Článek
Jde o docela správnou otázku. Ano, co bude po třešních? No - někomu se může udělat špatně. Tady můžeme myslet na krátkodobou alergickou reakci. Nezapomínejme, že děti a dospělí jsou dnes o dost citlivější než dříve. Nebo by se sem více a lépe hodil pojem rozmazlenější? Zpovykanější? Rozcapenější? Můžete si vybrat.
Podobně by se dalo přemítat nad bolestmi břicha. Mají svůj zákonitý podklad. Ne každý bude na třešně zvyklý. Navíc zde máme vliv počasí a zvířat. Mám na mysli fakt, který přiblížím otázkou. Kdo si třešně před konzumací omyje? Možná doma. Ale kdo by tak činil v přírodě na stromě či pod ním? Moc si daný postup nedovedou představit. Zatímco u jablek a hrušek je docela běžný.
Nedávno jsem představil čtenářské obci pár mladých osob, které překonali moderní vypěstovanou lenost a na základě zprávy od kamaráda vyrazili na živé třešně do přírody. Pokud sem dorazili pěšky nebo na kole, mohli bychom je ocenit. Tak se ovšem nestalo. Použili dopravní prostředek, který přispívá k zamořování životního prostředí. Poškodili ho též jinak, jak už víme. Od nich se dnes odvrátím. Myslím také písemně.
Nejde jen o třešně a česáče - amatéry. Jak nám postupně dozrávají další plody ovoce a zeleniny, máme možnost se častěji setkávat s jejich nabídkou podél silnic směrem ku Praze a samozřejmě nejen tam. Nepochybně se jedná o záslužnou věc, protože prodej zmíněných poživatin je pro lidi rozhodně zdravější než stánky s cigaretami a alkoholem. Vynechejme nyní zmínku o pozitivních prvcích jako vitamíny, živiny, přínosné balastní látky pro střeva ad., jež už jistě známe. Mnozí u stánků zastavujeme a za vcelku příznivé ceny nakupujeme. Spokojeně odcházíme a hned se v nás probouzí obyčejné češství. Ještě než auto nastartujeme, už nedočkavě vytahujeme nakoupené plody a pochutnáváme si na nich. Přece nebudeme projevovat vůli a odkládat uspokojení potřeby a chuti na někdy později. Normální věc. Tak co?
Byť se zdá vše v pořádku, objevují se tu nějaké stíny. Chutím podlehnou také řidiči. I oni se otáčejí, sahají do sáčků nebo se nechávají krmit a komentují kvalitu, zejména s ohledem na cenu. Ať tak či onak, nepochybně odvádějí pozornost od řízení, dopouštějí se omezení nebo ohrožení ostatních účastníků silničního provozu a zvyšují riziko dopravní nehody. A protože je teplo, máme stažená okénka - přímo vybídka k vyhazování slupek, pecek, stopek, ohryzků a použitých sáčků. Že se to nemá? Že obtěžujeme jiné řidiče a chodce? Že jsou nebezpečné zejména pro cyklisty, kteří se obohatí o novou disciplínu kličkovanou? Že jim hrozí uklouznutí a pád s následkem zranění a hrozbou přejetí dalším spěchajícím vozidlem?
Nevadí. Hlavně že nám chutná a že se nám dobře jede. Jsme přece ve svobodné a demokratické zemi, kde si každý může dělat, co chce a uzná za vhodné. A pak že vše nesouvisí se vším. Jistě lze souhlasit s názorem, že v oblasti úcty, ohleduplnosti, tolerance a ekologické výchovy se máme proč a v čem snažit. Po třešních přijdou na řadu další plody. Na nich bychom se mohli naučit se chovat lépe. Nejsem ale přesvědčen, že půjde o zástupy ochotných a učenlivých. Leckdo asi snahu odloží napřesrok. Pokud vůbec!
