Karel Habsbursko-Lotrinský. Český král v současnosti

Odpověď je samozřejmě dána nástupnickým řádem, který nelze nijak zrušit. Podle nástupnického řádu vychází jako právoplatný a neoddiskutovatelný panovnický rod dynastie habsbursko-lotrinská, kterou dnes vede Karel Habsbursko-Lotrinský (vnuk posledního českého krále).

U mnoha lidí tento rod vyvolává negativní názory. Proč? Habsburkové byli českou nacionalisticko-komunistickou historiografií vykresleni jako germanizátoři a protivníci českého stavovského povstání. Období Bílé hory bylo vnímáno jako povstání hrdých Čechů proti Němcům, ale naprosto se opomenul fakt, že ve stavovském povstání o žádný národ nešlo, ve stavovském vojsku sloužilo mnoho cizinců a stavy zvolený král byl také Němec. Germanizační snahy Habsburků jsou jenom historickým klišé. Často je jako důvod být proti Habsburkům uváděn fakt, že se František Josef I. nenechal korunovat českým králem. Na to bychom se měli především dívat očima panovníka mnohonárodnostní říše, ve které si Němci a Maďaři (42,93 % obyvatelstva) korunovaci nepřejí a jenom 12,54 % obyvatel (Češi) si korunovaci přeje. Navíc v době, kdy se uvažovalo o korunovaci, byl František Josef I. již konstituční panovník, takže otázka korunovace a s ní spojené reformy uspořádání monarchie záleželo na politicích a jejich schopnosti se dohodnout. I když se František Josef I. nekorunoval, pořád byl právoplatným panovníkem, neboť českým králem se následník stává smrtí nebo abdikací svého předchůdce.

Abych jenom nerozkrýval klišé, uvedl bych nějaké argumenty pro Habsburky. Poslední český panovník Karel III. měl k Čechám vřelý vztah, protože zde „strávil nejšťastnější léta svého života“. V Brandýse nad Labem si dokonce koupil zámek jako jedno ze svých osobních sídel. Nejenom v Čechách vlastnil majetek, ale i zde studoval, na Karlově univerzitě v Praze. Učitelem mu byl třeba významný český historik Jaroslav Goll, který za ním chodil na Pražský hrad, kde Karel pobýval.

To byl argument z minulosti, ale pro Habsburky může mluvit i současnost. Současní Habsburkové se většinou označují za Evropany a spousta podporuje projekt EU, užší spolupráci států a národů a stojí i za napadenou Ukrajinou.

Snad jsem tedy objasnil důvody proč mají Habsburkové na český trůn nárok. A teď bych uvedl, kdo je tedy pretendentem trůnu (potenciálním panovníkem). Je to rakouský mediální podnikatel a politik Karel Habsbursko-Lotrinský (* 11. ledna 1961). Je vnukem výše zmíněného Karla III. a synem antikomunistického evropského politika Otty von Habsburg. Mimo jiné již několikrát navštívil Česko, např. v roce 2022. Jeho syn a korunní princ je rakouský automobilový závodník Ferdinand Zvonimir Habsursko-Lotrinský (* 21. června 1997).

Karel se narodil v bavorském okresním městě Starnberg, zde byl i pokřtěn jako arcivévoda rakouský (titul, který náleží každému členu dynastie). Oproti svému otci se již neučil všechny jazyky bývalé monarchie, a tak tedy neumí česky. V letech 1982 až 1989 studoval práva, politologii a filozofii na Salcburské univerzitě, v rámci tohoto studia rok strávil na Michiganské státní univerzitě. V roce 2012 získal postgraduální titul z oboru obchodu a práva na Univerzitě IMADEC.

Jako rakouský státní občan podstoupil vojenskou službu, v roce 1982 sloužil jako velitel čety. V současnosti je kapitánem v záloze Österreichische Luftstreitkräfte, tzn. letectva. Také působí jako důstojník ochrany kulturních statků.

Aktivismu se věnuje již od mládí, konkrétně od roku 1986 působí v Panevropském hnutí Rakousko, kdy od tohoto roku byl až do 16. dubna 2024 jeho prezidentem. Od roku 2024 je čestným prezidentem a nadále jednou z hlavních tváří Panevropského hnutí Rakousko. Panevropské hnutí Rakousko mimo jiné v roce 1989 spoluorganizovalo Panevropský piknik, jeden z milníků, který vedl k pádu železné opony. V květnu 1990 vedl humanitární konvoj, který přivezl do Vilniusu potraviny, léky a oblečení. Tehdy totiž SSSR blokovala přísun potravin do Litvy, jež v březnu toho roku vyhlásila nezávislost. V roce 1991 organizoval mezinárodní pomoc proti ničení památek v Dubrovníku v tehdy rozpadající se Jugoslávii.

