Článek
Konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem zvítězila s 28,6 % hlasů, což Merze posune do pozice spolkového kancléře. Tento výsledek představuje návrat konzervativců do čela Německa po období vlády sociálních demokratů.
Výrazným bodem voleb je historický úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), která získala 20,4 % hlasů a stala se druhou nejsilnější politickou silou v zemi. AfD zaznamenala nárůst podpory zejména mezi mladými a dělnickými voliči, což odráží rostoucí nespokojenost části populace s aktuálními socioekonomickými podmínkami a migrační politikou.
Vůdce AfD, Alice Weidelová, vyzvala Merze k vytvoření koalice, avšak ten tuto možnost odmítl s odkazem na zachování demokratických principů poválečného Německa. Koneckonců, vládu s nacisty vyloučil již před volbami.
V tzv. nových spolkových zemích, tedy ve Východním Německu získali extremisté 40 % hlasů a tradiční strany s tím budou muset rychle začít něco dělat. U českých hranic panuje pocit, že Východní Němci přišli o svou nezávislost na rozhodnutí z Berlína zejména pokud jde o přerozdělování migrantů. V Sasku je na rozdíl od nás odmítnout nemohli.
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze utrpěla těžkou porážku, když získala pouze 16,3 % hlasů, což je její nejhorší výsledek v poválečné historii. Tento propad naznačuje ztrátu důvěry voličů v dosavadní vládní politiku a otevírá otázky ohledně budoucího směřování strany I jejího dosavadního kancléře.
Že SPD bude muset být součástí nové vlády je jasné. Jiná většina nepřipadá v úvahu. Končící kancléř a dlouholetá tvář SPD Olaf Scholz oznámil, že se nebude účastnit vyjednávání o nové koalici.
Svou pozici v Parlamentu si udrželi i Zelení s 11,6 % a překvapením je úspěch postkomunistické Die Linke. Té ještě před pár měsíci nedávaly průzkumy šanci na návrat do lavic Bundestagu. Mimo naopak zůstala její odštěpná frakce BSW. A do Bundestagu se nedostala ani FDP. Ta přitom předčasné volby svým opuštěném koalice vyvolala. Její předseda Christopher Lindner už oznámil že odstoupí ze všech stranických funkcí.
Nový šéf vlády Merz chce sestavit vládu do Velikonoc. Zda se mu to podaří, je otázka. Oba vládní partneři mají rozdílné pohledy na migrační a azylovou politiku i na pomoc Ukrajině. Shodu budou muset najít i v řešení hospodářské krize, přičemž i zde plánovali v kampani odlišné postoje. Právě kvůli řadě nutných kompromisů bude pozice kancléře Merze složitá. I přesto že koalici tvoří jen dvě strany.
Mezinárodní reakce na výsledky voleb jsou smíšené. Francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřili naději na posílení evropské spolupráce pod vedením Merze.
Na druhé straně, americký prezident Donald Trump označil výsledky za „skvělý den pro Německo“, což může naznačovat možné změny v transatlantických vztazích.
Trump i Musk přitom otevřeně podporovali nacistickou AfD. Ta, jak víme, ale zůstává v opozici a Trump i Musk tak prohráli.
Trump, nakonec ale i Evropa silné, nebo silnější Německo potřebuje.
