Článek
Ano, vidíme je skoro všude kolem sebe. Každý den. A nevyskytuje se jich poskrovnu. Občas natrefíme na celé tlusté rodiny. Vepředu kolébavě kráčí vypasený otec, za ním se kachním krokem plouží matka a kolem nich se pomalu a nemotorně pohybuje obézní potomek. Kdo chvíli počká, patrně nebude překvapen, když spatří, jak vypadá jejich cíl - místní provozovna rychlého občerstvení, kde si dlouze posedí a spořádají přibližně tři porce. Někdy i více. Jejich energetický příjem je vyšší než u horníka, ale sami z něj nespotřebují ani deset procent. Tak vyhlíží skutečnost. Pochopitelně se netýká všech, kdo mají nějaké kilogramy navíc. Ve všichni zavalití „silní“ si počínají nepříkladně!
Ve zprávách ČRo během pondělí / 11. 8. tr. / opakovaně zaznělo, že ne zcela malá část dětí trpí nadváhou a obezitou. Kdo se aspoň trochu vyzná v oblasti zdraví, ví, že se jedná o dost velký problém. Abychom si ho přiblížili, použil bych výrok jedné kolegyně - „vezměte si batoh, do něj vložte šest, osm nebo raději deset kilo mouky, dejte si ho na záda a vyrazte na několikakilometrovou procházku… jak se budete cítit?“ Myslím, že není třeba nic dodávat. Klouby, vazy, cévy, plíce, srdce a spol si jistě dosadíme sami.
Pokračoval bych poněkud jízlivou poznámkou. Vlastně budou dvě. Za prvé - do existence internetu se před desítkami let vkládaly velké naděje, především jak se u lidí pozvedne vybavení informacemi a tím jejich vzdělání. Jenže co se stalo? Úroveň lidstva nestoupla. Žel můžeme vidět náznaky, že došlo k opaku. Proto se málo starají o zdraví. A za druhé - každý si za svou postavu odpovídá sám. Když půjdeme opravdu věcně, pak výroky jako „ono se to nějak stalo“ a „já za to nemůžu“ patří pouze a jen do výmluv.
Kdo si dokáže představit, že přijde neděle a kolem poledne budeme konzumovat jenom zeleninu a ovoce či neomaštěné brambory? A suchou rýži. Mnozí jsou zvyklí na tzv. šťavnaté řízky, těžké omáčky zahuštěné moukou, nadměrně se používá sádlo a olej. A především jíme příliš moc. Zde se skrývá hlavní příčina procesu a stavu, který vyústí nadváhou a obezitou. Kdybych měl dát jasný příměr, je přece logické, že jako řidiči do kopce přidáme plyn, zatímco při jízdě dolů či na rovině ubereme, někdy onen pedál ani nepoužijeme. Proč se přesně tak nechováme u svého těla, které by nám mělo být bližší a dražší než plechové vozidlo? Jak se vlastně chováme? Koho z šoférů by napadlo zavádět nadspotřebu? Většinou se snažíme o opak, ne? Podstata potíže je, že neumíme rozlišovat chuť a hlad a chybí nám kázeň.
Zdá se, že náprava se blíží. Její podobou je, že nadhmotné a obézní děti budou od ledna příštího roku považovány za vážně nemocné. Podobně jako dospělí kouřící cigarety. Jedině správně. Lékař na základě zjištění provede konzultaci s rodiči a stanoví jim úpravu životního stylu. Obvykle o dost méně jídla a více pohybu. Hned se objevují následující otázky. Jsou lidé tak málo vzdělaní, že by jim lékař musel říkat, jak si mají počínat? Ze statistik se ví, že devadesát procent požadované podklady vlastní. Komplikace zní jinak - pouze deset procent návody, instrukce a doporučení dodržuje. Pravda, někteří ojedinělí až otrocky. Stačí střídmost.
Ukazuje se, že by mělo jít spíše o práci pro řadu expertů na duševní procesy lidí. Důvodem jsou nepříjemně znějící pojmy jako kázeň, vůle, režim, k nimž je zapotřebí připojit a prakticky uplatňovat osobní vlastnosti jako - cílevědomost, pracovitost, důslednost, trpělivost, vytrvalost, snaživost, systematičnost a zejména osobní odpovědnost. Je přece úplně špatně, když se chovám nezodpovědně a pak svůj organismus předhodím lékařům, aby „s tím něco udělali“! Nebo případně zazní „já žádný problém nemám“. Jsem přesvědčen, že analogie s léčeným, nikoli uzdraveným alkoholikem je dost přesná.
Další dotaz - jak budou doktoři reagovat na bagatelizaci ze strany dospělých, kteří vystupují jako rodiče a obecně zákonní zástupci? Oni vědí, že jde o věcně správný směr. Ale co zmohou při pohledu na obtloustlé rodiče? Můžeme nové nařízení státu považovat za vměšování do osobních a rodinných záležitostí? Může jim stát diktovat, aby pravidelně chodili s tučným dítětem do ordinace? Jak se na ně budou dívat spolužáci? Sousedé? A co jestli se něco prolákne na pracoviště? Bude ostuda? Co si kolegyně a kolegové pomyslí?
V závěru bych rád připomněl, že hlavním úkolem a směrem snahy je prevence. Kráčí o velké peníze! Takže bychom se měli snažit, aby se do nereprezentativního stavu vůbec nedošlo. Základní zásada je jasná - příjem nesmí být vyšší než výdej. Že má někdo na něco chuť? Ať si ji nechá zajít. Nebo bude v přejídání pokračovat? A později obtěžovat zdravotnický systém? A užívat finanční prostředky ostatních, kteří se snaží? Cesta jako výběr. Mnohokrát ověřená a vyzkoušená! Směr bez výmluv! Hozená rukavice! Kdo se navzdory břichu skloní a sebere ji?
PS: nebo ať nic nemění, nadměrně konzumuje, ale zdravotní ať si zaplatí. Podobně jako viník dopravní nehody!
Odkazy, které s tématem souvisejí a mohou pomoci:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-deti-a-vysoky-tlak-a-jak-s-nim-nalozit-170254
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vypasena-rodinka-u-more-85475
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-silni-a-tlusti-jako-mirne-pokracovani-vypasenych-86239
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-rodinka-na-obede-85687
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-osoby-s-nadvahou-a-letadla-a-hotely-86971
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-po-presunu-s-nadvahou-letadlem-mirime-do-hotelu-87423
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-tloustici-v-letadle-a-pulka-chleba-174099
