Článek
Mimořádná schůze je mimořádná tím, že není na programu – to jest na vysvětlenou, že se o takové schůzi neví týdny, ba měsíce dopředu, a narychlo ji svolá ten, kdo je o její mimořádnosti přesvědčen, nebo mu to někdo řekne, aby ji za mimořádnou považoval.
Každý může mít svá měřítka mimořádnosti odlišná. Pro někoho je důvodem takové schůze válka vypuknuvší na našem území, aniž se nás někdo dovolil, pro jiného je důvodem, dejme tomu náhle zmenšení porcí v poslanecké jídelně, pro jiného zase hospodářská krize, která se už léta nedaří zastavit, a lid se o ní právě dozvěděl. Pro další je důvodem mail, který se objevil krátce po zprávě, že jistá strana atakovala v průzkumech čtyřicet procent potencionálních voličů.
Být mimořádný nebo něco za mimořádné považovat je tedy věcí volby. Ne vždy se s takovou volbou musíte ztotožnit, ale měli byste počítat s tím, že pokud se neztotožníte, hnedka se najde někdo, kdo vám začne kázat o demokracii voleb a přihodí i dobře míněnou radu, že byste měli uznávat i něco, co se vám nelíbí – třebaže víte, že tomu dotyčnému se to před dvěma lety nelíbilo taky, ale to jenom proto, že se to zase líbilo vám a vy jste mu tehdy vykládali o demokracii voleb to samé.
Zprávu o mimořádné schůzi PS, v době, kdy probíhala médii, mohli čtenáři a diváci vnímat současně s jinou zprávou, která se také týkala dětí, leč na svolání mimořádné schůze PS nestačila. Jednalo se o zprávu o dítěti, které zmlátilo před zraky jiných dětí další dítě, a ukazovala nezkresleně to, jak a kam jsme to za roky demokracie a nekonfliktní výchovy dětí a mládeže dotáhli.
Tato zpráva působila vedle té o mimořádné schůzi zvláštně nedůležitým dojmem. Čtenář čtoucí o mimořádně mimořádné schůzi nabyl dojmu, že naše země musí být naprosto skvělá a bez problémů, když mimořádnou schůzi politici svolávají kvůli mailu jiného politika.
Nejen, že je zřejmě nemimořádné, že se mezi sebou mlátí nezletilé děti a dávají svoji surovost na obdiv přes pořizované záznamy, ale tahle země nemá i jiné problémy, třeba například problémy s bytovou politikou, s korupcí, se spravedlností, nemá problémy se zdravotnictvím, s nedostatkem lékařům, nemá problémy třeba s bezdomovci, s narkomany, s alkoholiky, nemá problém třeba s ubytováním sotva zletilých osob opouštějící dětský domov, nemá problémy s hlídáním odtoku veřejných financí, nemá problémy se skutečným populismem – nemá problémy s ničím víc než s jedním mailem.
Někteří řeknou, že je třeba takový mail řešit, zvláště pokud se jedná o mail budoucího premiéra, neboť takové řešení mailu, vám možná zmírní budoucí volební bolest. Někteří řeknou, že je to celé kvůli tomu politikovi. Nejen ten mail. Ale i to, že se děti mlátí, protože před obdobím tohoto politika se tak nemlátily. Nebo, že za to může Putin, nebo alespoň Rusko. Vyberte si.
Mimořádná schůze se kvůli surovým a nevychovaným dětem nekonala. Nekonala se ani kvůli jejich rodičům – což by takoví rodiče zasloužili, jelikož nevěřím, že si dítě přes skvělou a vyčerpávající výchovu rodičů svoji násilnickou povahu se vším všudy udrží.
Schůze se konala, aby jedna strana politiků ukázala té druhé, že jim ještě ukáže, a třebaže se snaží, aby je ukázala jako v budoucnu nevolitelné, přispívají pravému opaku. Proto mě jako jediný důvod takové schůze (a důvod neuskutečnit ji kvůli něčemu závažnějšímu – viz. výpis nahoře) napadá, aby co nejvíce proti sobě poštvala obyčejné lidi, kteří už nyní jsou rozdělení na dva tábory, mezi nimiž mizí možná cesta.
Toto téma však taky zatím na mimořádnou schůzi PS nemá ty správné rozměry. Dokonce ani to, že se víc a víc mlátí nezletilé děti. Ale počkáme a uvidíme. Myslím si, že starší ročníky se také brzy k násilí mezi sebou (kvůli názorům) přidají a samotné děti budou jenom nevěřícně koukat, co dospělí dokážou – respektive, co ony samy ještě na svých vrstevnících nevyzkoušely.
Politici nevěřícně koukat nebudou. Ti se budou spíš rozhlížet, jestli někdo zase nevypustil další mail, který by si zasloužil mimořádnou pozornost. Nebo alespoň schůzi.
