Článek
Každý rok je to stejné. Skvělá atmosféra závodů jakoby přecvakne mozky lidí a oni v hloučcích doslova zablokují celý jeden úsek trati. „Haló, už tu jezdí auta!“ Nezájem. „Nás je víc, tak to musíte nějak unést,“ říkají si a neustoupí ani o centimetr. „Však se nějak vejdeš. A když pojede něco ze zatáčky v protisměru, zkus čarovat!“
Češi jsou národ, který si zakládá na pořádkumilovnosti, slušném chování a dodržování pravidel. Ve všední den se nesetkáme s tím, že by někdo úmyslně ignoroval dopravní předpisy nebo házel odpadky na zem. Ale jakmile se koná nějaká velká událost, jako by se část společnosti změnila.
Stačí se podívat na typickou scénu z motocyklových závodů nebo hudebního festivalu. Chodníky lemují hromady plastových kelímků a obalů od jídla, silnice jsou zablokované a stovky lidí bez zábran ignorují zoufalé řidiče snažící se projet. Ti, kdo se odváží upozornit na chaos, jsou okamžitě označeni za suchary.
Psychologové tomu říkají efekt davu. Jakmile jsme součástí velké skupiny, cítíme se anonymně a beztrestně. To, co bychom si sami nikdy nedovolili, se ve skupině stává normou. Když všichni házejí odpadky na zem, proč bychom měli být jiní? Když se všichni procházejí po silnici, proč bychom se měli držet kraje?
Problém ale není jen estetický. Když se chování v davu vymkne kontrole, vzniká nebezpečí. Blokování dopravy může vést k nehodám, nedbalost v zacházení s odpadem zatěžuje životní prostředí. Především však jde o otázku respektu. Dokážeme se vůbec chovat ohleduplně, když jsme součástí větší skupiny?
Možná je na čase začít si všímat toho, jak se v takových situacích chováme. Protože když pravidla mizí, mizí i základní respekt k ostatním. A ten by měl být hlavní vizitkou naší společnosti.
