Článek
Chybu uznal a napravil
Ještě včera to vypadalo, že Petr Pavel komunální volby vynechá. Prezident pobýval na soukromé zahraniční cestě a Hrad připustil, že při plánování došlo k chybě. Dnes je všechno jinak. Pavel se vrátil do České republiky a v Černoučku nakonec svůj hlas odevzdal. Udělal správně. Prezident samozřejmě nemá povinnost volit, jeho účast má ale větší symbolickou váhu než účast běžného občana. Pokud hlava státu mluví o významu voleb a občanské odpovědnosti, je dobře, když jde sama příkladem. Za pozitivní považuji i samotnou schopnost říct: udělali jsme chybu, napravíme ji. V politice to stále není taková samozřejmost, jakou by být mělo.
Kritika tím ale nezmizí
Prezidentův návrat zároveň kritiku automaticky neukončí. Jeho odpůrci mohou namítnout, že kdyby se kolem plánované neúčasti nerozpoutala veřejná debata, k žádné změně programu by nedošlo. Jiní zase mohou považovat cestu ze zahraničí kvůli jednomu hlasu za zbytečné gesto nebo snahu napravit nepovedené PR. A určitá kritika je oprávněná už proto, že termín voleb byl znám dlouho dopředu a celé situaci šlo jednoduše předejít. Na druhou stranu by bylo zvláštní prezidenta nejprve kritizovat za to, že volit nepůjde, a poté ho kritizovat i za to, že své rozhodnutí změnil a nakonec přišel. Pokud po politicích chceme, aby dokázali reagovat na oprávněnou kritiku, měli bychom jim také dovolit názor či rozhodnutí změnit, aniž bychom to automaticky vydávali za slabost.
Nepodceňujme české pořekadlo, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Jistě se objeví kritika zbytečně spáleného paliva, které soukromý tryskáč na takovou cestu spotřebuje. A nezapomínejme ani na to, že už samotné slovo „tryskáč“ v části veřejnosti vyvolává představu luxusního či papalášského způsobu přepravy. Z původní kritiky, že prezident k volbám nepřijede, se tak velmi snadno může stát kritika toho, že se kvůli nim naopak vrátil.
Prezident už odvolil. I my máme stále čas
Celá několikadenní debata nakonec možná udělala komunálním volbám větší reklamu, než by jim dokázala zajistit leckterá oficiální kampaň. Řešilo se, zda prezident k volbám má chodit, jakou má jeho účast symbolickou hodnotu i proč v komunálních volbách nelze jednoduše hlasovat odkudkoli. Teď už ale víme, jak příběh Petra Pavla dopadl. Svůj jeden hlas nakonec odevzdal. Pro většinu z nás nebude cesta k volební urně vyžadovat návrat ze zahraničí ani změnu dovolené. A tak se nabízí stejná otázka jako včera, jen tentokrát v trochu jiné podobě: prezident už odvolil. A co my?
