Článek
Jednalo se nejen o řídicí služebny (Praha, Brno, Liberec a Opava) a venkovní služebny, ale i pohraniční komisariáty Gestapa, opěrné body protipartyzánských ZbV Kommand a podobně, z nichž mnohé byly v průběhu války zřizovány, přesunovány a zase rušeny. Struktura Gestapa i systém podřízenosti různých služeben a úřadů se navíc v čas značně měnily. Zatímco u struktury protektorátních služeben již historici odvedli kus práce a je v nich celkem jasno, u pohraničních služeben v tehdejších Sudetech ještě hodně práce zbývá.
Aš Ve městě byla v roce 1938 pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňována v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Benešov 16. března 1939 Einsatzkommando III Kolin, poté do června 1939 Einsatzstelle Beneschau, od června Aussendienststelle. Služebna ve vile Katuška, Benešov Nr. 920. Velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Harald Wiesmann, zástupce SS-Untersturmführer kriminální tajemník Rudolf Hassel. Služebna zrušena 30. září 1939, přededena do Kladna v souvislosti s případem Jana Smudka a nutností na průmyslovém Kladně dosud neexistující služebnu zřídit.
Vila Katuška, bývalé sídlo benešovského Gestapa
15. března 1943 na žádost velitelství SS v Benešově služebna obnovena, velitelem SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Karl Rotter, dříve velitel služebny v Mladé Boleslavi. Ten spáchal 1. dubna 1947 v Mladé Boleslavi sebevraždu ve vazbě.
Zástupce do května1944 kriminální tajemník Alfred Keller. Od 1. května 1944 velitelem SS-Obersturmführer kriminální komisař Paul Feustel (ten byl zároveň velitelem služebny v Kolíně). Zástupcem nově SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Julius Müller-Riedel. Ten se stal od 1. února 1945 v hodnosti SS-Untersturmführer kriminální tajemník posledním velitelem služebny. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Müller-Riedel byl popraven v Táboře 6. prosince 1946, jeho předchůdce Feustel s velkým odstupem pak 18. května 1973 v Lipsku.
Pamětní deska na vile
Bílá 1. ledna1940 zřízen Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat ve Zlíně.
Blansko od poloviny ledna 1945 zřízen opěrný bod protipartyzánského ZbV kommanda 28.
Brno 15. března 1939 Einsatzgruppe II Mähren, velitel SS-Standartenführer vládní ředitel Walter Stahlecker, zástupce neznámý. Einsatzkommando VI Brünn, Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Walter Blomberg, zástupce SS-Hauptsturmführer kriminální rada Friedrich Mussgay.
Od června 1939 ustanovena Staatspoizeistelle, od 1. září 1939 Leitpolizeistelle. Většina personálu přišla z řídící úřadovny ve Vídni. Adresa Mozartgasse 3, od prosince 1940 Eichhorner Strasse 70, budova bývalé právnické fakulty. Od června1939 do března 1941 velitel SS-Hauptsturmführer vládní rada Günther Herrmann, zástupce do 31. července 1939 SS-Sturmbannführer kriminální rada FriedrichMussgay, od srpna 1939 do října1941 SS-Hauptsturmführer vládní asesor dr. Brunno Lettow. Od března1941 do května 1944 velitelem SS-Sturmbannführer vládní rada Wilhelm Nölle, zástupce od října 1941 do června1943 SS-Hauptsturmführer vládní rada Hermann Ebert.
V lednu 1942 byl spolu se čtyřmi podřízenými za braní úplatků od Židů a zpronevěru zatčen a později k 15 letům vězení odsouzen velitel kontrašpionážního oddělení SS-Sturmbannführer kriminální rada Wilhelm Herzberger.
23. květen až prosinec 1944 velitelem SS-Obersturmbannführer vrchní zemský a kriminální rada dr. Heinz Rennau. 21. prosince1944 sloučena služebna gestapa a KriPa do Leitstelle SiPo, vedené komandérem bezpečnostní policie v Brně. Od 11. prosince1944 komandérem SS-Obersturmbannführer vládní a kriminální rada Max Rausch, zástupce od 15. ledna1945 SS-Sturmbannführer vládní a kriminální rada Johannes Kraus. 25. dubna 1945 služebna v rámci ústupu přemístěna do Jihlavy. Rausch byl popraven v Brně 1. března 1947.
V Brně působil během 1. stanného práva od 28. září 1941 stanný soud.
Předsedové mimo jiné SS-Hauptsturmführer vládní asesor dr. Brunno Lettow, SS-Sturmbannführer vládní rada Wilhelm Nölle, SS-Sturmbannführer dr. OttoErnesty (vedoucí úřadovny SD), SS-Hauptsturmführer kriminální rada Otto Koslowski, SS-Hauptsturmführer vládní rada Hermann Ebert, SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinrich Gottschling, SS-Sturmbannführer kriminální rada Wilhelm Herzberger (později odsouzený za braní úplatků od Židů a zpronevěru k 15 letům vězení) a SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Ewald Taudt.