Dne 7. prosince 2008 se stal prezidentem mezinárodní organizace Modrý štít, která se věnuje záchraně kulturních památek ve válečných zónách. Činnost této organizace vedla k obezřetnosti NATO při jejích zahraničních misích. Spolupracuje např. s UNESCO, UNIFIL a Mezinárodním výborem Červeného kříže. Sám vede školení armád po celém světě v oblasti ochrany kulturních památek.

Působí i jako podnikatel v oblasti médií, vlastní nebo spoluvlastní společnosti v Nizozemsku a Bulharsku, je také majoritním vlastníkem ukrajinské rozhlasové stanice Kraina FM.

Karel Habsburský je členem křesťanskodemokratické ÖVP a za ní byl i v letech 1996 až 1999 europoslancem. Jeho politická kariéra skončila nešťastně, neboť se objevily u jeho spolupracovníka Wolfganga Kronese finanční machinace v jeho kampani, za nedostatečný dohled byl Karel Rakouský médii zkritizován. Nadále již v žádné volené funkci nepůsobil a všechny peníze, které měly být použity v kampani, vrátil.

Nejen v Rakousku, ale i  u nás se dostal do povědomí jinou kauzou, která je spojena s používáním šlechtického titulu, jež jsou v  Rakousku zakázány zákonem o zrušení šlechty. Karel Habsburský si totiž svou webovou stránku pojmenoval karlvonhabsburg.at, v níž používá ve svém jméně šlechtické „von“ (česky „z“).

Možná to někoho překvapí, ale současný titulární král Karel Habsbursko-Lotrinský rozhodně není reakcionář nebo nacionalista, ale je to ryzí Evropan a podporovatel projektu EU se zdravou kritikou. Je zastáncem a propagátorem silné a úzké spolupráce v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci EU, podporuje její rozšiřování o balkánské a východní státy. Rozhodně to, ale není žádný „eurohujer“ a EU kritizuje za to, že ji vedou politici, kteří se chovají jako úředníci a ne jako státníci. Kritizuje i přebyrokratizaci EU a její nejednotnou a slabou zahraniční a obrannou politiku.

V současnosti se intenzivně věnuje pomoci napadené Ukrajině a účastní se akcí na podporu národnostních menšin v Rusku.

Žije v Rakousku, náboženským vyznáním je římský katolík, rodným jazykem mu je němčina a plynně mluví anglicky, francouzsky a španělsky, na různých úrovních umí i další jazyky jako např. arabštinu.

První manželkou Karla Habsburského byla Francesca von Thyssen-Bornemisza z rodu významných průmyslníků a sběratelů umění. Vzali se 31. ledna 1993 a mají spolu tři děti:

Pár spolu vydržel do roku 2003, od kterého žili v odloučení. Když jejich poslední dítě dosáhlo plnoletosti (2017), tak se rozvedli. Od 4. dubna 2022 je ženat s Christian Reid.

Jiný rod by byl zajisté možný, ale musela by být porušena monarchická tradice, nástupnický řád a vlastně i celá historická tradice monarchie. Taková monarchie by z principu nemohla navazovat na historickou Korunu českou, ustanovenou Karlem IV. roku 1348. Taková monarchie by narušila podstatu monarchismu a monarchie, neboť ta spočívá v kontinuitě a řádu, to vše by bylo dosazením uzurpátorského rodu popřeno.

Pokud bych toto vše opomenul, tak je potřeba si ujasnit, kdo by panovnickým rodem měl být. Pro naše poměry by bylo absurdní si dosadit někoho z lidu nebo prezidenta, to je obvyklé pro státy bez výrazné monarchické minulosti a s nestabilní situací. Jednou z možností by bylo potenciálně na trůn dosadit nějaký vládnoucí či nevládnoucí panovnický rod, ale to popírá hlavní a z velké míry nepravdivý argument (Habsburkové-Lotrinkové jsou i potomci Přemyslovců a Karla IV.), že jsou Habsburkové-Lotrinkové „cizáci.“ Také není znám nikdo, kdo by o českou korunu stál nebo by byl ochoten popřít nárok Habsburků. Druhou možností je vybrat někoho z řad české šlechty, tam je hlavní problém, že česká šlechta o něčem takovém nijak neuvažuje a nestojí o to, k tomu by část jasně podpořila Habsburky.

Když to shrnu, tak není žádného rodu, který by se mohl ucházet o český trůn a byl by potenciálně ochoten naplnit přání českého lidu a poslání svých předků, než jsou Habsburkové, ti jediní splňují všechny či minimálně většinu podmínek. A to, že titulární král neumí česky, rozhodně není překážkou, neboť jazyk se dá naučit a panovník by se ho z principu naučit musel.

Děkuji za přečtení a přeji krásný den.