Článek
Obezita
V minulém článku jsem psal, že se nehodlám jen tak vzdát a o TTF helmu budu bojovat. Kvůli mému případu se nakonec dokonce sešla komise. Verdikt ale bohužel zněl jasně: opravdu nejsem vhodný kandidát. Důvodem přitom není satelitní nádor, který prozatím neroste a nedělá neplechu, ale původní ložisko. V něm je stále patrné prokrvení, které se navíc tváří jako progrese.
Lékaři ale nepřišli jen se špatnými zprávami. Jako další možný krok navrhli pokusit se najít genetickou léčbu přímo na míru. Masarykův onkologický ústav už si vyžádal vzorek mého nádoru ze Zlína a provede podrobnou analýzu DNA. Šance, že se podaří najít vhodnou mutaci či znak pro cílenou léčbu, je sice pouhých 7 %, ale 7 % je pořád nesrovnatelně více než nula. A pokud se něco najde? Pak mě čeká další velká bitva – tentokrát se zdravotní pojišťovnou, na což mě onkogenetici rovnou upozornili.
První krevní testy dopadly naprosto skvěle. Další odběry mě čekají 12. října. Pokud i ty vyjdou dobře, budu pokračovat v chemoterapii, přičemž dávka se má zvýšit ze 300 mg na 500 mg.
Kromě samotné onkologické léčby jsem se musel pustit i do řešení své fyzické kondice. Pustil jsem se do spolupráce s nutriční poradnou, protože má obezita dosáhla obludných rozměrů a začíná mě extrémně omezovat v běžném životě.
Život kolem mě se ale nezastavil a přináší situace, které by nevymyslel ani ten nejdivočější scénárista. Jak jsem psal dříve, sháněli jsme psychologa pro nejstarší dceru. Díky přátelům se nám podařilo najít odborníka v relativně krátkém čase. Jenže stalo se něco neuvěřitelného a mrazivého – psycholog zemřel přesně v den, kdy u něj dcera měla mít svou vůbec první konzultaci. To už je fakt příběh na film nebo na knihu. Naštěstí se mi v krátké době podařilo získat náhradu, i když tentokrát už hrazenou z vlastního kapsy.
Aby toho nebylo málo, včera jsem si odbyl návštěvu na OSPODu. Neřešil jsem tam péči o děti jako takovou, ale podal jsem žádost o změnu výživného na všechny tři děti. Soudní jednání mě čeká začátkem listopadu. Dávejme také prostor mé bývalé manželce, aby se pokusila obnovit vztah s dětmi. Stále mám totiž pocit, že jí vůbec nedochází, co všechno ji čeká, až tu jednou nebudu.
Přes to všechno se po psychické i fyzické stránce cítím docela dobře. Zvládám dokonce i trénovat na lodi a díky obrovské podpoře mé současné manželky podnikáme s dětmi výlety. Příští týden nás navíc čeká zasloužený wellness pobyt, kde doufám trochu načerpáme síly na všechno, co nás ještě čeká.