Přísedící SS-Sturmbannführer dr. Otto Ernesty, SS-Hauptsturmführer kriminální rada Otto Koslowski, SS-Sturmbannführer kriminální rada Wilhelm Herzberger ((později odsouzený za braní úplatků od Židů a zpronevěru k 15 letům vězení), SS-Untersturmführer pomocný kriminální komisař dr. Rudolf Karl, SS-Untersturmführer kriminální komisař Kurt Leischke, SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Johann Steinfurth, SS-Untersturmführer kriminální inspektor Alexander Schober, SS-Untersturmführer kriminální tajemník Otto Köhler, SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Alfred Zimmermann, SS-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Leopold Kadlec, SS-Untersturmführer kriminální tajemník Alfred Presslauer, SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Josef Regelsberger neboSS-Hauptsturmführer kriminální komisař Ewald Taudt.
V Brně působil stanný soud i během 2. stanného práva od 29. května 1942.
Předsedové např. SS-Sturmbannführer vládní rada Hermann Ebert nebo SS-Sturmbannführer dr. OttoErnesty.
Přísedící (celkem 17 mužů) např. SS-Untersturmführer kriminální komisař Kurt Leischke, SS-Obersturmführer kriminální komisař Richard Heidan, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Heinrich Gottschling, SS-Sturmscharführer kriminální inspektor Karl Enderl, SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Gerhard Fangohr, SS-Untersturmführer kriminální inspektor Alexander Schober, SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Leopold Kadlec, SS-Untersturmführer kriminální tajemník Adolf Scherzer, SS-Hauptscharführer vrchní kriminální tajemník Franz Hofer, SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Hugo Römer, SS-Untersturmführer kriminální tajemník Alfred Presslauer, policejní inspektor Gustav Weber, Wolfgang Otto Kohl (vedoucí úřadovny SD v Olomouci) nebo SS-Sturmbannführer dr. Otto Ernesty.
Od 19. dubna 1945 byl v Brně ustanoven policejní stanný soud.
V různých termínech předseda mj. SS-Obersturmbannführer vládní a kriminální rada Max Rausch nebo SS-Hauptsturmführer kriminální rada HugoRömer, přísedící SS-Hauptsturmführer kriminální rada Hugo Römer, šéflékař gestapa SS-Standartenführer dr. W. Marquort, SS-Obersturmführer kriminální komisař Kurt Leischke a SS-Untersturmführer kriminální komisař Anton Mondorf. Žalobce např. SS-Hauptscharführer kriminální inspektor Josef Scheuringer.
V Brně bylo několik věznic gestapa– na hradě Špilberk, ve věznici brněnského policejního ředitelství v Orlí ulici, ve věznici na Cejlu, v Kounicových kolejích a v Sušilových kolejích(tam pouze listopad 1939-40, pak věznice předána KriPu).
Břeclav 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Vídeň).
Bystrá 29. dubna 1945 umístěno Jagdkommando, velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Hans Koch, zástupce SS-Hauptscharführer kriminální inspektor Josef Scheuringer. Ten spáchal po konci války sebevraždu v americkém zajetí, jeho velitel Koch byl popraven 30. ledna 1946 v Minsku.
Bystřice nad Pernštejnem od poloviny ledna 1945 opěrný bod ZbV kommanda28, velitel zřejmě kriminální komisař Kurt Leischke. Ten byl popraven 9. dubna 1947 v Brně.
Česká Lípa v říjnu 1938 Einsatzkommando Zittau, 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Liberec), velitel do srpna 1939 SS-Untersturmführer kriminální zaměstnanec Eduard Fischer, poté Herbert Häckel, zástupce Erich Lerche.
České Budějovice 15. března 1939 Einssatzkommando I Budweis, velitel do května 1939 SS-Sturmbannführer vládní rada Heinz Stossberg, zástupce SS-Untersturmführer kriminální komisař Hubert Ziemer. Gestapo zabralo budovu policejního ředitelství, adresa Teindlesergasse Nr. 920.
V červnu1939 zřízena Aussendienststelle, velitel do října 1941 SS-Untersturmführer kriminální komisař Hubert Ziemer. Zástupce do prosince 1942 SS-Obersturmführer kriminální tajemník Emil Schell. Od prosince1941 do července1943 velitelem SS-Obersturmfürer kriminální komisař Adolf Fuchs, zástupce 1942-43 vrchní kriminální tajemník Friderich Schänzle. V roce 1943 služebna umístěna na Lannastrasse 35. Zástupce leden-září 1943 SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Ludwig Weid. Od července 1943 do konce války velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Hans Mohrbeck. Od 1. listopadu1943 do února 1944 zástupcem SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Bankl, od jara do podzimu 1944 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Karl Kallus. Od prosince 1944 změněna designace služebny na Aussenstelle. Od konce roku 1944 do konce války zástupcem SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Ludwig Weid.
