Článek
Situace naznačuje, že se blížíme k něčemu podobnému, co se politicky děje v USA, že budeme mít své „demokraty“ a „republikány“ a tyto dvě strany, nebo chcete-li směry, se budou ve vládnutí střídat a buď si užívat své výsluní, nebo jej v nejbližší době opět očekávat.
Možná namítnete, že v politické minulosti naší země byly strany, které se alespoň tvářily, že jsou středové, odvážně řečeno, že jsou liberální – avšak nevydržely na víc jak dvě volební období, a jakmile se zapojily do vládnutí, vždycky se ukázalo, že jejich směr nebyl až takový, jak se strany na začátku tvářily.
Strany se však vyvíjí celkově a mění své směry. Dobrým příkladem jsou současní komunisté, kteří už od konce minulého století žádnými opravdovými komunisty nejsou, což poznáte podle politického programu. Nijak v něm nenajdete názory, které dělají komunismus právě komunismem, což je ponejvíc hlásání společenské a sociální rovnosti a absolutního odmítání západu.
Kdyby chtěl být komunista komunistou, třeba taková paní Kateřina Konečná by víc musela hovořit o znárodňování majetku, rovnosti obyvatel a nutnosti opustit Evropskou unii a pak i NATO – a nikoli hlasovat pro šílené nápady z Bruselu.
Třebaže stále je v názvu strany zmíněn komunismus (už mnoho let se divím, proč vlastně), povšimněte si, že názory se strana blíží směrem doprava. Opět zopakuji, nenechte se zmýlit názvem strany a různými agitačními články o socialismu v minulém století psané většinou mladými lidmi.
Věřím tomu, že kdyby si KSČM změnila název, třeba na Libertariánskou sociální demokracii, tak nejen že by strana měla krásnou zkratku LSD, ale stala by se přijatelným politickým partnerem nehledě na levici či pravici. Stala by se vlastně středem.
Že by šlo o střed plný „komunistů“ už by nehrálo takovou roli. Pamatuji si vtip, který se vyprávěl mnohokrát před volbami a naposledy před těmi prezidentskými:
Jeden se ptá druhého – Koho budeš volit? – a druhý odpoví – No, asi komunisty – a první – To vím, ale v jaký straně?
Ačkoli situace naznačuje, že současné velké strany mající počet hlasů nad pět procent, nebo mají nad pět procent, když je někdo do kopce tlačí, že tyto strany si nikoho dalšího mezi sebe nepustí, minulost ukázala, že se může objevit nová strana, která hodlá s politikou řádně zamávat. Posledním takovým případem byla strana Pirátská, která ovšem naštěstí svůj mírně levicový sen o velké kulturní revoluci nedokázala rozběhnout.
A nemusí jít nutně o stranu novou. Ani nemusí jít o stranu novou se známými lidmi. Klidně se znovu objeví strana stará s lidmi známými, možná i se starým jménem. I když já bych se přimlouval za nový název s tou hezkou zkratkou, která by už sama o sobě naznačovala, na koho je strana mířena a s kým by potažmo spolupracovala.
A že by lidé namítali, že to jsou bývalí komouši? Hned by se našli tací, co by odpovídali – Ale jděte a kde nejsou?
