Hlavní obsah
Cestování

Noční barva spícího Jeseníku (města)

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pavel Hewlit

Radnice na Masarykově náměstí v Jeseníku

Jeseník je lázeňské město v Olomouckém kraji a je lázeňským úplně ve všem, co lázeňské dělá lázeňským. A nemyslím tím jenom oplatky.

Článek

Oplatky tu mají samozřejmě taky – ale k nim mají i hory, čerstvý vzduch, čistou vodu, Priessnitzovy lázně a milé lidi všude tam, kde se s nimi jenom potkáte.

Já tam jezdím rád. Nejen kvůli všemu vyjmenovanému výše, co mi pomáhá od častého zánětu horních cest dýchacích, ale i proto, že na rozdíl od Prahy má tohle městečko úplně jiný rozvrh pro život.

Copak Praha, ta žije pořád. Není to tak dávno, co mě ve dvě ráno probudila hádka tří opilců na ulici, a když skončila, za půl hodiny se na tom samém místě započala úplně nová s úplně novými opilci. A to považte, že nežiju ve společensky rušné čtvrti. Naopak. Měla by být klidná, jelikož policie se v ní ani neukazuje.

Jeseník, to je něco úplně jiného. Když jsem v něm byl před lety poprvé, šel jsem letního večera kolem deváté na procházku a za několik minut zjistil, že je něco kolem pro mě špatně. Špatně, třebaže je teplo, ptáčkové zpívají a všechno to tvoří dohromady až kýčovitou náladu před západem slunce.

Pak jsem pochopil, co špatně je. Kolem mě nebyli lidé, a nebyli tam takovým způsobem, že jsem měl pocit, jaký mívají postavy v postapokalyptických příbězích o konci světa a náhodném jediném přeživším v něm. Později jsem si nechal od dvou místních „přeživších“ tento stav vysvětlit.

Jiný kraj, jiný mrav, a tak v tomto lázeňském městě noční život není takový jako ve větších městech a lidé víc žijí přes den, kdy se starají o lázeňské hosty nebo prostě jenom o sebe a v noci se až na výjimky odpočívá, nebo přímo spí, a to jenom proto, aby další den začalo všechno znovu, a to co nejdříve.

Nijak tím netvrdím, že by v Jeseníku noční život vůbec neexistoval, nebo vůbec neexistoval kulturní, to ano – ale všechno je takové přiměřené. Ne jako v Praze, kdy o míře nejde mluvit ani s přimhouřením oka a mnohé se pro vás víc cpe, než jenom nabízí.

Následující fotky jsem pořídil mezi osmou a devátou (večerní, to asi chápete) a až na osamoceného fotografa a několik chodců (kteří se ode mě, nevím proč, raději vzdálili) nebyl v ulicích vůbec nikdo.

Foto: Pavel Hewlit

Do barev se převlékáš za noci

Foto: Pavel Hewlit

A ty barvy jsou svůdné a tepoucí

Foto: Pavel Hewlit

Všechny bojují, chtějí mě přemoci

Foto: Pavel Hewlit

Jako tvá světla tmou kolem třesoucí

Foto: Pavel Hewlit

Dívej se do tmy a světlo uvidíš

Foto: Pavel Hewlit

Je zábleskem, ne větším než vzpomínka

Foto: Pavel Hewlit

Chytne, obejme a ty se hned uklidníš

Foto: Pavel Hewlit

Do žáru vědomí přikládáš polínka

Foto: Pavel Hewlit

Pod lampou neznámí lásku svou nechali

Foto: Pavel Hewlit

Neptali se po ní, dobrovolně zůstala

Foto: Pavel Hewlit

Osvíceni sebou pro druhé nikdy nelhali

Foto: Pavel Hewlit

Nic neříkala, když světlem jim ustlala

Foto: Pavel Hewlit

Dobrou noc, všem, kdo tohle nevidí

Foto: Pavel Hewlit

Dlouho ještě nepřijde se dnem střídání

Foto: Pavel Hewlit

Noční svět se sám za sebe nikdy nestydí

Foto: Pavel Hewlit

Když za tímhle světlem daleko je svítání

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz