Článek
Někdo by mohl prohlásit, že ho jejich přítomnost v naší zemi docela dráždí. Myslím, že bychom mohli pochopit jeho názor, že každý má zůstat ve své zemi, aby pracoval pro její blaho. Její vedení do něj vložilo nemalé finanční prostředky, a tak zákonitě od něj žádá konkrétní výsledky, nejlépe přínosné a konstruktivní. Na druhé straně po staletí platil a byl užíván zvyk, kdy se za mladých let chodívalo za zkušenostmi a poučením za hranice. Domů se mladí lidé i starší občané vraceli zkušenější, poučenější a profesionálně lépe připraveni. Klidně bychom mohli napsat, že se ve světě otrkali, zocelili a cosi cenného získali. Pak buď jsou lépe nachystáni do života, nebo ve zkoušce sebe sama propadli.
Rád bych upozornil, že školství se podobně jako celá pracovní sféra internacionalizuje. Jak máme poněkud zvláštnímu pojmu rozumět? Znamená příliv cizích státních příslušníků. Je prozkoumáno a spočítáno, že příchodem učitelů a žáků ze zahraničí kvalita školství stoupá, roste motivace, dosahuje se lepších výsledků, svoji roli sehrávají procesy kolem upevňování osobní odpovědnosti a rozvíjení potřebných osobních vlastností. Je jasné, že se vede diskuse o konkurenceschopnosti. Proto bychom cizince měli vítat a nikoli je odhánět. Nebo se nechceme zlepšovat? Chce se nám usnout na pověstných vavřínech a postupně klesat světově uznávanými žebříčky a řadit se k hloupějším a na konci dospět dokonce až k nejhloupějším? Pokud by někomu cizí pojem vadil, třeba z historických a politických důvodů, nechť si dosadí jiný - globalizace.
Volba je na každém. Kdo by klesal na mysli, že kvalita českého školství je nízká, mám pro něj následující zprávy. Za prvé - dříve v porovnání se světem byla vyšší, což můžeme číst jako - jsme sice dále než před desítkami let, ale svět šel a nadále jde kupředu rychleji než my. Za druhé - i v horším systému může jedinec hodně pracovat a nadprůměrně se snažit a být opravdu dobrý a třeba srovnatelný se zahraničními osobami. Jako dobrý konkrétní příklad by nám posloužili čsl. sportovci za socialismu, kteří - byť do značné míry odříznuti od světa - dosahovali solidních výsledků. Podobně se dělo na poli vědy, výzkumu a kultury. Ba spíše bylo s podivem, kam se s ohledem na různá omezení dostali!
Neměli bychom se poddávat obecným názorovým stereotypům a třeba si myslet, že studenti z Afriky mají nižší inteligenci. Budeme tak uvažovat u každého černocha? Jak se třeba budeme dívat na tmavé osoby, které k nám přilétají z USA? Jaký je důvod, aby dnešní potomci bývalých do Ameriky zavlečených otroků byli schopnější? Protože žili v obtížnějších podmínkách? Rozvíjeli se v demokratičtějších poměrech? Vliv je jistě možný, ale všichni pocházejí ze stejného teritoria původu. Pokud již se ocitáme blízko problematiky právě původu, je nutné si uvědomit, že my sami jako současní Evropané pocházíme z Afriky. Kdo by snad nevěřil, měl by se poptat u specialistů na genetiku a antropologii, kteří mu danou skutečnost ochotně potvrdí na základě nevyvratitelných zkoušek a jejich vícenásobnému ověření, aby nevznikly jakékoli pochybnosti.
Kdo by měl zájem se tu více porozhlédnout a argumentačně se vybavit, má možnost se vypravit o kousek dále. Kupříkladu nechť se podívá krátce do učených knih na heslo - Gaussova křivka. Zde se uvažuje o jejím vztahu k rozdělení inteligence v lidské populaci. Myslím, že mu pak bude jasněji. A v lecčem se zvýšenou pravděpodobností prozře.
