Článek
Naprostá většina lidí si léto spojuje s odpočinkem a určitou volností, zejména děti, pro něž se léto stává vítanou a krásnou příležitostí obohatit život - pojem prázdniny se jim stává skoro zaklínadlem. Jsou však i jiné pohledy a my bychom na ně měli myslet. Nestáváme se náhodou obětí názorů někoho? Nepodléháme příliš celospolečenským tlakům? Každý by si měl vybrat svou cestu a měl by volit odpovědně. Proto je třeba mít informace.
Jistě bychom proto neměli zapomenout na rizika, s nimiž je či může být letní období spjato. Ačkoli ve škole není vždy zcela bezpečně a občas k něčemu tzv. dojde, přece jen je prázdninový režim volnější, klesají požadavky na kázeň, a proto se objevuje vyšší možnost zranění, při hrách kolem domu, na hřišti, na výletě a jinde. Jak se občas mezi lidmi říká, čert nikdy nespí. Příležitosti lákají k různým zkouškám, málokdo potlačí chuť se předvést, zejména chlapec před slečnou, ale překvapivě často se děje i obráceně, další narazí na příležitost, na niž již delší dobu čekal. Velmi nemilé jsou žel každoroční zprávy o utonulých dětech, rovněž o zraněných a usmrcených během dopravních nehod. Je logické, že rodiče snad ještě silněji než v průběhu školní docházky pociťují obavy a strach. Ještě méně mají proces pod kontrolou, zejména musejí-li zařezávat v práci. Naopak jejich ratolesti zde spíše mávnou rukou. Jim se přece nemusí a vlastně ani nemůže nic stát. Proto podcení činnosti jako používání sekerky či pilky aj., které často vezmou do ruky prvně v životě.
Můžeme ještě chvíli uvažovat v dalším rozměru. Stručně bych ho nazval - svoboda v. řád. Nejde o zcela optimální vyjádření, ale pro bližší představu nám zde stačí. Podstatou je, kolik volnosti by děti měly o prázdninách mít a nakolik by mělo docházet k jejich omezování. Měl by například existovat kdysi velmi často fungující přípravný týden? Konečně - když ho mají příslušníci pedagogického sboru, proč by se neměl týkat i dětí? Někde v rodině stále ještě existuje a přináší svoje ovoce. Děti potřebují mít reálný / nejen časový / prostor ke zklidnění, aby samotný přechod do školy nebyl příliš náročný. Lze diskutovat o jeho náplni. Pokud mám nabídnout svoji zkušenost, vypadla vždy stejně. Oč se jednalo?
Tvořily ji obecně vyjádřeno materiální a organizační prvky a dostalo se rovněž na procvičení základních vědomostí - především z hlavních předmětů. Od pozice začínajícího žáčka jsem si na proces zvyknul a neměl jsem s ním potíže. Jen před nástupem do SŠ měl zcela jinou podobu, což tvoří jinou kapitolu. Za sebe doporučuji a viděl bych ho jako součást rozumného vedení, usměrňování a účelného omezování dětí. I zde je možno projevit vstřícnost, třeba nechat dítě, aby si samo navrhlo, co bude dělat a obsah a časové limity s ním partnersky prodiskutovat. Možná sami jako rodiče pocítíte, jak se zvedá jeho zájem, respekt a s nimi i odpovědnost. Bude se v životě nesmírně hodit. Mimochodem - kolik rozletu si v něm jako dospělí můžeme dovolit?
A ještě mě napadá rozměr - střízlivost v. užívání. Co je vlastně / hlavním / cílem prázdnin? Možná se shodneme na odpočinku. Leckdo by dodal něco o počtu a intenzitě nevšedních zážitků. Lze souhlasit. Jistě však nikoli na jevu, aby děti ztratily zbytek informací, k nimž se většina tak nesnadno dostala a většinou jich přehršle nebývají. A kolik práce dalo dosažení ne slavné úrovně rodičům? Mnohokrát své ratolesti nabádali, kontrolovali a upomínali, aby si školy a úkolů více hleděli. Podobně bychom mohli psát o chování. Jinak řečeno - i v průběhu léta je žádoucí si nejen odpočinout. Proto by pojmy jako střízlivost, umírněnost, skromnost, opatrnost a jim blízké neměly z našeho slovníku a ani z chování vymizet. Pomohou nám ve snížení výskytu a reálného naplnění dříve a výše zmíněných rizik a navíc i ke snadnějšímu přechodu do nového školního roku.
