Článek
Dne 16. března 2024 jsem k rukám Podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Poslanecké sněmovny podal návrh na udělení státního vyznamenání pro doc. JUDr. Emila Dominika Josefa Háchu.
Proč?
Emila Háchu jsem navrhl, neboť dodnes je mnohými lidmi považován za kolaboranta s nacisty a slabocha. Věřím, že jeho vyznamenání by mohlo být i částečnou rehabilitací Háchovy osoby a jména.
Text, nímž jsem návrh odůvodnil zní následovně:
Doc. JUDr. Emil Dominik Josef Hácha byl v letech 1925 až 1938 předsedou Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Sám pomáhal prvnímu předsedovi Ferdinandu Pantůčkovi NSS zakládat. Byl uznávaným odborníkem na anglosaské zvykové právo a mezinárodní právo. Byl členem České akademie věd a umění, České učené společnosti a členem legislativní rady vlády ČSR. Byl i členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu. Spolu se svým bratrem Theodorem byli i překladatelem různých zahraničních děl.
Dne 30. listopadu 1938 byl zvolen prezidentem tzv. druhé republiky. Stal se jím kvůli abdikaci Edvarda Beneše, který pomocí nátlaku přinutil Emila Háchu ke kandidatuře na prezidenta. Považoval to za povinnost vůči národu a státu. Dne 14. března 1939 byl pozván do Berlína, kde mu bylo vyhrožováno vybombardováním Prahy ze strany nacistických pohlavárů, v důsledku velkého nátlaku ze strany Hermanna Göringa a Adolfa Hitlera utrpěl 66-letý Hácha nervový kolaps. Dne 16. března 1939 se stal státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava. V této funkci se pokoušel všemi dostupnými prostředky sabotovat nacistické snahy. Byl v kontaktu se zahraničním odbojem v čele s Edvardem Benešem a dodával mu tedy i určitou legitimitu. V kontaktu byl i s domácím odbojem, do kterého byl tedy i částečně zapojen. Odbojářům se snažil, co nejvíce zajistit bezpečí. Díky jeho intervencím se podařilo zachránit většinu studentů, kteří byli 17. listopadu 1939 posláni do koncentračního tábora Sachsenhausen. Působení v prezidentské funkci mu podlomilo již tak slabé zdraví a do konce války již nebyl ničeho schopný. Přestože nebyl kolaborantem a pomáhal odboji, tak byl po válce 13. května 1945 na příkaz komunistického ministra Noska zatčen a převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. Nebylo ani vyhověno lékaři, který žádal, aby byl Emil Hácha převezen do sanatoria. Nepomohl mu ani Edvard Beneš, kterému Emil Hácha za války pomáhal. V důsledku toho dne 27. června 1945 zemřel.
Dodnes je Emil Hácha společností brán jako kolaborant či zrádce, udělení státního vyznamenání by mohla být příležitost očistit jeho jméno směrem k veřejnosti.
P.S.: V části o abdikaci Edvarda Beneše je použita špatná a nepřesná formulace. Vyznívá jakoby Emila Háchu Edvard Beneš přinutil ke kandidatuře. Správně by mělo být napsáno: Stal se jím kvůli abdikaci Edvarda Beneše, pomocí nátlaku byl přinucen Emil Hácha ke kandidatuře na prezidenta.
Závěr
Návrh ještě neprojednal samotný podvýbor, návrh by ještě musel být schválen plénem a poslední slovo má prezident Pavel. Vše je tedy na začátku, ale třeba se 28. října tohoto roku dočkáme vyznamenání Emila Háchy in memoriam.
Děkuji za přečtení a přeji krásný zbytek dne.
