Článek
Arun: Zloděj, který přišel o nos
Arun byl chytrý. Možná až příliš. Ve městě, kde platila tvrdá spravedlnost, dokázal žít na hraně zákona. Bral si, co chtěl, mluvil sladce, utíkal rychle. Ale jednoho dne ho chytili.
„Víš, jaký trest tě čeká, Arune?“ zeptal se soudce.
Arun to věděl. Nos pryč.
A tak mu ho uřízli. Jedním rychlým pohybem.
Když se druhý den probudil, spatřil svůj odraz ve vodní hladině. Nebyl to on. Nebyl už ten šarmantní, pohotový muž. Byl stínem toho, kým býval.
Lidé se od něj odvraceli. Někteří se báli, jiní se smáli. Jizvy na obličeji byly hmatatelné, ale ty v jeho duši byly hlubší.
Návrat tváře
A pak přišel Sushruta, tajemný léčitel, který se nebál hranic medicíny.
„Arune, chceš zpátky svůj nos?“ zeptal se jedné noci.
„Chci zpátky svůj život,“ odpověděl Arun.
Sushruta provedl operaci, která byla tehdy nevídaná. Použil kůži z mladíkovy vlastní ruky. Následovalo pomalé srůstání. Byla to plastická chirurgie předtím, než svět vůbec věděl, co to znamená.
Měsíce plynuly. Kůže srůstala. Tvar se formoval. A jednoho dne… Arun měl nos. Nebyl stejný jako dřív. Ale byl jeho.
Když se historie začala měnit
Arun byl jedním z prvních lidí, kteří prošli rekonstrukční plastickou chirurgií. Jeho tvář byla zpět, a s ní i jeho identita. Svět si začal uvědomovat, že medicína může měnit osudy.
To byl začátek. To byl zlom.
A když se pak o staletí později znetvoření veteráni první světové války dívali do zrcadla, také si přáli jediné. Neztratit svou tvář. Neztratit sami sebe.
