Článek
Komunikace přes sociální sítě není ničím novým, a jestli bych se měl zamyslet, kdo byl prvním, kdo takhle s lidmi ve velkém komunikoval, tak nejspíš Donald Trump – ačkoli u něj už před lety vznikaly dohady nakolik svůj účet sám osobně navštěvuje, a kolik zpráv a statusů jsou proto dílem jeho profesionálního týmu.
Já patřím k těm, kteří si myslí, a myslí si tak moc, že jsem si skoro o tom jist, že účet na sociální síti politika je výsledkem jeho PR týmu, který je natolik dokonalý, že si jeho sledovatelé myslí, že skutečně jednají s jednou jedinou osobou.
K tomuto závěru mě vede i úvaha, že politici by měli mít tolik důležité práce, že na vysedávání u počítače či na „visení“ na mobilu nemohou mít prostě tolik času, neboť se z nejvyššího patra starají o chod celé země.
Sociální sítě slouží k propagaci a cokoli na nich v jakékoli formě na nich propagace je. Každý obrázek, věta, odpověď je zvoláním – Hele, já tu jsem, všimněte si mě a uznejte, že jsem zajímavý, nehledě na stranu společenského spektra, kde zrovna stojím.
To samé dělají politici a u nich je oproti lidem zase jedno, na jaké straně se zrovna nachází s přihlédnutím na spektrum politické. Jedna strana říká, že je dobře teď a bez nich bude hůř, druhá, že je teď hůř, ale po volbách s nimi bude líp. Ale o tom mluvit nechci.
Jedním z hlavních přispěvovatelů za poslední dobu je pan ministr vnitra, který má co „postovat“ kvůli svým cestám mezi lid, a to díky právě těm lidem, kteří jsou různí a mají různé názory, a hlavně různé vyjadřovací způsoby. Dle mého tyto výlety však nejsou ničím jiným než kampaní, která má odebrat voliče Fialovi a dát je na stranu Starostů, ale to také není tématem tohoto článku.
Poslouchal jsem každou debatu, a to živě na twitterovém účtu pana ministra (říkám mu twitter, i když je to už X.com, ale kdykoli řeknu, že jsem něco viděl na „iksku“, mnozí si myslí, že pořád čumím na porno). Poslouchal jsem i poslední (nebo předposlední, záleží, kdy toto čtete), z České Lípy, a přesně jsem už věděl, jaké části z otázek se znovu objeví na účtu, aby odběratelům ukázaly, jak jsou lidi buď moudří, nebo jsou to volové. Takové části tam naleznete ze všech debat, neboť jsou skvělým propagačním materiálem.
U pondělní debaty mě však zaujala ta věc, že jedna ukázka lidského chování debatě se na účtu objevila ještě před skončením celého přenosu. Jako by pan ministr s mikrofonem v ruce ještě během odpovědí před lidmi sestříhal video, udělal mu titulky a poslal ho na síť.
Vysvětlení není složité. Ten dotyčný, či dotyční, kteří mu spravují síť a rovněž i přenos celého vystoupení, věděli, že mají materiálu dost a posílali ho mezi lidi nehledě na čas, který je u každého příspěvku ze začátku v minutách, později v hodinách.
Znovu podotknu: Jsem si vědom, že ministři a politici mají hodně práce, a naopak nemají čas sedět u mobilu nebo počítače. Tedy doufám, že mají tolik práce.
V té chvíli mě napadla jedna věc. A rozhodně ne taková, jaká jiné lidi, kteří se později se mnou přes sít bavili. Napadlo mě, že když píšu panu ministru, komu vlastně píšu? Je to on, nebo jeho spolupracovník, nebo je to dokonce nějaká umělá inteligence? Ta poslední varianta mě děsí. Ta druhá vlastně taky, protože nevím, jak moc má takový spolupracovník s panem ministrem podobné myšlení.
Pan ministr a stejně tak ostatní politici čas od času na některé posty od sledovatelů odpoví, ale teď zase nevím, kdo tedy odpovídá. Je to pan ministr, nebo člověk, který je za to placený, či něco, co se nijak netváří, ale kdesi vzadu za programy už přemýšlí, jak zotročí lidstvo.
Ptal jsem se pana ministra, jak se to tedy s jeho účtem má, ale namísto odpovědi jeho s ní přispěchali jiní. Všimněte si, že vesměs anonymové.
Screen několika odpovědí od uživatelů na dotaz pana ministru, proč se objevují některé jeho příspěvky, když ještě mluví před lidmi.
Najednou mi taková komunikace s někým, kdo říká, že je rád, že s ním lidé i touto formou komunikují, přišla jako seznamka, u níž si nejste jistí, s kým se vlastně bavíte. Na profilu si sice přečtete, že se jedná o ženu, co vypadá tak a tak a je to a to, a dokonce si s ní třeba povídáte po chatu – ale pořád nevíte, jestli taková je i doopravdy. Jestli si třeba nepovídáte s chlapem, který má zálibu v ženské roli, a jste součástí pouze jeho choutek, které potřebuje pro vzrušení.
Já tedy silně pochybuji, že by pan ministr zaměstnával lidi, kteří skrze jeho účet hledají vzrušení. Twitterová stránka je známa obrovským množstvím přítomných anonymů, kteří jsou přes svá vymyšlená jména stateční až hanba, ale ve skutečnosti jde o společenské trosky s nevalnou psychikou a velkou sociální fobií. Takové lidi nejde brát s jejich urážkami vážně. Tedy žel ne všechny.
Asi to skončí tak, že nebudu panu ministrovi psát. Stejně jako nebudu psát paní ministryni Černochové, protože mi neodpověděla, kolik triček se stíhacími bombardéry prodala během své návštěvy v Izraeli. Obdobně vzdám i komunikaci s paní poslankyní za Piráty Olgou Richterovou, která tlačí nějaký zákon ohledně znásilnění, ale neodpověděla mi, jestli na vyřčené NE u sexu mají reagovat i dominy právě švihající své subíky.
Takové psaní je prostě rande naslepo. Čekáte, že přijde někdo, koho podle fotek čekáte, ale nakonec se u stolku zastaví někdo jiný, mrkne na vás, řekne „Ahoj brouku!“ a pak z něj vypadne, že on je jenom záskok, ale ať se prý nebojím, že je to v klidu, protože takhle už zaskakoval mockrát - a nakonec dodá, když vás pohladí:
„Ale i tak si přeci můžeme hezky užít!“
