohon s nukleárními zbraněmi ve službě v několika námořnictvech. Mezi nimi např. Francie, Velká Británie, Indie, Čína a další.
V každém okamžiku můžeme s jistotou říct, že minimálně několik z nich právě nenápadně pluje oceánem.
Zdroje:
