Článek
No vona vopatrnost je to nejvíc. To já jsem tak vopatrnej, že jsem už i vyhodil ruský autory z knihovny. Vono nikdy nevíte. To já znal nějakýho Vodrážku z Libně, co chodil k Lípě u radnice, a ten vám jednoho dne přišel a začal povídat, že sám velký ruský car to tak nenechá.
No my kolem na sebe koukali a vůbec nevěděli, jestli ho nechytá fantas z horečky. Nebo esli nebyl u paní Kolový v salonu, odkud se chodí dycinky s divnejma myšlenkama, páč tam se myslelo s holkama dycky jinak. A víte, co se nakonec ukázalo? Že byl celý oudpoledne s nějakou Aničkou Kareninovou.
No to se ví, že ho ta Ruska zblbla a už to bylo.
To nějakej Šmíd z Kobylis ten byl na zmrzlinu a porád si kupoval tu, co se zove ruská. No a jednou ho uprostřed noci chytil cvrček, že se z toho probudil celej mokrej. Jak zjevení od svatýho si uvědomil, že má v lednici šest kousků Ruský zmrzliny. Považte šest kousků. Ruská zmrzlina. No to je vo kriminál. To někdo cizí při prohlídce koukne omylem do mražáku a už volá strážníka. A tenhle Šmíd ten chytnul takový klepání, že to nacpal do pytle a jenom v županu letěl z třetího patra, aby to rychle narval do popelnice. A jak byla noc, tak si myslel, že ho nikdo nevidí.
Jenomže to byl omyl. Ona tam zrovinka šla stará Maláková, co po nocích chodila na stojku, aby si přivydělala na Palmovce nějakou tu zlatku, a kouká že Šmíd tam něco rve do popelnice. No to víte, jak někoho vidíte něco do popelnice cpát, a cpát, že je tam zabořenej až po pás, a nic ven nevytahuje, no to dá rozum, že tam něco schovává. A co myslíte? Maláková počkala, až Šmíd zmizí v baráku a už byla v tý popelnici. A vona uměla nějak hrabat. Vona měla ruce zahnutý jak kudlanka nábožná, tak se dostala hned na šťavnatý dno. A tak našla ten pytel a koukla do něj – a co myslíte?
No zmrzlina. Ale ne ruská. On Šmíd zapomněl, že tam firma dávala nálepku, aby zakryla ten název a ukázala, kdo komu jako dává zmrzlinu. A Maláková na to kouká a hned si říká, že von ten Šmíd to vyhodil, že se mu nelíbí ta nálepka.
A co si myslíte, že pak bylo? No udala ho. Hned běžela za tajným, co seděl každou noc až do rána v pajzlíku pod Bulovkou U Bivoje. Šmíd ani ráno nedošel na šichtu. Ten se sotva doma voholil, když mu bouchali na dveře – a hned že pojedou. Ani kafe nedopil.
Takže na to pozor, s tim nejsou žádný hračky. Jak vidíte někde Rusa, hned s ním pryč. To když ne, to by se taky mohlo stát, že vás zadarmo vodvezou. To když mě se ptaj, co čtu, tak jedině verše Tarase Ševčenka – páč jinýho odtamtud neznám.
A zmrzlinu? Tu jsem nikdy v životě žádnou nejedl. A kdo řiká, že jo, tak je pěknej lhář.
