Hlavní obsah
Lidé a společnost

Maskovací vzory Waffen-SS

Foto: Wikimedia commons, volné dílo

Tzv. Erbsentarnmuster ze druhé poloviny války

Na počátku 20. století začaly armády zavádět uniformy v barvách, které na rozdíl od tradičních pestrých stejnokrojů splývaly s terénem. Pokusy o výrobu maskovacích uniforem se datují až do let první světové války.

Článek

Jednalo se o převleky nebo plachty, vyráběné ve velmi omezených sériích, a také ručně přímo na frontách a používané odstřelovači nebo pozorovateli.

Foto: Tamás Szórád, se souhlasem

Maskovací oblek z roku 1915 v expozici Imperial War Museum

Prvním průmyslově vyráběným vzorem se stal až italský Telo mimetico z roku 1929. Ten se zároveň stal vzorem nejdéle používaným. Italská armáda jej s drobnými korekcemi používala až do roku 1992.

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license.

Italské Telo mimetico

Vznik

Později neblaze proslulá SS byla již před 2. světovou válkou průkopníkem ve vývoji a použití maskovacích uniforem. Vzhledem k patentovým právům nemohla použít armádní vzor Splintermuster z roku 1931, nezbylo jí tedy než ve své ekonomické režii vyvinout vzory vlastní.

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Armádní Splintertarnmuster

Militarizující se SS od počátku mířila výše než armáda (která před válkou používala maskovací látku pouze na celty), a souběžně se vzory vyvinula i převlekové blůzy, obaly na přilby a obličejové masky. Inspirace k tomuto vývoji pocházela od tehdejšího velitele SS-VT Standarte Deutschland, Felixe Steinera a SS-Hauptsturmführera dr. ing. Wilhelma Brandta. Hlavním tvůrcem prvních maskovacích vzorů byl profesor optiky Johann Georg Otto Schick.

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license

Podzimní strana maskovacího vzoru Platanenmuster

Vývoj

Počátek vývoje se datuje do roku 1935. Pramenů se nedochovalo mnoho. U většiny vzorů neznáme ani původní název, všeobecně používané termíny jsou jen novodobým sběratelským označením. Vývoj vzorů byl založen na výzkumu průchodu světla vegetací a na vzorech stínů a barev, které tvoří při pohledu z dálky. Kombinace malých a větších skvrn byla efektivní při maskování jak na malé, tak na větší vzdálenosti.

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Zimní bunda s potiskem podzimní strany Eichenlaubmusteru

V časové posloupnosti vznikly následující maskovací vzory: Platanenmuster z let 1936-44 v několika variantách, včetně kombinace s pozdějším vzorem, zvané Eichplatan, někdy s čísly v maskování, jejichž účelem snad bylo sesazovat celty s odpovídajícími barevnými přechody k sobě.

Foto: Pavel Kmoch

Palmenmuster, letní strana

Dramaticky působící Palmenmuster z let 1940-42, Rauchtarnmuster z let 1941-44, Eichenlaub A a B z let 1941-45 a konečně Erbsentarnmuster z let 1944-45. 

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license.

Rauchtarnmuster, letní a podzimní strana, varianty

Kromě posledního vzoru, který se tiskl jednostranně na podřadný stromečkový kepr, byly všechny vzory tištěny na kvalitní celtovinu, v případě zimních uniforem pak na tenkou bavlněnou látku. Byly oboustranné s hnědými a zelenými tóny na „letní“ straně a hnědými a rezavými na straně „podzimní“. Konečným vzorem byl Leibermuster z počátku roku 1945. Je to jediné doložené oficiální označení maskovacího vzoru. Jednalo se o revoluční design, který měl nahradit veškeré maskování jak pro SS, tak pro armádu. Při jeho vývoji se již počítalo i s ochranou proti pozorování noktovizorem. I Leibermuster byl pouze jednostranný.

Foto: Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license.

Leibermuster

První vzory byly tištěny ručně sítotiskem, pozdější výroba využívala tiskařské stroje s válci. Většina vzorů byla použita na celty, převleky, obaly na přilby, čepice, tankistické kombinézy, obličejové masky a zimní vatované bundy, kalhoty, kukly a rukavice. Palmenmuster byl použit pouze na převleky a obaly na přilby, jednostranný Erbsentarnmuster a Leibermuster jen na keprová saka a kalhoty a zimní vatované uniformy.

Foto: Pavel Kmoch

Československý „dubák“ z 50. let

Poválečné deriváty

S koncem války maskovací vzory SS ze světa ještě nezmizely. Trofejní uniformy byly v poválečné době používány evropskými armádami (u nás např. parašutisty v Milovicích). Na bázi maskování SS rovněž vznikly některé národní deriváty, více či méně odvozené od německých vzorů. V ČSR to byl především tzv. „dubák“, jasně inspirovaný německým Leibermusterem, a velmi podobný vzor byl dlouho používán i ve Švýcarsku. „Kropenaté“ vzory Waffen-SS pak v SRN nahradil Flecktarn muster, který podobnost se svými předchůdci rozhodně nezapře. Totéž lze říci i o rakouském Erbsentarnmusteru. Dalších vzorů inspirovaných výzkumem SS se ale po světě používala a stále používá celá řada. Celkově se SS stala inovátorem ve vývoji a použití maskovacích uniforem, kterých bylo v historii vyvinuto již více než 500 různých vzorů, a které dnes k výstroji vojáka patří zcela neodmyslitelně.

Zdroje:

BEAVER, Michael D. - BORSARELLO, J. F.: Camouflage Uniforms of the Waffen-SS. Schiffer Military, Atglen 1995.

PALINCKX, Werner - BORSARELLO, J. F.: Camouflage u iforms of the German Wehrmacht.Schiffer Military, Atglen 2002.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz