Článek
A tím užitkem myslím o něco víc než hřejivý pocit z dobrosrdečné solidarity s nevinnými lidmi, jimž vojenský pád převrátil život naruby, a tím jim v mnohém otevřel mnohé obzory.
Myslím si to na základě opakovaných slov pana premiéra Fialy, který vidí, a tak i říká, že v podpoře Ukrajiny je smysl a že se jednoho dne vrátí, až přijde mír.
Pan premiér mluvil přímo o investici do poválečné obnovy, a to tedy znamená dvě základní věci.
Za prvé, že se budeme mít strašně dobře – a za druhé, že pan premiér ví, kdy válka skončí. Netvrdím, že u bodu dva by něco doopravdy nemohl vědět, pan premiér ví hodně - ale i tak doufám, že to, co ví, řekne i Ruské a Ukrajinské straně, aby věděly, kdy mají s válkou skončit.
(Nijak tady nerozvádím debatu, jak by měl vypadat konec války, ale pro ty, kteří si myslí, že bude v podobě útoku na Moskvu, která zaplane jako za dob napoleonských válek, nemám dobré zprávy. Války už takhle dlouho nekončí a i tahle skončí, jak to známe, tedy u stolu s politiky a dohodou – a tím, že někdo o něco přijde.)
Ale vrátím se k výrokům pana premiéra. Když slyším o investicích do budoucí obnovy, jako by v tom bylo něco spojeného s kořistí. Jako by se pan premiér a jeho sympatizanti stávali sami agresory podle hesla, že vítěz bere vše –v našem případě podle hesla, že si vezmeme, co nám zbude po jiných. A ještě půjdu v myšlence hlouběji, protože když slyším o těch velkých plánech do budoucna, jako bychom se my sami chovali chováním země, která si za osvobození vezme nespravedlivou daň.
Je možné, že naše země, nebo někteří lidé v ní, něco takového očekávají a chtějí zažít chvíli, kdy po vítězné promenádě v Kyjevě přijde poděkování hodnostářů a tolik očekávaná slova k našemu premiérovi: „My děkujeme a za odměnu vám dáme Dombas!“
Obávám se, že podobná očekávání jsou lichá a spíše než tato přijde věta jiná, a to věta: „My vám dáme, cokoli si budete přát, ale napřed si to musíte osvobodit od Rusů!“
Nemám rád, když někdo plánuje, co se naplánovat nedá. Pan premiér jako by vsadil všechno na jednu kartu, kdy je na jejím obrázku heslo – Všechno, nebo nic. Podle toho, jak mluví a vysílá stále stejné signály, mu taky o všechno jde. Jenom je na místě otázka, co to všechno to všechno pro něj a pro nás znamená.
