Článek
Základy tradiční ekonomie spočívají na pojmu optimalizace. Podle ekonomů máme optimalizovat nákupy na základě jejich užitečnosti v našich životech. V zásadě si mají kupující pořizovat nákladově nejvýhodnější produkt, který nejlépe splňuje zamýšlený účel. Tato myšlenka je založena na předpokladu, že lidé jsou racionální bytosti, které volí nejlepší možnost pro sebe i své blízké.
Úvod samozřejmě může vyvolat otázky, zda jsme opravdu racionální nebo zda provádíme naše rozhodnutí na základě zdravého rozumu a logiky. Ve skutečnosti však lidé nesnášejí jakékoliv ztráty, což rozhodovací proces výrazně ovlivňuje.
Averze ke ztrátě: Lidé od své přirozenosti nenávidí ztráty
Přečtete-li si knihu Daniela Kahnemana - Myšlení, rychlé a pomalé, zjistíte, že se v řadě experimentů potvrdilo, že lidé nenávidí ztrátu. Ve skutečnosti nám ztráta přináší asi dvakrát tolik negativních emocí, než nám zisk přináší těch pozitivních. To v jednoduchosti vysvětluje, proč se lidé aktivně snaží vyhnout ztrátám.
Pokud by vám například někdo nabídl výběr mezi jistými 500 Kč anebo hodu mincí s cenou pro vítěze v hodnotě 1 000 Kč, pravděpodobně byste si vybrali jistotu a požádali o 500 Kč. Pokud byste pak měli zaručeně přijít o 500 Kč anebo mít 50% šanci že přijdete o 1 000 Kč nebo nepřijdete o nic, většina z vás by si vybrala druhou možnost. Byť z hlediska pravděpodobnosti, jsou obě možnosti obdobné.
Tuto analogii pak znají i obchodníci a investoři z akciového trhu. Kvůli averzi ke ztrátě uzavírají ziskové pozice příliš brzy, a naopak ty ztrátové zavírají pozdě v naději, že se trh ještě otočí správným směrem. Averze ke ztrátě však neovlivňuje pouze investice. Má mnohem dalekosáhlejší důsledky.
Strach ze ztráty prodává
„Konej hned! Tato nabídka je omezená pouze do půlnoci dnešního dne.“ Asi už jste si podobných reklam všimli a pravdou je, že fungují.
Proč? Protože se lidé bojí, že něco zmeškají. Tento pocit vyplývá ze skutečnosti, že neradi přicházíme o možnost se na něčem podílet, přičemž se jedná o velmi intenzivní emoci. Stejné pocity, které nás vedou k rozhodnutí nakoupit produkt ve slevě. Obáváme se, že když nenakoupíme hned, možná akční nabídku zmeškáme.
Jedná se o stejné emoce, které nás vedou k pořízení pojištění doslova na všechno, včetně našich mobilních telefonů. Jakmile si však spočítáte, kolik za pojištění telefonu zaplatíte a jaká je pravděpodobnost jeho ztráty, pravděpodobnost, že si pojištění zakoupíte, výrazně klesá. Tento nenápadný pocit představuje strach ze ztráty telefonu a je silnou pobídkou ke koupi pojištění. I když je iracionální.
Mnoho z online inzerentů a pojišťovacích agentů se spoléhá na to, že lidé nenávidí ztráty a využívají těchto pocitů k prodeji zbytečných produktů.
Behaviorální efekt vlastnictví je přímo spojen s averzí ztrátě
Při rozhodování nás ovlivňuje řada iracionálních faktorů, o kterých ani vědomě nevíme, o čemž píše pro změnu ve své knize Jak drahé je zdarma Daniel Ariely. Jedním z takových faktorů je behaviorální efekt vlastnictví. Všimli jste si, že jakmile něco vlastníte, vždy to oceňujete jako cennější, než tomu na trhu skutečně je? To platí v běžném životě stejně jako v tom investičním. Proč se tomu tak děje? Protože daný statek, například zmíněný mobilní telefon, automobil, či akcii vlastníte. Behaviorální efekt vlastnictví a přímo souvisí s averzí ke ztrátě.
Řekněme, že kupujete nové auto a po několika letech se rozhodnete pro změnu a začnete přemýšlet o jeho prodeji. Máte v hlavě jasnou představu, za co chcete váš vůz prodat. Když si ale zkontrolujete tržní ceny srovnatelných ojetin, pomyslíte si, že asi musí být něco špatně. Vaše auto přeci musí mít vyšší hodnotu. Myslíte si, že byste za vaše auto zaplatili částku, kterou byste od kupce očekávali, kdybyste jej nikdy nevlastnili?
Položkám, které vlastníme, přisuzujeme vyšší hodnotu, protože jejich prodej se rovná ztrátě. Zkombinujeme-li vlivy averze ke ztrátě a behaviorálního efektu vlastnictví, je velmi obtížné auto (nebo dům) prodat, ačkoliv by to pro vás a vaši rodinu bylo to nejlepší finanční rozhodnutí.
Averze ke ztrátě vede k přehnaným reakcím na tržní pohyby
Jste-li aktivním investorem, možná tyto pocity znáte. Pokud se nacházíme v rostoucí ekonomice, mnoho lidí si toho sotva všimne. Když se podívají na své portfolio, získají malý pocit radosti, ale rozhodně se netopí v bezmezné euforii. Jakmile však trh prodělává propad, dopadá na nás situace velmi negativně a ovlivňuje naší emocionální pohodu.
Lidé se začínají bát a jejich mozek je zásobuje nepříjemnými myšlenkami, které jsou naprosto neadekvátní situaci. „Nepřijdu o své celoživotní úspory? Co když se trh neobrátí zpět? Neměl jsem za ty peníze raději koupit nemovitost? Co jsem to provedl?“ Znáte tyto myšlenky?
Faktem je, že je opravdu těžké dlouhodobě udržet konzistentní investiční strategii, přitom se jedná o jeden z klíčů investičního úspěchu. Jedním z důvodů je i nedostatek historických znalostí o tržních korekcích (pokles o 10 % a více), ke kterým dochází v průměru každých 14 měsíců.
Druhým, a ještě silnějším důvodem je to, že prostě nenávidíme ztrátu peněz. Sledování toho, jak se portfolio smrskává na polovinu (zkušení investoři, kteří si prošli krizí 2008/2009 znají) nebo o třetinu, jako v březnu 2020 či v průběhu roku 2022, je mnohem bolestivější než růst v následujících letech po krizi – jako například v průběhu roku 2023. Za všechno může averze ke ztrátě. A díky ní je velmi obtížné držet se jednoho ze základních principů úspěšného investování – konzistentnosti. Pokud si ovšem uvědomíte, že jste k těmto iracionálním chybám náchylní, zapsali jste už poloviční vítězství.
Slovo závěrem
Myslete na to, že strach prodává, až budete chtít prodat své auto, uvědomte si behaviorální efekt vlastnictví a prodejte ho za racionální tržní cenu. Vyvarujte se přehnaným reakcím na tržní pohyby a zbytečně nekupujte produkty ani služby, které opravdu nepotřebujete.
Znalost nepřítele je polovina vítězství a v tomto případě je nepřítelem náš vlastní strach. Místo toho, abyste popírali averzi ke ztrátě, přiznejte si ji a konejte chytrá finanční rozhodnutí. Uvědomte si, že v ekonomii i financích existuje behaviorální aspekt a využijte ho ve svůj prospěch.
Zdroje informací:
Daniel Kahneman – Myšlení, rychlé a pomalé
Deniel Ariely – Jak drahé je zdarma
