Článek
Cíl byl jasný – herna, o které Maty slyšel od kamarádů ve školce. Když jsme vešli dovnitř, okamžitě mě ovanul ten známý mix vůně kávy, dětského potu a nafukovacích atrakcí. Prostor byl rozlehlý, barevný, všude prolézačky, skluzavky, bazénky s míčky a měkké molitanové kostky. Za pultem stála usměvavá slečna, která nás přivítala, jako bychom byli její stálí hosté.
Maty hned obul protiskluzové ponožky a vyrazil na průzkum. Anička zůstala v našem dohledu v koutku pro nejmenší, kde si spokojeně chrastila s barevnými kostičkami. V herně bylo živo – pár maminek s batolaty, tři tatínkové s kávou v ruce, a skupinka větších dětí, co hrála honičku. Všude smích, dupot a občasné „mamíííí“ nebo „tááátííí“.
Po hodině Maty dorazil zpátky k nám, celý zpocený a rudý jak rajče. „Tati, já mám hlad jak tygr po zimě!“ zahlásil. Tak jsme se rozhodli objednat svačinu. V nabídce mě zaujaly donuty – barevné polevy, čokoláda, posypky, prostě sladký ráj. Cena? 40 korun za kus. Říkali jsme si, že to asi budou nějaké fakt luxusní.
Když nám je slečna přinesla, musím uznat, že vypadaly úžasně. Lesklá čokoláda, voňavá poleva. Jenže… už první kousnutí nám dalo tušit, že tady něco nehraje. Byl tvrdý. Ne jako „trochu oschlý“. Spíš jako „zapomenutý v trezoru od loňska“. Měl jsem pocit, že si vylomím zub. Maty se na nás podíval, s donetem v ruce, a úplně vážně řekl:
„Tati, tohle není donut… to je kolo od traktoru!“
Já se v tu chvíli rozesmál tak, že mi málem vyletěla káva nosem, a manželka se musela otočit, aby se nezačala smát přímo obsluze do očí. Maty se spokojeně ušklíbl, protože věděl, že trefil hřebíček na hlavičku.
Nakonec jsme donuty nesli zpátky k pultu. Slečně jsem ukázal ukousnutý kus a s úsměvem vysvětlil: „Možná mají takhle chutnat, ale bojíme se, že to zuby nedáme. Příště sem určitě přijdeme, ale asi už jen na pití.“ Slečna se omluvila, vzala je zpátky a nabídla nám sušenky zdarma.
Herny jsou dobrá forma zábavy pro rodiny s malými dětmi. V poslední době jich přibývá, jak hub po dešti. O jídelním sortimentu jsem si však přestal dělat iluze. Příště si raději nabalíme svačinu s sebou.
Příběh byl napsán dle podobné zkušenosti autora. Pouze jména, postavy a některé reálie jsou smyšlené.
