Článek
Stručná historie obce: Obec je pod jménem Setzlici poprvé písemně zmíněna v listině pocházející přibližně z roku 1227 jako majetek kláštera benediktinek při bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Později přešla do šlechtické držby a vystřídala více majitelů, např. Slávka z Čestlic, Vznatu ze Záp, pány z Říčan, Jana děkana u sv. Apolináře, Bartoloměje Štuka, Mikeše z Čestlic, Záviše z Valdštejna, Martina Bořka z Lukavce, Viléma z Chlebova nebo Heřmana ze Sulic. Od roku 1541 patřila ves k panství Průhonice.
Znak a vlajka obce Čestlice
Udělení znaku a vlajky: Autorem návrhu znaku a vlajky je Michal Hořava, na návrhu vlajky spolupracoval také ing. Zdeněk Kysela. Důvodovou zprávu a kresebnou podobu návrhů vypracoval Stanislav Kasík, heraldická kancelář Dauphin v Roudnici nad Labem. Ten také návrhy předem konzultoval s členem expertní skupiny podvýboru, prof. Pavlem Palátem, který stanovil odborné popisy návrhů. Zastupitelstvo schválilo návrhy na zasedání 22. 3. 2000, a žádost o jejich udělení podalo 5. 5. 2000. Podvýbor pro heraldiku a vexilologii návrhy projednal 14. 2. 2001 a udělení symbolů doporučil.
Znak: Ve zlatém štítě vpravo tři modrá, do poloviny zkrácená břevna, vlevo šikmá černá hořící ostrev. Datum rozhodnutí: 5. 4. 2001 Číslo rozhodnutí: 83
Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, modrý a žlutý. Ve žlutém pruhu šikmo černá hořící ostrev. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Datum rozhodnutí: 5. 4. 2001 Číslo rozhodnutí: 83
Odůvodnění: Tři modrá břevna symbolizující tři cesty vedoucí k obci. Hořící ostrev symbolizuje historickou událost, kdy obyvatelé obce v roce 1427 upálili v jedné z chalup rabující vojáky císaře Zikmunda. Pochodeň je rovněž symbolem nových myšlenek, zapálení pro věc a světla, které ukazuje cestu ve tmě, a konečně i vyjádřením naděje a důvěry v budoucnost. Zlatá tinktura vyjadřuje prosperitu obce, která kromě zmíněné události nikdy výrazně nestrádala. Modrá tinktura vyjadřuje klid a stabilitu. Vlajka vychází ze znaku.
Zdroje:
Archiv Poslanecké sněmovny, Sbírka udělených znaků a vlajek obcím a městům 1991−2009, složka Obec Bašť (1A).
Jiří ČAREK, Městské znaky v českých zemích, Praha: Academia 1985.
Pavel KMOCH: Novodobá komunální heraldika v okrese Praha-východ. Bakalářská práce. Liberec, Fakulta pedagogická Technické univerzity v Liberci 2009.
TÝŽ: KMOCH, Pavel: Novodobé komunální znaky a vlajky v okrese Praha-východ. Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí 5/2015, s. 87-116.
Jarmila KREJČÍKOVÁ, Tomáš KREJČÍK, Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky, Brno 1987.
Jiří LOUDA, Znaky československých měst, Praha: Mladá fronta 1972.
Alois PŘIBYL, Karel LIŠKA, Znaky a pečetě středočeských měst, Praha: SČNK 1976.
Josef František Jaroslav SCHALLER, Topographie des Königsreichs Böhmen, 1-16, Praha a Vídeň 1785-1790.
Johann SOMMER, Das Königreich Böhmen statistisch-topographisch dargestellt, 1-16, Praha 1833-1849.
Václav VOJTÍŠEK, O pečetěch a erbech měst pražských i jiných českých, Praha 1928.
Vincenz Robert WIDIMSKY, Stadtewappen des oesterreichischen Kaiserstaates I., Königreich Böhmen, Vídeň 1864.
Registr komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: https://rekos.psp.cz/
