Článek
Dokázat rozlišit skutečného psychopata od běžného toxického partnera nebo manipulátora může být klíčové. Nejen pro naše srdce, ale i pro naši bezpečnost. Pojďme si na to posvítit.
Proč se o psychopatech tolik mluví?
Téma psychopatie přitahuje jako magnet. Filmy, knihy a podcasty jsou plné temných postav, které nemají svědomí a dovedou se dokonale přetvařovat. V realitě je psychopatie vzácnější, než by se mohlo zdát. Podle odhadů se v populaci vyskytuje zhruba u jednoho procenta lidí. Jenže pozor, v některých oborech, například ve vrcholném managementu nebo politice, je tento výskyt několikanásobně vyšší.
Zároveň existuje řada lidí, kteří sice nesplňují klinická kritéria, ale mají výrazně narcistické či manipulativní rysy. A tady se začíná lámat chleba.
Co je to vlastně psychopatie?
Psychopatie je porucha osobnosti vzniklá anatomickou abnormálií mozku, kdy je nefunkční propojení mezi centrem emocí (amygdalou) a centrem zodpovědným za rozhodování (orbitofrontální kůrou). Porucha je vrozená a neodstranitelná. Vyznačuje se absencí empatie, nedostatkem výčitek svědomí, povrchním kouzlem a tendencí k manipulaci. Tito lidé často působí okouzlujícím dojmem, jsou výřeční, sebevědomí a v prvních fázích vztahu dokonce velmi pozorní. Jejich cílem však není blízkost, ale kontrola a získání moci nad vámi.
Psychopat neprožívá emoce stejně jako většina lidí. Smutek, lítost nebo výčitky – to jsou pro něj cizí koncepty. Nechce s vámi být kvůli lásce, ale kvůli moci, užitku, nebo prosté zábavě.
A co ti ostatní? Hajzlové s velkým H?
Zdaleka ne každý, kdo vás zklamal, zranil nebo ignoroval, je psychopat. Většina tzv. hajzlů jsou lidé s nezralou osobností, nedostatečnou emoční inteligencí nebo vlastním traumatem. Mohou být sobečtí, lhostejní, egocentričtí, ale přesto schopní viny, lítosti či nápravy.
Typickým znakem je, že když je konfrontujete s tím, že vás zranili, mohou projevit vinu. Možná se omluví, nebo aspoň vypadají zaskočeně. Psychopat to naopak většinou otočí proti vám, nebo se naoko omluví, jen aby vás dál ovládal.
Jak je rozeznat?
Zde je několik zásadních rozdílů:
Empatie: Hajzl může mít empatii, ale používá ji nepravidelně. Psychopat ji vůbec nemá.
Svědomí: Hajzl může cítit vinu, když to přežene. Psychopat nikdy.
Omluvy: Hajzl se někdy omluví upřímně. Psychopat jen proto, aby vás znovu obelstil.
Reakce na kritiku: Hajzl může být defenzivní. Psychopat je chladný, nebo začne útočit.
Záměr: Hajzl většinou nechce ubližovat, i když to dělá. Psychopat to dělá záměrně, s potěšením nebo naprostou lhostejností.
Varovné signály
Pozor na tyto červené vlajky:
- Neustále lže, i bez důvodu
- Má dvojí tvář – venku anděl, doma tyran
- Nikdy za nic nenese vinu
- Je okouzlující, ale bezcitný
- Využívá druhé jako prostředky, ne jako lidi
- Má výbuchy hněvu, ale bez viny či výčitek. Hněv však může být účelový
- Zesměšňuje vaše pocity a vnímání reality
Když milujete někoho bez duše
Problém s psychopatem je v tom, že ze začátku bývá často přitažlivý. Vztah s ním může připomínat pohádku. Ovšem jen do chvíle, než vám začne brát sebevědomí, přátele a nakonec i vnímání reality.
Mnoho lidí uvízne v toxickém kruhu právě proto, že nechtějí věřit, že člověk, kterého milují, je skutečně nebezpečný. Často doufají, že se změní, nebo že když se budou víc snažit, všechno bude jako dřív.
Nebude.
Psychopati nemění své chování. Mění jen taktiku.
Co s tím?
Nejlepší obrana je prevence. Pokud vám intuice napovídá, že je něco špatně, neignorujte ji. Pokud máte pocit, že jste emocionálně vyčerpáni, že nic není vaše chyba, ale přesto se omlouváte za všechno, pak se zastavte. A následně udělejte krok zpět. Promluvte si s terapeutem nebo důvěryhodným člověkem. A pokud zjistíte, že jste ve vztahu s člověkem bez empatie, je načase odejít. Bez výčitek. Bez vysvětlování. Bez druhých šancí.
Zdroje a doporučená literatura: The Psychopath Test, Jon Ronson
Jak poznat v partnerství psychického vyděrače se dozvíte v tomto článku.
