Článek
Byla jsem přímým svědkem toho, jak se kamarádka jako dítě topila. Když ji během vodních radovánek jedna dívka z hlouposti podržela pod hladinou příliš dlouho, Kateřina se nalokala vody a utrpěla šok. Později mi vyprávěla, že se jí během chvilky promítnul celý život.
Od té doby už Káťa nikdy do hluboké vody nešla. Pohybovala se jen na mělčině a každému jasně vysvětlila, že je zbytečné ji k plavání přemlouvat. Její přání jsme respektovali a k ničemu ji nenutili.
Katčina fobie z hluboké vody nezmizela ani po letech. Během studia na pedagogické škole se dokonce obratně vyhnula povinnému plaveckému kurzu tím, že předstírala alergii na chlór. Všichni jí to uvěřili.
„Já myslím, že by se s tím tvým strachem dalo něco dělat,“ řekl jednou dívčin přítel Petr. Kamarádka jen zavrtěla hlavou a znovu zopakovala, že o žádnou terapii nestojí. „Je spousta lidí, kteří neumějí plavat, a přesto normálně fungují,“ řekla důrazně. „Ale ty to přeci umíš, ne?“ ujistil se mladík. „To ano, ale nechci to dělat,“ trochu se zamračila dívka.
Bylo léto a celá Katčina parta vyrazila na přehradu. „Půjdeme na šlapadla!“ napadlo někoho a ostatní souhlasili. „Pojď taky, přemlouval Petr svou dívku. „Ještě jsem neviděl, že by se něco podobného převrátilo.“ Káťa se zamyslela. Pravděpodobnost převrácení plavidla byla skutečně nulová, a proto s vyjížďkou souhlasila.
Přímo uprostřed vodní plochy však zažila něco šokujícího. Přítel, kterému bezmezně důvěřovala, ji bez varovaní hodil mezi kapry. V panice začala instinktivně pohybovat rukama i nohama, aby se neutopila. Když se škrábala zpátky na šlapadlo, Petrovu ruku vztekle odstrčila. Byla mokrá, vystresovaná a neskutečně zklamaná. Po návratu na břeh se s chlapcem rozešla.
„Vím, že jsem to možná přehnala, ale nemohla jsem vedle sebe snést někoho, kdo je schopen takové podlosti,“ vyprávěla Kateřina. „Omluvil se a já to přijala,“ pokračovala. „Ale jako partnera chci někoho, kdo mě bude respektovat.“
Důvěra je základem každého vztahu a Katka ji kdysi ztratila během jedné vteřiny. Nakonec však měla štěstí. Našla si přítele, který její strachy přijímá, a věří mu natolik, že s ním bez obav vyráží i na ta šlapadla. Dobře ví, že by ji nikdy nepodrazil. A právě to je pro ni ze všeho nejdůležitější.
