Článek
Před nedávnem jsme si sdělili pár poznatků a zkušeností, jak je studentům na VŠ / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-je-studentum-na-vs-92874/. Do centra zájmu se dostala hlavně strava a ubytování. Krátký pohled na koleje a jejich spíše stinné stránky máme za sebou. Neusiloval jsem o dokonalý přehled, a proto by ho ledaskdo doplnil kupříkladu o vytrvalý šum, ruch a někdy až rachot. Přece jenom se sejdou desítky až stovky osob. Kdo by se divil komplikacím? Přesto se klady najdou. Kupříkladu najít v dohledném čase někoho, kdo probíranou látku pochopil, ochotně ji vysvětlí a pomůže s ní.
Odpíchneme se od společných prostor a zamíříme mimo koleje. Jako lepší řešení se zdá sehnat si pobývání v soukromém bytě. Co je dobré a prospěšné vědět? Náklady bývají vyšší, ale díky rozdělení úhrad mezi více mladých nájemníků se platby stanou snesitelnými. Nebo aspoň snesitelnějšími. Je otázka, zda zmíněnou variantu budou podporovat rodiče. Mají za sebou sami pobyt zmíněného druhu? Jak tehdy vypadal? Možná jim v hlavách naskočí varovné signály, které budou aktivovány jejich dávnými prožitky. Mohlo jít o jevy a procesy pozitivní a negativní a leccos mezi nimi. Hodně pomůže otevřenost komunikačních dějů mezi nimi a jejich potomky. A také jak vypadají osobní vlastnosti. V jakém rozsahu se na svoje děti mohou spolehnout? Co do nich vložili?
Jenže nejde pouze o samy peníze. V bytě se jich zpravidla sejde více, kupříkladu čtyři, pět, šest atd. Mnohdy se ukáže, že silnější roli než samotné finanční prostředky budou sehrávat psychologické aspekty. Jim se nelze vyhnout a rodiče nemohou skoro nic - na rozdíl od peněz - poslat navíc. Mám-li vzpomenout zcela určité elementy a procesy, půjde o pořádek. Ne každý ho udržuje, uklízí po sobě, projevuje aspoň dostatečnou vstřícnost a ohleduplnost, přičemž můžeme mít na mysli boty, oblečení, použité nádobí, zbytky potravin, rozložené studijní pomůcky aj. Pak se převrátí spíše ve svůj opak. Tady se jasně prokáže, v jaké rodině kdo vyrůstal, jaké dostal základy, jak kdo byl vychován, leckdy jen vychováván bez dosažení žádoucí úrovně. Nebo může být leccos úplně jinak. Doma musel moc poslouchat a tady si konečně „uleví“, tj. bude si užívat „svobody“ a „volnosti“. Zbavil se domácího jha a bez pout se rád porozlétne. A ať mu do jeho úmyslů a činů laskavě nikdo nekecá!
Jiným konkrétním příkladem nám poslouží WC. Zejména je-li součástí koupelny. Na ilustraci uvedu pár hlášek - „zase obsazeno“, „co tam tak dlouho vyrábíš?“, „hele, neusnul tam ten borec?“, „určitě si po sobě zase neuklidí“, „hrůza, tam se ani nedá vstoupit“ a „tam snad někoho zaživa rozpárali“ apod. Mohou sloužit jako oživení atmosféry a jako pobavení, přesto bych je neviděl jako optimální směr k rozvíjení a obohacování mezilidských vztahů.
Nezapomeňme ani na vlivy moderních informačních a komunikačních technologií. Za vše vzpomenu hlasité a dlouho trvající telefonování a dále vyrušování, aby se někdo k někomu a k něčemu „vyjádřil“. Holt má moc „přátel“. S nimi chce udržovat kontakty „na úrovni“, a tak je záhodno se s někým poradit. Chodí za stejnými „vrbami“? Anebo si vybírá podle nálady? Či podle druhu řešené oblasti a problematiky? Jak se s kým aktuálně přátelí? Někdy je obtížné nevyhovět, když s někým žijete dlouhé dny a týdny a dělíte se o malý prostor. Kdo by nevyšel vstříc, patrně se stane terčem narážek, pomluv a schválností. Co jestli by se něco přeneslo i na jiné a oni si nakonec usmysleli, že by se ho nejraději „zbavili“? No - přicházejí nesnadné chvíle. A nekráčí o jediné!
