Článek
Petr Pavel prezidentem?
Je to přesně rok, co skončilo štvavé období prezidentské kampaně a jako vítěz vyšel Petr Pavel a poraženým se stal bývalý premiér Andrej Babiš. Ale za jakou cenu?
Přesto nám zde pořád zůstávají jizvy z nenávistné kampaně. Petr Pavel za rok úřadování prakticky pouze zklamal. Prezidentská kancelář se začala sesypávat, neuvážený výběr kandidátů na ústavní soudce a další v politice nováčkovské chyby.
Jeho voliči doufali, že navrátí zemi důstojnou hlavu státu. V porovnání s jeho předchůdcem Milošem Zemanem se tak stalo, ale pořád něco chybí.
Petr Pavel totiž vypadá spíše jako úředník, který dostal přechodně na starost agendu, s níž nemá zkušenosti. Sám to podtrhuje svými vyjádřeními o tom, že se o úřad již nechce ucházet.
Petr Pavel se považuje a prezentuje pouze jako regent za pravou a zatím neznámou hlavu státu, kterou si máme zvolit v roce 2028. Tím, ale nepřinesl Česku řád a klid, přinesl pouze nejistotu z budoucnosti. Kdo bude prezidentem za čtyři roky? Nevíme, ale může to být někdo naprosto odlišný od Petra Pavla.
Co chceme jako společnost?
Chceme jistou budoucnost, nejdůležitější potřebu, když dokážeme uspokojit naše biologické.
Uspokojení této potřeby spousta z nás vkládala do Petra Pavla, ale ten ji zatím neuspokojil. Vůbec nepomáhá napjatá situace v zahraničí. Nacházíme se v druhé studené válce a máme z toho strach. Hledáme vůdce, který nás ujistí, že je zde pro nás a nedopustí vítězství nenávistných nedemokratů. V důsledku toho se zde množí spousta pseudo-vůdců a populistů, jenž chtějí pouze tento strach využít ve svůj prospěch, v zisk moci a peněz. Lidé, ale toto neumí rozpoznat, proto jsou dány volné ruce těm, kdo demokracii opravdu zničit chtějí.
Závěr
Cestou je mít silnou ústavní pojistku ve formě hlavy státu. To přímo, ale i nepřímo volený prezident být nemůže, neboť jeho volba vždy záleží na náladách lidí nebo na rozpoložení parlamentu. Nabízí se tedy pouze druhá forma demokratického státního zřízení, konstituční monarchie.
Ta je dokonce i pro českou společnost přirozenější, jak říká např. profesor Stanislav Balík (zde) a historik Martin Wihoda (zde). Navíc je český titulární král neochvějně proevropský a prozápadní, o něm více zde.
Restaurace konstituční monarchie, ale zatím není na dohled a my budeme muset nadále žít v nejistotě, kdo bude další hlavou státu.
Děkuji vám za přečtení a přeji krásný den.
