Článek
Na odpočívadle u dálnice A1, zhruba půl hodiny jízdy od Říma, leží vedle sebe stará matrace, hromada plastových lahví a mrtvé zvíře. O pár metrů dál přetéká popelnice, kolem které se povalují obaly od jídla.
Na první pohled je Itálie zemí dechberoucí krajiny, starobylých měst a pobřeží, které každoročně přitahuje miliony návštěvníků. Stačí ale sjet z dálnice nebo se projít po okraji měst a obraz se rychle mění. Okolí silnic, kruhové objezdy, parkoviště i odpočívadla často připomínají neudržované skládky.
Na krajnicích leží plastové lahve, obaly od jídla, staré pneumatiky, někde i matrace nebo stavební suť. Výjimkou nejsou ani zvířecí mršiny. V městských čtvrtích je situace podobná. Mezi zaparkovanými auty se hromadí odpadky, místy se objevují i lidské exkrementy.
„Člověk má pocit, že Itálie ztratila kontrolu nad svým veřejným prostorem,“ říká Francesca B., obyvatelka Říma. „A není to jen problém venkova. Týká se to i center měst.“
Kombinace letitých problémů
Podle italských ekologických organizací jde o výsledek několika dlouhodobých faktorů. Na mnoha místech chybí základní infrastruktura – koše, kontejnery nebo pravidelný svoz odpadu. K tomu se přidává chronický problém italského odpadového hospodářství, který trvá už desítky let.
Zejména jižní regiony se potýkají s nefunkčním systémem třídění a likvidace odpadu. Často se zmiňuje i vliv organizovaného zločinu, takzvané ecomafie, která ovládá nelegální skládky a část odpadového byznysu.
Na severu země je situace o něco lepší, ani tam se však nedaří udržet okolí silnic dlouhodobě čisté. Důvodem je nedostatek financí, slabá kontrola i laxní přístup některých úřadů. Významnou roli hraje také turistický ruch – v letních měsících se počet cestujících dramaticky zvyšuje, zatímco kapacita odpadového systému zůstává stejná.
Škoda, kterou nelze přehlédnout
Dopady nejsou jen estetické. Nelegální odhazování odpadu stojí Itálii každoročně stovky milionů eur – nejen kvůli nákladům na úklid, ale i kvůli poškození reputace země. Turisté stále častěji sdílejí fotografie špinavých parkovišť a dálnic, což se negativně odráží na obrazu země, která je na cestovním ruchu existenčně závislá.
Plastový a organický odpad navíc ohrožuje zvířata, kontaminuje půdu i vodu a přispívá k šíření nemocí.
„Itálie je nádherná, ale zanedbaná,“ shrnuje Giovanni L., řidič kamionu, který pravidelně projíždí celou zemí. „Kdybych měl počítat, kolikrát jsem jel kolem hromady odpadků u silnice, nedopočítal bych se.“
Italské úřady slibují zlepšení – více kamer, častější kontroly i vyšší pokuty za odhazování odpadu z aut. Dokud ale nebude fungovat systém sběru a recyklace a nezmění se chování části veřejnosti, budou se podél italských silnic dál hromadit odpadky.
Podél italských silnic se dnes valí jiná lavina než turisté. Plast, špína a zápach dusí krajinu, která kdysi voněla po olivách a moři.
