Článek
Jednalo se o převleky nebo plachty, vyráběné ve velmi omezených sériích, a také ručně přímo na frontách a používané odstřelovači nebo pozorovateli.

Maskovací oblek z roku 1915 v expozici Imperial War Museum
Prvním průmyslově vyráběným vzorem se stal až italský Telo mimetico z roku 1929. Ten se zároveň stal vzorem nejdéle používaným. Italská armáda jej s drobnými korekcemi používala až do roku 1992.

Italské Telo mimetico
Vznik
Později neblaze proslulá SS byla již před 2. světovou válkou průkopníkem ve vývoji a použití maskovacích uniforem. Vzhledem k patentovým právům nemohla použít armádní vzor Splintermuster z roku 1931, nezbylo jí tedy než ve své ekonomické režii vyvinout vzory vlastní.

Armádní Splintertarnmuster
Militarizující se SS od počátku mířila výše než armáda (která před válkou používala maskovací látku pouze na celty), a souběžně se vzory vyvinula i převlekové blůzy, obaly na přilby a obličejové masky. Inspirace k tomuto vývoji pocházela od tehdejšího velitele SS-VT Standarte Deutschland, Felixe Steinera a SS-Hauptsturmführera dr. ing. Wilhelma Brandta. Hlavním tvůrcem prvních maskovacích vzorů byl profesor optiky Johann Georg Otto Schick.

Podzimní strana maskovacího vzoru Platanenmuster
Vývoj
Počátek vývoje se datuje do roku 1935. Pramenů se nedochovalo mnoho. U většiny vzorů neznáme ani původní název, všeobecně používané termíny jsou jen novodobým sběratelským označením. Vývoj vzorů byl založen na výzkumu průchodu světla vegetací a na vzorech stínů a barev, které tvoří při pohledu z dálky. Kombinace malých a větších skvrn byla efektivní při maskování jak na malé, tak na větší vzdálenosti.

Zimní bunda s potiskem podzimní strany Eichenlaubmusteru
V časové posloupnosti vznikly následující maskovací vzory: Platanenmuster z let 1936-44 v několika variantách, včetně kombinace s pozdějším vzorem, zvané Eichplatan, někdy s čísly v maskování, jejichž účelem snad bylo sesazovat celty s odpovídajícími barevnými přechody k sobě.

Palmenmuster, letní strana
Dramaticky působící Palmenmuster z let 1940-42, Rauchtarnmuster z let 1941-44, Eichenlaub A a B z let 1941-45 a konečně Erbsentarnmuster z let 1944-45.

Rauchtarnmuster, letní a podzimní strana, varianty
Kromě posledního vzoru, který se tiskl jednostranně na podřadný stromečkový kepr, byly všechny vzory tištěny na kvalitní celtovinu, v případě zimních uniforem pak na tenkou bavlněnou látku. Byly oboustranné s hnědými a zelenými tóny na „letní“ straně a hnědými a rezavými na straně „podzimní“. Konečným vzorem byl Leibermuster z počátku roku 1945. Je to jediné doložené oficiální označení maskovacího vzoru. Jednalo se o revoluční design, který měl nahradit veškeré maskování jak pro SS, tak pro armádu. Při jeho vývoji se již počítalo i s ochranou proti pozorování noktovizorem. I Leibermuster byl pouze jednostranný.

Leibermuster
První vzory byly tištěny ručně sítotiskem, pozdější výroba využívala tiskařské stroje s válci. Většina vzorů byla použita na celty, převleky, obaly na přilby, čepice, tankistické kombinézy, obličejové masky a zimní vatované bundy, kalhoty, kukly a rukavice. Palmenmuster byl použit pouze na převleky a obaly na přilby, jednostranný Erbsentarnmuster a Leibermuster jen na keprová saka a kalhoty a zimní vatované uniformy.

Československý „dubák“ z 50. let
Poválečné deriváty
S koncem války maskovací vzory SS ze světa ještě nezmizely. Trofejní uniformy byly v poválečné době používány evropskými armádami (u nás např. parašutisty v Milovicích). Na bázi maskování SS rovněž vznikly některé národní deriváty, více či méně odvozené od německých vzorů. V ČSR to byl především tzv. „dubák“, jasně inspirovaný německým Leibermusterem, a velmi podobný vzor byl dlouho používán i ve Švýcarsku. „Kropenaté“ vzory Waffen-SS pak v SRN nahradil Flecktarn muster, který podobnost se svými předchůdci rozhodně nezapře. Totéž lze říci i o rakouském Erbsentarnmusteru. Dalších vzorů inspirovaných výzkumem SS se ale po světě používala a stále používá celá řada. Celkově se SS stala inovátorem ve vývoji a použití maskovacích uniforem, kterých bylo v historii vyvinuto již více než 500 různých vzorů, a které dnes k výstroji vojáka patří zcela neodmyslitelně.
Zdroje:
BEAVER, Michael D. - BORSARELLO, J. F.: Camouflage Uniforms of the Waffen-SS. Schiffer Military, Atglen 1995.
PALINCKX, Werner - BORSARELLO, J. F.: Camouflage u iforms of the German Wehrmacht.Schiffer Military, Atglen 2002.