Článek
Možná to s tím hmyzem nebyl nejlepší příklad, ale nějak podobně to vidím. Sice je kolem dokola mnoho slušných lidí, které si ani jinak představit neumím, avšak těch méně slušných je taky dost, a třebaže nejsou ve většině a nikdy nebudou, jsou silnější právě pro naši neschopnost se neslušnosti účinně bránit.
Samozřejmě i slušnost a neslušnost má svá měřítka a hádám, že každý z nás jednou či dvakrát či víckrát někoho podtrhnul či k někoho podtrhnutí pomohl. Jistě že ne vlastním zapříčiněním, ale pouhou shodou mnoha náhod. Vlastně jsme o tom v ten moment vůbec nevěděli a pro uklidnění svědomí postačí rozhřešení v podobě slibu, že se budeme snažit něco podobného neopakovat.
Proč však zrovna slušní chlapci v názvu článku? A co ten klín? Viděl jsem včera tento obraz. Před nádražím seděla skupinka mladistvých, v ruce plechovky piva, dokonce rum, a společně si užívali život a z nezletilosti si neděli hlavu.
Skupinka byla pohlavně vyvážená, tři na tři, a přesto se zdálo, že dvě dívky do party nezapadají. Kluci vypadali stejně. Měli barevné oblečení, kalhoty spuštěné, až jsem si myslel, že mají varlata někde u kolen, rozsáhlou anémii projevující se smrtelnou bledostí kůže nahrazovalo železo zabodané různě po těle.
Jedna dívka vypadla podobně, alespoň co se chudokrevnosti a náhradou železa v kůži týče. Mejkap měla řádně temný, šatky módně roztrhané, podpatky botiček mi připomněly zakázané porno stránky, kde paní vede na vodítku pána a ten štěká.
Dvě dívky však připomínaly světlo v temnotě. Působily normálním dojmem, pokud vezmeme v úvahy normálnost jako měřítko, co vidíte kolem sebe častěji. Obě měly vedle sebe školní batohy, alkohol jim očividně nedělal dobře, protože ho odmítaly. Snažily se usmívat, jenže pod úsměvem jsem viděl spíš obavy, které (jak známo) alkohol rychle odbourává.
Říkal jsem si, co takové holky dělají v podobné společnosti? Co tak si pamatuju z mládí, většinou to chodilo tak, že „temná“ holka slíbila kámošům, že přivede spolužačky. Dvě tři holky ukecá, cosi naslibuje a rybka je na udici. Fungovalo to za nás, funguje to i po šest a dvaceti letech.
Možná to funguje proto, že ženy stále touží po dobrodružství a mají pocit, že jim utíká čas čím dál tím rychleji, a proto musí ze stromu zážitků trhat, dokud je co. Pokud se trhání nakonec zvrhne na něco nepříjemného, bude po letech alespoň na co vzpomínat.
Obraz před nádražím byl pro mě dokonalým tím, že ob lavičku seděl chlapec ve věku skupinky a četl si knihu The Frankenstein Omnibus. Knihu jsem poznal, mám ji doma taky. Je plná hororových povídek a na obalu jsou tři obrázku z prvního filmového Frankensteina a z jeho pokračování, kam přišla na scénu jeho nevěsta. Akorát já v jeho věku bych si maximálně prohlížel obrázek na přebalu, protože je v angličtině a já tenkrát anglicky neuměl ani bhhááá, a i dneska s ní mám občas problémy, protože anglicky mluvím jako Apač po ohnivé vodě.
Chlapec svým zevnějškem vypadal jinak než ti hoši vedle. Železo nepotřeboval, jeho kůže měla přirozenou barvu a varlata měl ve správné výšce. Ty dvě holky ze skupinky patřily k němu. Nemyslím jako spolužačky. Jako do úrovně. Přesto to bylo všechno jinak.
Když podobné obrázky ze světa ulic a času vidím, vždycky si vzpomenu na větu, že slušným klukům holky stehna nerozevírají. Krutá pravda, a taky zároveň smutná. Možná je nadřazenost ostřejších týpků na pohled (uvnitř už tolik ostří nebudou) dědictvím z dob, kdy si samičky vybíraly dominantnější samce. Doba, kdy se vnímání tohoto vztahu nezměnilo ani manželstvím, v němž chlap dostal vodítko a udělal v ozvěně roky se rozléhající haf, aniž by žena obula vysoké botky a klapala jehlovými podpatky.