Český Krumlov v říjnu 1938 Einsatzgrupe II Wien, operační oddíl 10 Freistadt. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Walter Blomberg, zástupce SS-Sturmbannführer Remmers.
20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat, po obsazení zbytku republiky transformován na Aussendienststelle (spadala pod Linz). Velitelem od září do listopadu 1944 SS-Obersturmführer vrchní kriminální tajemník Emil Schell.
Český Těšín Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Katovice). Velitel v létě 1944 kriminální rada Hugo Magwitz.
Děčín-Podmokly v říjnu1938 Einsatzkommando Bad Schandau, 20. října1938 zřízena Aussendienststelle (spadala pod Liberec), velitel do února 1939 SS-Untersturmführer kriminální komisař Alfred Backhaus.
Dobrá červen 1939 až 1. leden 1940 Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Dobřany 20. října 1938 zřízena pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Dvůr Králové nad Labem plánovaná venkovní služebna, nerealizováno.
Frýdek v červenci1939 pobočka pohraniční policie (Aussenkommando), velitel vrchní kriminální tajemník Preis.
Frýdlant nad Ostravicí 1938 dočasně umístěna služebna, pravděpodobně Grenzpolizeipost.
V květnu1944 umístěno Einsatzkommado Miethe (policejní velitelství, velitel hauptman Miethe, spadalo pod něj 10 Jagdkommand na Frýdecku a v Beskydech). ZbV kommando?
Frývaldov (Jeseník) 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Opavu).
Hodonín 16. března1939 Einsatzkommando VII Zlin, Einsatzstelle Göding. Velitel do léta 1939 SS-Obersturmführer vládní asesor Karl Weintz. Poté Aussendienstpost, sídlil v budově okresního hejtmanství. Velitel v létě 1939 SS-Scharführer policejní inspektor Johann Sanitzer, od léta do září SS-Hauptscharführer vrchní kriminální tajemník Johann Rixinger.
10. října 1939 Aussendienstpost zrušen a zřízen Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Uherském Hradišti. Velitelem od října 1939 do ledna 1940 SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Karl Glück, zástupcem od června 1939 do ledna 1940SS-Hauptscharführerkriminální tajemník Anton Prenner. 3. ledna 1940 Grenzpolizeipost převeden pod Grenzpolizeikommissariat ve Zlíně.
Horní Lideč červen 1939 až 1. leden 1940 Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat ve Vsetíně, po tomto datu ve Zlíně.
Horšovský Týn 20. října 1938 umístěno Kommando Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, velitelem SS-Obersturmführer kriminální inspektor Hans Ziegler, zrušeno pravděpodobně k srpnu 1939.
Hostouň 20. října 1938 umístěna pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, Kommanda v Horšovském Týně, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Hradec Králové 16. března 1939 Einsatzkommando IV Pardubitz, poté do června 1939 Einsatzstelle Königgratz.
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle. Většina personálu přišla ze služebny v Kielu. Adresa Korpskommandogebäude, od roku 1943 Georgstrasse 280. Velitel po celou dobu SS-Obersturmführer kriminální komisař, později SS-Hauptsturmführer kriminální rada Albert Hardtke, zástupce kriminální tajemník Friedrich Grazikowsky (do června 1939). Poté do konce války zástupce vrchní kriminální tajemník Ludwig Schröder. Pod jejich velením se služebna podílela na likvidaci Ležáků. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Hardtke byl popraven 22. února 1947 v Hradci Králové.
Hranice 15. března 1939 Einsatzkommando V Olmütz, později Einsatzstelle Mährisch Weisskirchen. Velitel vrchní kriminální tajemník Georg Clavien, zástupce neznámý. Služebna sídlila v bývalém velitelství divize Wehrmachtu.
Červen 1939 zřízena Aussendienststelle, Clavien velel dál do srpna 1941. Zástupce od prosince 1939 SS-Untersturmführer vrchní kriminální asistent Rudolf Polt. Služebna zrušena 31. srpna1941, personál přesunut do Přerova.
Hrušov červen 1939 až 1. leden 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Humpolec od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommandader Sicherheitspolizei(Sonderdienststelle) Chrudim.
Chebv říjnu1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 8 Wunsiedel. Velitel SS-Sturmbannführer vládní asesor Heinz Stossberg, zástupce SS-Obersturmführer Hofmann.
