Článek
Je škoda, že je pryč – neboť jak se přesvědčujete každý den, mysl prostá má dveře a brány otevřené a je zvána do vystoupení, aby ukázala, že humor má nyní jiné hranice a že dávno odzvonilo forbínám kritizujícím se vkusem dění kolem nás, po nichž se kritizovaní chytli za nos (nebo taky ne) a prostý člověk poznal, že hloupost kvetoucí po světě nemá ještě vyhráno.
Doba naznačuje, že vzdělání je druhořadé a hlavním stavebním kamenem je zdravé odhodlání smíchané s drzostí a dávkou rebelství, naznačující, že netřeba se učit znalostí, dat, rovnic a třeba i do minula sahajících mouder, ale že je na místě naopak nestoudné sebevědomí, kouzlo výmyslů a prostého pobavení, nad nímž už dávno není míra a pevná ruka, která by ukázala a řekla dost, když se něco z toho nižšího přežene.
Nechtějte od zábavy moc. Zábava není přehnaně košatě románová s květnatým jazykem, nýbrž je prostá a bulvární, omezená na krátké věty, často jenom hesla, a někdy už jenom na výkřiky označující různorodé emoce, v nichž si posluchač a divák může vybrat to své a může být potěšen svým bystrým uvažováním. Pokud je i toto málo a na diváka nemá být kladen těžký balvan rozhodování, postačí předtočený smích, aby věděl, kdy se má zasmát či zatleskat a jeho mozek si uvědomil, že právě slyšel cosi humorného.
Když není předtočený smích, nevadí. Sám bavič vám vlastním smíchem či pousmáním či laškovným odfrknutím dá najevo, že je teď vtipný, a máte podle toho reagovat – a netřeba si lámat hlavu, že vtip je postavený na něčem kdysi dříve smutném, třeba na vlastní neznalosti nebo pohodlnosti se vzdělávat. Doba, jak jsme si řekli, nemá nároky vysoké.
Nikdy taky nepodceňujte míru PR u takového vystoupení. Nikdo nemá rád chytráky a lidé věří spíše vlastním rozumem bližšímu než někomu, u něhož si nejsou jistí, jak záležitosti a vtipy s nimi myslí – případně si položí tu největší společenskou otázku ze všech, jestli je právě někdo zbytečně moc chytrý nechce zesměšnit.
Dobře víme, že v dnešní době není největším lidským strachem, zdali dotyční budou v budoucnu zdraví, zdali budou mít peníze, postavení, nebo prostou chuť k jídlu – největší strach je z veřejného zesměšnění teď a tady. Z položení na lopatky v rovině psychologické. Ponížení ve formě pomluv, polopravd a lží, o nichž si stejně lidé myslí, že jsou jistě pravdou, neboť nikdo by si nedal práci s jejich vyslovováním, když nejsou pravdivá. To je ten současný největší lidský strach.
Ubránění se před ním není těžké. Stačí nevyčuhovat a držet se hladiny, na níž poplujete s většinou a s většinou taky budete koexistovat, aniž byste tušili, co to slovo znamená, protože zní až moc chytře. Ale když se budete tvářit, že víte, tak se tak budou tvářit i ostatní a vy budete v bezpečí.
Důležitější než moudrost je přirozeně správná volba názoru. Je to jako dříve, kdy nerozhodovaly dovednosti a znalosti, nýbrž kádry a s nimi kádrové profily, s jejichž požehnáním jste oslovovali lidi – a ti zase na oplátku tleskali, neboť také chtěli být kádrově v pořádku a být s kádry zadobře.
Dnes je to to samé. Je jedno, jak vystupujete, ale jaká je náplň vašeho vystoupení – pokud by nebyla žádná, jistě se najde někdo, kdo vám ji dodatečně v pozitivní kritice doplní a poučí ostatní, aby uznali um humoristů a nedělali si z nich nepravou legraci. Trestem by totiž pak mohlo být co jiného než veřejné zostuzení, které vyrobit není nic složitého.
Tento humor dnešní doby, byť je optikou minulosti pokleslým, je současným standardem, nebo chcete-li, jak se užívá v nové češtině, mainstreamem. Je středem, je tím, od čeho se odvozuje měřítko horší nebo lepší – přičemž co pro rozum horší, jest však dnešním pohledem lepší, a naopak.
Není se proto čemu podivovat, že podobné měřítko je pohyblivé a za několik let bude jeho střed výše, tedy pohledem někoho znalého, mnohem níže, a bude tak níže, že tato laťka se začne překonávat pouhým líným převalením, přičemž za každé to převalení bude slyšet bouřlivý potlesk a ovace.
Nezůstane jenom u humoru. Jak známo humor je často velitelským můstkem i pro ostatní odvětví v lidských životech a potřebách, a proto se nesmíme divit, že i tato odvětví a potřeby se budou kvalitou měnit obdobně jako nový humor.
Bude to horší, bude to strašlivé, mnozí budou trpět a kroutit hlavami, ale mnozí také budou o této pravdě mlčet, a naopak začnou nové kolem sebe chválit a vyzdvihovat, jak masa kolem k tomu povelí. Možná z toho i něco kápne. Přinejmenším to, že pro mnohé budete za hrdinu.
Pro ten zbytek za hlupáky.
