Článek
Polsko, dlouhodobě se vyhýbající budování jaderných elektráren, je překvapivě na nejlepší cestě předstihnout Českou republiku v jejich rozvoji. Jak informovaly Seznam Zprávy, Češi předběžně plánují výstavbu jediného reaktoru v Dukovanech, zatímco Poláci hodlají v letech 2033 až 2043 spustit ne jeden, ne dva, ale hned šest velkých reaktorů.
Česká republika jako samozvaná hospodářská velmoc střední a východní Evropy tak nyní čelí znepokojivé realitě. Kdysi jasný náskok před dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku, který se koncem 80. let transformoval do éry tržního hospodářství, se zmenšuje. Tento rozdíl je stále znatelnější, zejména ve srovnání s Polskem.
Polsko má za sebou cestu od tragických okresek k triumfální dálniční síti
Vzpomínáte na doby, kdy se cesta Polskem podobala jízdě po tankodromu? To už dnes rozhodně neplatí. Ve chvíli, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie, začala země investovat enormní částky do silniční infrastruktury, díky čemuž se jeho dálniční síť do letošního léta rozšířila z mizerných 780 kilometrů na úctyhodných pět tisíc kilometrů. Jak si v tomto srovnání stojí Česká republika?
V tuzemsku se nám podařilo díky „nebývalé snaze“ třinácti vlád od přelomu tisíciletí postavit jen něco málo přes 600 kilometrů nových dálnic. Ať už Strakovu akademii okupovali zástupci ČSSD, ODS nebo ANO, až už v premiérském křesle seděli Vladimír Špidla, Mirek Topolánek, Bohuslav Sobotka nebo Andrej Babiš, zdá se, že rozvoj zásadní dálniční infrastruktury, která je tak nezbytná pro ekonomický růst, byl až tou poslední prioritou.
Nastane podobný vývoj i v oblasti jaderné energetiky? Zůstanou nám opět oči pro pláč a budeme si stýskat, kde jsme to zase ve srovnání s Polskem udělali chybu? Náš severovýchodní soused má jasně stanovené plány, a pokud se je podaří naplnit, nepochybně otřesou regionální energetickou dynamikou a nechají nás uvažovat nad tím, jak jsme mohli opět zůstat pozadu.
Zůstane pití piva poslední českou baštou?
Češi si mezitím drží vlastní formu prvenství, na které jsou náležitě hrdí, jako nejpilnější konzumenti piva na světě. Každý Čech včetně novorozenců ročně vypije přes 360 piv. Tento primát je zřejmě neotřesitelný, neboť v Rakousku, které je na druhém místě, vypije každý občan „pouhých“ 194 piv. Rakousku na třetím místě šlape na paty právě náš věčný rival Polsko s průměrnou spotřebou 192 piv na osobu.
Češi už možná nemají navrch ve výstavbě dálnic a brzy nebudou mít ani v jaderné energetice, ale pití piva, to je něco úplně jiného – ve spotřebě piva před sebou mají Poláci ještě dlouhou cestu.
Jestli však lze z posledních trendů něco usuzovat, kdo ví, co přinese příští desetiletí? Dočkáme se toho, že se Polsko postaví výzvě a předčí zdánlivě neporazitelné Čechy i v pití piva?
Překonají Poláci Čechy v jejich vlastní hře?
Otázka, která vás už jistojistě musela napadnout. Vzhledem k hrdému českému pivovarnickému dědictví a nezlomné žízni po pivu se to zdá nepravděpodobné. Pokud však nedávný pokrok v oblasti infrastruktury a jaderné energetiky něco naznačuje pak to, že Poláky není radno podceňovat.
Až tedy navštívíte místní hospodu, nezapomeňte, že nejde jen o obyčejný půllitr, ale o projev národní hrdosti. Každý doušek se počítá! Češi se možná budou muset pořádně napít, pokud si chtějí tento titul udržet. Až příště budete pozvedat sklenky na přátelské soupeření mezi Poláky a Čechy, připijte si také na pokrok, rozvoj a trochu dobromyslné rivality. Ať už jde o jaderné reaktory, dálnice nebo ušlechtilé umění konzumace piva, nechť zvítězí nejlepší země!
Nelze popřít, že pokrok Polska v popisovaných oblastech je skutečně obdivuhodný a možná i trochu záviděníhodný. Je to příběh outsidera hodný stříbrného plátna. Ale pokud jde o výzvu týkající se konzumace piva? Češi už nejspíš jako odpověď zvedají sklenice a svým ambiciózním sousedům srdečně připíjejí „Na zdraví“.
Ať už jde o dálnice, jaderné elektrárny, nebo dokonce pití piva, je jasné, že soutěživost mezi těmito dvěma národy je hnacím motorem pokroku. Zatímco budeme čekat, jak se toto přátelské soupeření vyvine, je jasné, že skutečnými vítězi se stanou občané těchto dvou zemí, kteří sklízejí plody probíhajícího závodu v oblasti budování infrastruktury i spotřeby alkoholu. Nakonec ale nezáleží na tom, kdo postaví více dálnic, kdo provozuje více jaderných elektráren nebo kdo vypije více piva. Duch soutěže tlačí oba národy k lepší budoucnosti. A jestli tohle není důvod k pozvednutí sklenky, tak co jiného?
Jen jedna rada závěrem pro naše přátele v Polsku: Pokud hodláte předstihnout Čechy v pití piva, měli byste začít stavět více dálnic… k pivovarům. Na zdraví!
