Článek
Máme za sebou krátké připomenutí, jak se děti chovaly v červnu, když se spolu se svými rodiči přišly poprvé podívat na své budoucí několikaleté působiště. Místo aby se „zalekly“ velkých a rozsáhlých školních prostor a měly pocit „jak já tohle zvládnu“ a obavu „tak tady se určitě nevyznám“ a „zde jistě zabloudím“ nebo „třeba mi někdo pomůže“, tak byly poněkud rozjívené, rozběhané a neposlušné. Reakce rodičů se ukázala jako dost slabá. Že by se jednalo o vyznavače tzv. volné výchovy? Leccos naznačovalo, že jde o správný tip. Detaily lze nalézt v odkazu:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-proc-od-zari-bude-hure-77571.
Jak jsem žel předvídal, leccos se odrazilo do příštích týdnů a měsíců, které jsou absolvovány, a ne lehce prožívány nyní. K vytvoření úplného obrazu a ke správnému pochopení nám poslouží nedávno publikovaný podklad o dění v čase docházky do MŠ / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-je-opravdu-od-zari-ve-skole-hure-99507 /.
Zkušenost ze ZŠ je stejná. Děti zlobí, část je značně agresivní a neklidná, pomstychtivá a někdy až záludná. Rodiče přijdou na jednání, které se v tzv. těžších případech nazývá výchovnou komisí, nejdříve svého potomka brání. On by nic nedělal! On je doma tak hodný! Milý! Doslova zlatý. Vzniká dojem, že mu chybí pouze svatozář… Později něco trochu připustí. Pak se posunou. Začnou mu na místě vyčítat jeho chyby a prohřešky, k nimž ho oni sami přivedli nebo je připustili. V závěru slíbí nápravu a ubezpečují, jak se mu doposud věnovali a jak se budou snažit ještě více. V části případů je malé dítě na kousek schůzky také přítomno. Kýve, souhlasí, slzy má na krajíčku. Možná tuší, že cosi překročilo a je zle. Druhý den žádná změna nenastane. Agresivita nepolevuje. Připomínka vyzní naprázdno. Jako kdyby slova ze strany paní učitelky byla deštěm a malý žáček se oblékl do kvalitní pláštěnky. Další dopis či telefonát rodičům. Oni vše plní. Každý den… Jdou týdny a skoro nic k lepšímu není k vidění. Jen výjimečně. Kam jde naše společnost? Kolik ještě budou muset dospělí ve škole skousnout? Nezačnou odcházet pryč z tzv. nervových důvodů?
Nechci vše zhmotňovat pouze na chlapce. Před pár dny jsem zaslechl z jedné nižší třídy silný hluk a křik. Zvědavost a pocit povinnosti mi nedaly a nahlédl jsem dovnitř. Část chlapců byla srocena u lavice a upřeně zírali na displej mobilního telefonu a někomu či něčemu hlasitě fandili. Větší ruch jsem zaznamenal vzadu za posledními lavicemi. Poněkud se tam vzájemně otloukalo několik dívek. Tahaly se za oděvy, které se přičiněním jejich rukou natahovaly do délky a do šířky. Boty už jim předtím v zápalu boje odpadly jaksi samy. Jedné z nich spadly brýle. Nebyl jsem si jist, ale k uším dolehlo pár méně vybraných výrazů. Někdo jim dal signál, ony přestaly a schovaly se za lavice… Jak naivní, leč přirozená reakce.
Jen drobná poznámka k pohlavní vyváženosti. Vše umocnil hlavní zlobič a výbojník, který na sebe upozornil slovy „já tu sedím a nic nedělám!“. Musel jsem s ním souhlasit. Klidně seděl, svačil a koukal do sešitu. Zároveň jsem si připomněl obrázek z jiné třídy, jak šest dívek v hezkém oblečení během velké přestávky pořádně pokopalo žáka, který je prve provokoval a vysílal směrem k nim slova a poznámky, které se jim nelíbily. Jak paradoxní obraz vytvořily, když v šatech jako princezničky a úhledných účesech kopaly do jeho těla tak usilovně, až jim zrudly obličeje! Po akci si šaty a vlasy drobet upravily a zřejmě s pocitem „dobře vykonané práce“ se vrátily do lavic…
Co sdělit na závěr. Jestliže agresivita, troufalost a jim podobné prvky rostou do šíře i do „kvality“, kdo by se divil, že se dítka odváží i na čerta. Sám jsem zaslechl tzv. odvážné hlášky, že až k nim domů přijde, klidně mu urve ocas. Copak by mu řekli rodiče?
Příště se podíváme na o něco starší děti. Vedle chování zaměříme své zraky na jejich plány do budoucnosti. Jak ji vidí? Pro někoho možná půjde o překvapení. Pro zasvěceného patrně nikoli.
