Článek
Úvod
Od kauzy s Íránem, která hýbe naší zemí, kterému jsme se věnovali v prvním článku, se v druhém článku přesuneme na Slovensko a tentokrát k Rusku. Slovenský premiér Robert Fico se totiž 9. 5. 2025 vydal na oslavy do Moskvy, které připomínají 80. výročí konce druhé světové války.
Znáte Roberta Fica? Víte, jaká je aktuální situace na Slovensku? Proč je kritizovaný za svou účast na výše uvedených oslavách? A jaké věci z toho mohou plynout pro nás a pro naše nadcházející parlamentní volby? Pojďme se na to společně v tomto dalším pokračování týdeníku PRK podívat.
Kdo je Robert Fico?
Je to slovenský politik a předseda strany SMER – sociální demokracie, který od října 2023 zastává již počtvrté funkci premiéra. Toto funkční období je charakterizováno výrazným posunem k proruské orientaci, euroskepticismem a autoritářským chováním, čímž vyvolává silnou kritiku na Slovensku i v zahraničí.
Také je dlouholetou postavou slovenské politiky. Po Samotové revoluci opustil Komunistickou stranu a stal se členem nové vzniklé strany SMER - sociální demokracie, později jejím předsedou a v roce 2006 se poprvé stal premiérem Slovenské republiky. Od té doby vedl vládu ve třech dalších obdobích. Prošel zcela zásadní změnou. Z liberálního politika, který v minulosti velmi významně pomohl Slovensku k tomu, aby se například stalo členem euroatlantického společenství, se naopak stal politikem, kterého můžeme sledovat dnes. Politik, který rozděluje společnost, šíří mezi lidmi nenávist, chová se impulzivně a nevyzpytatelně a jednoznačně směřuje své kroky k východu. Více méně dodržuje to, co naznačoval již svou politickou kampaní před parlamentními volbami, která byla zaměřena na proruské postoje, kritiku Západu a sliby o „suverénní“ zahraniční politice.
Jeho současná vláda se dá charakterizovat těmito body:
1. Proruská zahraniční politika
Fico ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, kritizoval sankce EU proti Rusku a navštívil Moskvu, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Tento krok vyvolal rozsáhlé protesty a obvinění z podkopávání evropské jednoty.
2. Oslabení demokratických institucí
Jeho vláda prosazuje zákony, které omezují nezávislost médií a činnost nevládních organizací. Například nahradil veřejnoprávní RTVS novou institucí STVR, jejíž vedení je podřízeno vládě, což vede k politizaci médií a umlčování kritiky vládních činitelů a jejich rozhodnutí.
3. Kulturní a společenské změny
Jeho vláda navrhla ústavní změny, které by omezily práva LGBTQ+ komunity a definovaly manželství výhradně jako svazek muže a ženy. Tyto kroky jsou vnímány veřejností jako útok na občanská práva a svobody.
4. Ekonomická opatření
V prosinci 2023 prosadil tzv. konsolidační balíček, který obsahuje např. zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, správních a soudních poplatků, zavedení zvláštní bankovní daně a oslabení druhého důchodového pilíře. Fico to odůvodnil vysokým deficitem veřejných financí a zadlužeností Slovenska, ale zároveň prosadil vyplacení mimořádného příspěvku k důchodům, tzv. třináctý plat, kterým zvýšil výdaje o 438 milionů eur. Mimo jiné prosadil pro sebe doživotní rentu.
5. Vulgarismy a urážky
Od nástupu do úřadu v říjnu 2023 se premiér vyznačuje sérií vulgárních a agresivních výroků a postojů, které vyvolaly značnou kritiku doma i v zahraničí. Zde je přehled některých jeho vyjádření a činů:
- Po pokusu o atentát v květnu 2024 Fico prohlásil, že útočník je „pouze poslem zla“ a obvinil opozici a média z podněcování nenávisti .
- V říjnu 2023 Fico na tiskové konferenci reagoval na novináře slovy: „Vláda byla vytvořená včera a vy už skáčete jako blechy“ .
- V minulosti byl kritizován za podporu davu, který na shromáždění skandoval vulgární nadávky na adresu prezidentky Zuzany Čaputové .
- Fico opakovaně označil novináře za „idioty“, „prostituty“, „slizké hady“ a „hyeny“. V roce 2016 například nazval novináře „špinavými protislovenskými prostitutkami“ v reakci na otázky ohledně veřejných zakázek během slovenského předsednictví v EU.
Nezbývá než souhlasit s mnoha politickými experty, které toto jednání označují jako zcela vědomé a cílené vyvolávání agrese a nenávisti ve společnosti.
Jaká je aktuální situace na Slovensku?
Současná politická situace na Slovensku je charakterizována rozdělením společnosti, oslabováním demokratických institucí a neodbornými kroky vlády. Od jeho návratu k moci v říjnu 2023 čelí země rozsáhlé kritice doma i v zahraničí.
- Slovensko bylo zařazeno mezi pět zemí EU, kde dochází k plánovanému a cílenému oslabování právního státu. Mezinárodní instituce upozorňují na závažné problémy v boji proti korupci a svobodě médií. Nutno dodat, že bohužel toto vše Robert Fico plánoval a ani se tím netajil a "pouze" to zavádí do praxe.