Slušnější kluci i dnes nemají šance s těmi ostatními vyrovnané. A jak jsem koukal, už ani šance u šedých studijních myšek. Pravděpodobně „temné“ holky docházejí a lovci-samci migrují do jiných vod, a tím právě berou šance méně dobrodružnějším lovcům. Není se co divit, že slušnější samci sklapnou a řeší dobrodružnou část svého já na erotickém chatu s nickem Velkaklada1998.
Přirozeně, že to takhle nefunguje všude a pořád. Je hodně páru, kdy je slušňák a slušňačka, jíž předtím nevyužila Velkaklada bez nicku – a teď jenom nehledá tatínka pro svoji malou radost. Hodně často čtu v inzerátech na seznámení, jak mladá maminka hledá někoho, kdo je bla bla bla, a na konci je cosi o překvapení ve věku dvou a více let. Kolikrát si říkám, co se tam v tom a v tom vztahu podělalo, že maminka tak rychle shání náhradu? Neřeknu, když hledají vdovy, neřeknu, když manželky opilců a latentních homosexuálů atd., ale co ty ostatní. Mám se spokojit s odpovědí, že si ti dva pouze nerozuměli?
Když jsem byl na vojně a nebylo, co dělat, četli jsme takových inzerátů tuny, a kamarád mi k němu řekl:
„Hovno, nerozuměli. Frajer jí to udělal, a utek!“
Aby potvrdil svá slova, vytáhl audiokazetu (taková věc, co se strkala do magneťáku a dalo se to přetáčet tužkou), a pustil mi rap amatérské skupiny, jejíž jméno si už nepamatuji – text však byl tento:
„Po špinavym sídlišti kočárek tlačí – večer je sama doma a pořád brečí - nechala se naprcat jedním debilem – co měl velkou kládu s těžkým motorem – přised si k ní metru, řek že je číča – rozbil hubu dvěma srabům, jí zvlhla píííííp – udělal jí to mockrát a pak vzal roha – vona může žalovat akorát tak píííííp boha.“
Opravdu netvrdím, že tohle je případ všech svobodných maminek, opravdu ne, ale některým pozdějším „slušňačkám“ kdysi nebylo pomoci.
Aby bylo jasné, tohle není příspěvek, který má cokoli řešit na poli partnerských vztahů. Pouze jsem se snažil ukázat viděný obrázek a moje pocity při něm. Já byl taky slušňák, a taky jsem na svůj postoj k věci doplácel. Já sice na holky s kytičkou, básničkou, romantikou jako prase, srdíčka na pláži (dřel jsem se na něm celou noc) – a úspěch slavili týpci, co holku čapli za zadek a zašeptali:
„Voníš jako posolenej marcipán. Pojď na panáka.“
Mnohé ženy pořád křičí po rovnoprávnosti, přičemž se pohoršují nad penisy posílané fotkami, ale při rande se vyptávají na zbytek mužova účtu. Nechci dělat sociální vlny, ale mohlo by se s tou rovností začít z jejich strany tím, že by i slušní chlapci dostali u nich svoji šanci.
Možná je s nimi čeká daleko víc dobrodružství než s tím, co je na pohled IN a cool. Navíc se stejně nedomluvíme, co je IN a cool, protože většina lidí žije v podivných sociálních bublinách malých rozměrů.
Nechci se dožít doby, kdy by se ti slušní báli na ženskou jenom podívat – a tím pádem později přitlačit, protože revoluce v čemkoli začínají tím, že někoho přestane něco bavit. Přestanou být těmi slušnými a získají klín – a v té chvíli zase ženy pochopí, že by chtěly jiný přístup, a vznikne tak nekonečná smyčka, v níž ženy budou posílat na obrázcích svoje vagíny zhnuseným a překvapeným mužům, a ti se naopak budou ptát na stav ženina účtu a jestli je schopná se o muže postarat.
Hodně se tím změní, a když se změní hodně, většinou se změní nakonec všechno, a ne k dobrému.
A to všechno nejen kvůli vůni posolenýho marcipánu, jak říkal dívce chlapík v článku.
Tenhle už bude možná přímo prochcanej.