20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Karlovy Vary), velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař dr. V. Schmidt, od počátku roku 1939 do září SS-Untersturmführer kriminální komisař Wilhelm Lehmann.
Chomutov v říjnu1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 6 Annaberg. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Albath, zástupce SS-Hauptsturmführer Höhenscheidt.
20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Karlovy Vary), velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Hubert Ziemer. V únoru 1939 přešla služebna pod libereckou Leitstelle.
Chrudim Sonderkommando der Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim, vzniklo v prosinci 1944. Byla to kombinovaná jednotka ze členů Gestapa, SiPo, ukrajinských dobrovolníků a motorizovaného protektorátního četnictva, která měla zabraňovat pronikání partyzánů z Moravy do Čech.
Byla sestavena ze členů Gestapa služeben v Kolíně, Pardubicích a Hradci Králové, dvou rot policejního pluku SS 20, roty celní pohraniční ochrany, ukrajinských dobrovolníků a motorizovaného oddílu protektorátní policie.
Skládala se ze sedmi samostatných stíhacích oddílů, Jagdkommand, umístěných ve městech na pomezí Čech a Moravy (Polička, Ždírec nad Doubravou, Německý Brod, Ledeč nad Sázavou, Humpolec, Pelhřimov a Ústí nad Orlicí, později místo Ústí Nasavrky).
Velitel SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Paul Feustel, zástupce nejpozději od února SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Martin Hanssmann. Velitel nasazených skupin SS-Obersturmführer vrchní kriminální tajemník Otto Schröder.
Jednotka má kromě likvidace štábu partyzánského oddílu Mistra Jana Husa u Leškovic na svědomí i brutální nájezdy na vesnice Lipovec, Licoměřice nebo Krucemburk a střelbu do civilistů na náměstí v Kolíně 7. května 1945, kdy padlo za oběť 14 lidí.
Feustel po válce zmizel a byl odhalen až v 70. letech v NDR, kde se plně zapojil do socialistického života jako činovník mnoha organizací. Po odhalení jej 11. prosince 1972 soud odsoudil k smrti a po zamítnutí odvolání byl 18. května 1973 v Lipsku popraven.
Jablonec 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Liberec).
Jáchymov 1938 Kommando karlovarské Aussendienststelle.
Jemnice v březnu 1939 zřízen Einsatzpost, velitel do konce března Staffel-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Schmidt.
Jičín 15. března 1939 Einsatzkommando III Kolin, personál přišel z Kielu, velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Thees Burfeind.
Pak do června Einsetzstelle Jitschin, po červnu 1939 Aussendienststelle. Adresa Balberova Strasse 24, od roku 1943 Viktoria Strasse (Behörd.-Haus). Burfeind velel do 30. dubna1942. Zástupce od června 1939 do června 1940SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Max Jahn. Od 1. května1942 do března 1943 velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Eduard Fischer (současně velitel služebny v Mladé Boleslavi), po něm od března do srpna1943 SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Max Jahn. Nakonec velitelem od 1. července1943 SS-Hauptsturmführer kriminální rada Anton Lehner (současně velitel služebny v Mladé Boleslavi). Ten byl zastřelen ruskými partyzány 6. května 1945 v Prachovských skalách. Duben až červen 1943 zástupce SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Max Fricke, od 1. července 1943SS-Scharführer vrchní kriminální tajemník Alfred Smetana. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
Jihlava 15. března 1939 Einsatzkommando VI Brünn, později Einsatzstelle Iglau, velitel vládní asesor dr. Otto Viertbauer, zástupce neznámý.
Červen 1939 zřízena Aussendienststelle, sídlila na policejním ředitelství, od roku 1943 na adrese Steingasse 50. Velitel od července do srpna 1939 Staffel-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Schmidt, od 2. září 1939 do 14. prosince 1940 SS-Obersturmführer kriminální rada Karl Weis. Zástupcem na přelomu června a července 1939 Staffel-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Schmidt, poté od července 1939 do září 1941 SS-Scharführer kriminální inspektor Franz Sadleder. Posledním velitelem od prosince 1940 SS-Untersturmführer kriminální komisař Rudolf Blume, zástupci od 1. října 1941 do března 1944 kriminální tajemník Walter Hellwig, poté do ledna 1945 SS-Obersturmführer kriminální inspektor Georg Clavien, nakonec SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Franz Wlasak. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Osazenstvo služebny se během květnového povstání podílelo na vraždě 34 místních povstalců v Třešti. Poslední velitel Blume byl popraven 24. ledna 1947 v Jihlavě.
Zdroje:
KYNCL, Vojtěch: Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha 1986.
VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. ÚSTR a Pulchra, Praha 2024.
VAJSKEBR, Jan: Výzkum ke struktuře Gestapa v říšské župě Sudety, nepublikováno.
Seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestavenýministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