- Ministryně kultury Martina Šimkovičová čelí ostré kritice za personální změny a zásahy do kulturních institucí, včetně odvolání ředitelů Slovenského národního divadla a Slovenské národní galerie. Umělci a odborníci varují před likvidací kultury a nefunkčností fondu na podporu umění.
- Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (vnímaný experty jako možný nástupce Fica) čelí kritice za neodborné vedení úřadu. Například byl kritizovaný za neprofesionální zásah ochranky premiéra při pokusu o atentát. Následná vyjádření ohledně zprávy o atentátu na premiéra byla později upravována a práce ochranky označena za bezchybnou, což vyvolalo pochybnosti o jeho důvěryhodnosti.
- Rudolf Huliak, ministr cestovního ruchu a sportu, je známý svými nevědeckými názory a teoriemi, včetně popírání změny klimatu nebo svými naprosto nenávistnými vyjádřeními na adresu LGBTQ+. Jeho spory s dalším koaličním partnerem a předsedou SNS Andrejem Dankem se staly během funkčního období vlády inspirací mnoha komických příspěvků.
- Peter Kotlár (zmocněnec vlády Roberta Fica pro prověření procesu řízení a managementu zdrojů během pandemie covidu-19) šíří dezinformace o očkování proti covidu-19, včetně tvrzení, že mRNA vakcíny mění lidskou DNA. Opozice a odborníci jeho výroky označují za nebezpečné a nevědecké.
- Ministr obrany Robert Kaliňák je známý výrokem o nebránění se a kritikou pomoci Ukrajině. Vůči konfliktu se vyjádřil způsobem, že vynakládání miliard na pomoc Ukrajině je zbytečné, protože konflikt skončí stejně, jak bylo předpovězeno, jen s více oběťmi. Což mu nebrání k tomu, aby mimo zraky veřejnosti zajišťoval zakázky o dodání zbraní na Ukrajinu pro soukromé subjekty. Mimo jiné Robert Kaliňák je známý svými útoky na média. Poslední kontroverze, která nastala a stojí za připomenutí, je vůči jeho majetkovému přiznání za rok 2023. Robert Kaliňák neuvedl vilu v Chorvatsku, kterou vlastní jeho manželka. Obhajoval to snahou chránit soukromí rodiny.
- Opozice je roztříštěná a nedokáže efektivně čelit vládní koalici. Přesto se konají masové protesty proti proruské orientaci vlády a omezování občanských svobod.
Za co je Robert Fico kritizovaný pro svůj výlet do Moskvy?
Slovenský premiér Robert Fico čelí ostré kritice kvůli své účasti na oslavách Dne vítězství 9. května 2025 v Moskvě, které připomínají 80. výročí konce druhé světové války. Je jediným lídrem členského státu EU, který svou účast veřejně potvrdil. Jeho cesta je vnímána jako kontroverzní vzhledem k pokračující ruské agresi na Ukrajině a využívání těchto oslav k propagandistickým účelům Kremlu.
- Odmítnutí přeletu: Estonsko, Lotyšsko a Litva zakázaly přelet slovenského vládního speciálu přes svůj vzdušný prostor, čímž Ficovi zkomplikovaly cestu do Moskvy. Lotyšské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast na „propagandistické akci Kremlu“ je neslučitelná s hodnotami EU.
- Kritika z EU: Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že účast na oslavách v Moskvě nebude brána na lehkou váhu vzhledem k tomu, že Rusko vede válku proti Ukrajině. Evropské politiky vyzvala, aby místo toho projevili solidaritu s Ukrajinou.
- Domácí opozice: Slovenská opozice kritizuje Ficovu cestu jako neúctu k evropským partnerům a upozorňuje na rozpor mezi jeho proruským postojem a potřebou spolupráce s EU.
Co my a naše parlamentní volby?
Čím začít? Je toho dost. Tak například se dá začít tím, že nemálo politických představitelů u nás osobnost a styl Roberta Fica obdivuje. A někteří nemají úplně bezvýznamnou voličskou podporu. Otázka by mohla znít. Přejeme si my mít takového premiéra? Volíme snad s naivní představou, že to tak hrozné nebude? Nebo dokážeme si připustit, že by to mohlo být ještě horší?
Další otázka může zároveň napomoct k tomu, aby nás někdo nechytal za slovíčko, protože vláda není jen o premiérovi samozřejmě. Myslí také někdo na to, jaké lidi si může náš potencionální nový premiér vzít do vlády? A přejeme si vládu odborníků a lidí na svém místě, nebo si přejeme lidi bez vzdělání, případně lidi, jejichž práce se dá srovnat s konspiračními a dezinformačními teoriemi?
A další důležitá otázka nastává. Přejeme si funkční reakci a spolupráci s médii? Kdy budeme moct politiky kontrolovat? Nebo si přejeme premiéra a vládu, která si bude dělat, co se jí zlíbí a zákony si bude ohýbat podle sebe. Je jen na nás, zda se probereme včas.
