Článek
Život dnešních Beduínů: Mezi pískem, tradicí a asfaltem
Beduíni – slovo, které evokuje poušť, stany z kozí srsti, velbloudí karavany a nekonečný horizont dun. Po tisíciletí byli Beduíni kočovníci, pastýři a obchodníci, kteří obývali Arabský poloostrov, Saharu, Sinaj, Negev i části Sýrie a Jordánska. Dnes se ale jejich životní styl dramaticky proměňuje – vlivem klimatických změn, urbanizace, nacionalistických vládních politik i tlaku moderního světa. A přestože mnozí Beduíni už nežijí v poušti, jejich identita se nevzdává.
Kořeny v písku
Beduíni se sami označují jako badú (بدوي), což znamená „obyvatelé stepi“. Tradičně byli pastevci, kteří se pohybovali podle vody a pastvin, obývali stany a dodržovali přísný kód cti (šaraf), pohostinnosti a kmenové solidarity. Mluvili arabsky, ale v mnoha regionech si uchovali specifické dialekty, které se od klasické arabštiny liší. Rodová struktura a kmenová příslušnost tvořila základ jejich společnosti.
Změna rytmu života
V posledním století však většina beduínských komunit prošla procesem sedentarizace – tedy přechodu k usedlému způsobu života. V Saúdské Arábii, Izraeli, Jordánsku i Egyptě stát často nabízel (či vynucoval) přechod Beduínů do měst a vesnic, mnohdy s příslibem infrastruktury a zaměstnání. Ne vždy se ale sliby naplnily.
V izraelském Negevu například žije asi 300 000 beduínů, z nichž mnozí v neuznaných vesnicích bez přístupu k elektřině, vodě nebo školám. V roce 2022 tam probíhaly protesty proti vysazování lesů na území tradičně obývaném beduínskými komunitami, které stát neuznává jako legální obydlí. „Nikdo se nás neptá, jestli chceme změnu. Předstírají, že nejsme,“ řekl jeden z místních obyvatel pro izraelský deník Haaretz.
Pouta tradice vs. tlak moderny
Ačkoli mnozí Beduíni dnes žijí v domech, jezdí autem a jejich děti chodí do škol, snaží se zachovat kulturní identitu. Stále dodržují tradiční zvyky při svatbách, při vyprávění příběhů, hudbě i kuchyni. Mnozí muži ještě nosí tradiční oblečení (dishdasha, keffiyeh), ženy pak zdobené šaty a šperky, které jsou dědictvím jejich kmenů.
Beduínské ženy dnes čelí paradoxu: mezi patriarchálním světem kmene a možností vzdělání a zaměstnání, které přináší moderní stát. V Jordánsku či Izraeli vznikají programy na podporu vzdělávání beduínských dívek. Například v izraelském městě Rahat studuje na univerzitě čím dál více mladých žen z beduínského prostředí. „Chci být lékařkou a pomáhat naší komunitě, ale nechci se vzdát svých kořenů,“ říká Amani, studentka medicíny.
Moderní nomádství?
Beduíni dnes nacházejí nové způsoby, jak spojit tradiční život se současným světem. Někteří provozují ekoturistiku – zvou návštěvníky do pouště, učí je vařit tradiční jídla, jezdit na velbloudech a vypráví staré legendy. V Jordánsku například v oblasti Wadi Rum vznikly tzv. luxusní beduínské kempy, které kombinují komfort západu s pouštní atmosférou. Kritici ale říkají, že jde o komerční verzi dávného života, spíš o „folklór pro turisty“ než autentický návrat ke kořenům.
Zajímavosti z dnešního života Beduínů:
Voda je svatá – v oblastech jako Negev je voda vzácností. Beduíni se tradičně spoléhali na cisterny a prameny. Dnes je však přístup k vodě často zbraní státní moci.
Mobil a velbloud – není neobvyklé potkat beduína, který kontroluje zprávy na iPhonu, zatímco pase stádo koz. Technologie a tradice se tu prolínají.
Stále bez občanství – v některých státech, například v Sýrii nebo Kuvajtu, žijí Beduíni jako bidún – „bez státní příslušnosti“, tedy bez pasu, bez práv, bez ochrany.
Hranice ignorují – kmenové vazby často překračují státní hranice. Například kmen Howeitat žije jak v Jordánsku, tak v Saúdské Arábii. Stát pro ně bývá umělým konstruktem.
Závěr: Písek v očích modernity
Dnešní Beduíni nejsou romantickým reliktem minulosti, ale společenstvím v neustálém pohybu – nejen fyzickém, ale i kulturním. V zápase mezi tím, co bylo, a tím, co přichází, hledají vlastní cestu. Ať už žijí v betonu nebo pod plachtou stanu, jejich hrdost a kolektivní paměť zůstává. Vždyť, jak říkají: „Poušť je naše matka. A matku neopustíš.“
Zdroje:
Abu-Lughod, Lila: Veiling and Seclusion in Bedouin Society, American Ethnologist, 1986
Haaretz.com, „In Israel's Negev, Bedouins Protest Forestation Plans“, 2022
Al Jazeera, „Struggles of Stateless Bedouin Communities“, 2021
UNHCR Reports on Statelessness, https://www.unhcr.org/stateless-people.html
UNESCO: Intangible Cultural Heritage – Bedouin oral traditions, https://ich.unesco.org/
Pew Research Center: „Education among Bedouin Women“, 2020
Interviews with Bedouin students and elders, Jordan, collected by Mada and Middle East Eye
