Článek
Sestřenice Helena věřila, že její vilka půjde na odbyt rychle. Příjemná zahrada, moderní úpravy, perfektní místo pro rodinu. První zájemci vypadali nadšeně již ve chvíli, kdy vystoupili z auta. „Je tu opravdu klid,“ poznamenal muž a zdálo se, že v myšlenkách již hledá vhodné místo pro gril. Pak se to stalo. „Krááá, rrrááááá!“
Kupci nadskočili. „Co to bylo?“ podivila se žena a zatvářila se, jakoby právě vstoupila do pralesa. Heleně nezbylo nic jiného, než svým hostům podat uspokojivé vysvětlení. „Sousedi mají papoušky,“ pokynula rukou k plotu. „Kolik?“ „Hodně.“ „A dělají to často?“ „Celý den.“ Muž se podíval se na svou přítelkyni, ona na něj a v tu ránu bylo po prodeji.
Jana s bratrem prodávali útulný dům po babičce. Velká terasa, slunný obývák, přívětivá atmosféra. Jenže jejich pracovitý soused jim svým hlučným koníčkem nechtěně házel klacky pod nohy.
Hned první zájemce měl uši jako rys. „Bývá tu klid?“ zeptal se opatrně. Kamarádka otevřela okno a zvenku se ozval zvuk rádia smísený s vrtáním a řezáním. „To je děda odvedle. Vyrábí věci,“ vysvětlila. „A co vyrábí?“ Jana pokrčila rameny: „To nikdo neví. Ale dělá to od rána do večera.“ „Tak já si to ještě promyslím,“ zamumlal kupec. Ani nemusím říkat, že už nikdy nezavolal.
Marie se rozhodla prodat svůj dům na venkově. Klid, zelená krajina, idylka. Jenže soused byl zemědělec, který lpěl na jistých zavedených zvycích.
„Tahle zahrada je opravdu krásná,“ pochvalovala si starší zájemkyně a nadšeně obhlížela ovocné stromy. „Něco takového jsem si vždycky přála mít.“ U plotu se však zarazila, natočila tvář k louce a znalecky zavětřila. „To je močůvka, že?“ zeptala se, aby se ujistila. Marie přikývla: „Máte pravdu. Soused ji sem jezdí vylévat.“ Krátké ticho. „Tak my se vám ještě ozveme.“ Nikdy se neozvali.
Karel měl dům snů. Prodej měl být formalitou. Jenže vedle něj bydlel sběratel.
„Přesně takové místo hledáme,“ usmíval se kupující, když si prohlédl interiér i zahradu. Pak nahlédl přes vysokánský plot sousedova dvora. Spatřil tam hromady starých ledniček, nábytku a tajemných pytlů, mezi nimiž se tu a tam mihla krysa. „A tohle tu bude napořád?“ zeptal se opatrně. „Soused tvrdí, že to má svou hodnotu,“ pokrčil rameny Karel. „Tak my se ozveme,“ odkašlal si zájemce. Asi tušíte, jak to dopadlo.
Každý si myslí, že klíčem k úspěšnému prodeji je dobrá lokalita, pěkný dům a rozumná cena. To je však omyl. Pokud sousedíte s chovatelem tropických ptáků, kutilem, umanutým zemědělcem nebo sběratelem harampádí, vaše nemovitost se může stát trvale neprodejnou.
Helena se zatím nevzdává a dál svou vilku nabízí. Pokud jde o ostatní, smířili se s tím, že dokud bude u sousedů vše při starém, nemovitosti se nezbaví. Jestli pro ně máte nějakou užitečnou radu, nenechávejte si ji pro sebe!
